Míra inflace v eurozóně v srpnu vůbec poprvé překonala devět procent, když dosáhla 9,1 procenta. V červenci činila 8,9 procenta. Vysokou inflaci hlásí i Velká Británie, kde v červenci míra inflace vyskočila na 10,1 procenta.
Podle rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat inflace v zemích eurozóny v srpnu stoupla z červencových 8,9 procenta na 9,1 procenta. Za jejím růstem stojí podle zprávy Eurostatu vysoké ceny energií. Po nich následují potraviny.
Co hnalo v srpnu spotřebitelské ceny vzhůru v zemích eurozóny [v %]
[Zdroj: Eurostat]
„Za aktuální inflační vlnou jsou jednoznačně drahé energie. Ty se některé země v podstatě už na začátku roku snažily administrativně krotit, a tím i nepřímo udržet inflaci na uzdě. Příkladem budiž Francie, kde se inflace drží pod sedmi procenty nebo Slovensko s inflací těsně nad třinácti procenty,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Inflace ve Francii v srpnu činila 6,5 procenta. Je tak vůbec nejnižší v zemích platících eurem. Skutečnost je, že Francie již loni na podzim zastropovala ceny energií. A to přesto, že rozhodnutí neprojednala s ostatními unijními zeměmi nebo Evropskou komisí.
Od té doby se ceny energií zvýšily několikanásobně. V eurozóně meziročně v srpnu vzrostly o 38,3 procenta. V červenci rostly o 39,6 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku v srpnu stouply v zemích eurozóny o 10,6 procenta.
Nejvyšší inflaci mají pobaltské republiky
Inflaci v zemích eurozóny Petr Dufek srovnává s inflací v Česku. Ta v červenci podle Českého statistického úřadu činila 17,5 procenta. Srpnová data zatím nejsou k dispozici.
„Dlužno ovšem dodat, že ČR zatím žádné opatření, které by srazilo ceny energií nepodnikla. Dočasně pouze snížila spotřební daně u pohonných hmot,“ říká ekonom.
Podle aktuálního odhadu Eurostatu v srpnu nejvíce rostly ceny tradičně v Estonsku, kde inflace zrychlila na 25,2 procenta. Přes 20 procent ceny stouply také v Litvě a Lotyšsku.
„Rekordmany v inflačním klání jsou nadále pobaltské země, kde se inflace nachází nad dvaceti procenty. V Estonsku už pokořila 25 procent, v Litvě 21 procent a v Lotyšsku se této hranici blíží,“ upřesňuje Dufek.
Problém drahých energií se podle jeho slov stejně jako v Česku přelévá přes vstupní náklady i do dalších cen zboží a služeb ve všech zemích eurozóny. Do inflace se vrací třeba skrz zvýšené vedlejší náklady na bydlení nebo dražšími potravinami.
„Vzhledem k tomu, že i přes určité zklidnění zůstávají ceny elektřiny na příští rok stále velmi vysoko – nad 600 eur/MWh, což je mimochodem více než trojnásobek průměru za první pololetí – je pravděpodobné, že tlak na růst výrobních a posléze spotřebitelských cen hned tak nepoleví,“ upozorňuje.
A to za situace, kdy na historickém maximu je v zemích eurozóny už i jádrová inflace. Ta v srpnu v meziročním srovnání zrychlila na 5,5 procenta z červencových 5,1 procenta. Jádrová inflace nezahrnuje ceny čerstvých potravin a energií. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny v srpnu v eurozóně i tak rostly o 4,3 procenta.
„Takže Evropská centrální banka by měla mít před zářijovým zasedáním dost argumentů k rázné akci. Otázkou je, zda bude mít i dost odvahy a zvýší sazby o 75 bazických bodů. Jak to dopadne uvidíme už 8. září,“ doplňuje Petr Dufek.
Vysoká inflace trápí i Velkou Británii
Inflace rychle roste i v někdejší klíčové zemi Evropské unie, ve Velké Británii. I když nebyla členem eurozóny, se zdražováním řeší obdobné problémy. Dech pak lidem v zemi vyrazila aktuální zpráva americké investiční banky Goldman Sachs. Ta uvedla, že inflace v Británii v příštím roce půjde nad 22 procent. To za předpokladu, že neklesnou ceny plynu.
Analytici CitiGroup jsou k Británii jen o něco milostivější a tipují inflaci na úrovni necelých 19 procent. V obou případech investiční bankéři Británii předpovídají hospodářskou recesi. V té se již nacházejí Spojené státy a jen těsně se jí vyhýbá Německo. Podle Ministerstva financí ČR do ní míří i Česko. Nejde tedy o nikterak katastrofický scénář.
Závěrem dodejme, že více než 10% inflace v Británii je rekordní. Naposledy byla inflace v zemi vyšší před 40 lety, tedy v roce 1982.
–DNA–