Hlavní rizika vývoje českého státního rozpočtu a ekonomiky spočívají v poklesu spotřeby domácností, tvorbě fixního kapitálu firem a tvorbě zásob. Shodli se na tom členové Výboru pro rozpočtové prognózy.
Ti podle zákona posuzovali novou makroekonomickou prognózu Ministerstva financí ČR [MF ČR], která je klíčová pro nastavení rozpočtu na příští rok. Predikci celkově ohodnotili jako optimistickou. U odhadu příjmů a výdajů státního rozpočtu uvedli, že riziko leží v otázce skutečných výdajů a naplnění příjmů. Za hlavní problém pro další vývoj ekonomiky označili trh s energiemi.
„I když ceny energií ustoupí ze svých současných historických maxim, jejich úrovně zřejmě budou brzdit výkon ekonomiky v Evropě intenzivněji a po delší dobu, než jsme si donedávna mysleli. Princip opatrnosti velí, aby byl tento faktor v makroekonomických prognózách dostatečně zohledněn,“ uvedl předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
V této oblasti se shodl s dalšími členy Výboru. Rizika pro další vývoj ekonomiky většina členů Výboru spatřovala především u spotřeby domácností, která by mohla proti předpokladům prognózy ještě více zpomalovat, a u tvorby fixního kapitálu podnikatelského sektoru a tvorby zásob.
Makroekonomická predikce 2022 a 2023 je optimistická
Členové Výboru se následně těsně „shodli“ na tom, že predikce příjmů sektoru vládních institucí je realistická. Pro to hlasovali tři členové výboru. Tři členové naopak považují prognózu za optimistickou. Při rovnosti hlasů rozhodl hlas předsedajícího.
Ti, kdo označili prognózu za realistickou, poukazovali na shodu s predikcí vlastní instituce a na to, že vyznění prognózy dostatečně zohledňuje rizika horšího vývoje.
„Makroekonomická prognóza Ministerstva financí realisticky odráží současný inflační vzestup a negativní dopad snižující se kupní síly domácností do spotřebitelských výdajů. Riziko horšího vývoje je dostatečně vyjádřené celkovým vyzněním prognózy,“ uvedl člen Výboru a hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Ti, kdo hlasovali pro označení prognózy za optimistickou, vnímali potřebu vyslat signál, že vývoj situace na energetickém trhu v Evropě v posledních týdnech byl natolik zlomový, že mění dosavadní makroekonomický výhled. Podle jejich názoru s tím ale nemohl základní scénář prognózy v době svého vzniku počítat. Což je překvapivé, protože ceny energií rostou minimálně od konce února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Hodnocení vývoje státního rozpočtu pro rok 2022-2023
Kromě nové makroekonomické predikce ministerstva financí posoudil Výbor na svém zasedání srpnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí ministerstva financí pro rok 2022-2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil za realistickou.
Odhady příjmů sektoru veřejných institucí pro letošní a příští rok považovali v souhrnu za realistické. Za touto skutečností stojí fakt, že odhady příjmů jsou do velké míry závislé na vývoji nominálních veličin, které by i při naplnění méně příznivého makroekonomického vývoje měly z důvodu vyšší inflace přinést odhadovanou výši příjmů.
„Stejně jako během pandemie je i současná ekonomická situace vzhledem k válečnému konfliktu a energetické krizi velmi nejistá. Odhady daňových příjmů tak zatěžuje vysoká nejistota. Což nyní platí u většiny ekonomických odhadů,“ uvedl člen Výboru a hlavní ekonom České bankovní asociace [ČBA] Jakub Seidler.
Podle něj platí, že i když byl Výbor ohledně makroekonomického vývoje více konzervativní, odhad příjmů vyhodnotil jako realistický. A to hlavně z titulu proinflačních rizik, které inkaso některých daní zvyšují. Někteří členové Výboru ale zmínili rizika u výše příjmů z daně z přidané hodnoty. A to v návaznosti na očekávaní výraznějšího zpomalení spotřeby domácností. I podle nich ale může nižší reálnou spotřebu vykompenzovat vyšší inflace a celkově vyšší deflátor hrubého domácího produktu.
