Vláda přislíbila kompenzace podnikatelům ve zpracovatelském průmyslu. Exportérům nabídne zvýhodněné úvěry. Zástupci zaměstnavatelských svazů krok kabinetu vítají. Také ale říkají, že zatím jde o pouhé přísliby.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN] včera [31.8.] po jednání vlády oznámil, že vláda zavede program kompenzací pro firmy ve zpracovatelském průmyslu. Náklady odhadl na 25 až 28 miliard korun. Náhrady získají podniky, které prokážou provozní ztrátu kvůli vysokým cenám energií.
„Budeme kompenzovat až 30 procent způsobilých nákladů u normálních firem, až do 50 procent u energeticky náročných a do 70 procent způsobilých nákladů u zvláště energeticky náročných provozů,“ uvedl Síkela.
Maximální výše podpory na podnik by měla být 49,1 milionu korun. Pro poskytnutí kompenzací firmám vláda podle něj využije Dočasného krizového rámce Evropské komise [EK]. Právě po jeho spuštění tuzemské firmy dlouhodobě volaly.
Síkela dále uvedl, že jeho úřad připravil několik variant kompenzací. Ministerstvo podle něj uvažovalo například o náhradách za plyn pouze pro sklářský a keramický průmysl. Nakonec ministr zvolil širší okruh příjemců spolu s kompenzacemi za elektřinu a plyn.
Vláda schválila obdobu programu Covid plus
Ministr Síkela dále oznámil, že stát podpoří české exportéry. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál by měl ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP]. Do nového fondu státní pojišťovny navrhuje MPO ze státního rozpočtu vložit 500 milionů korun. Peníze by měly stačit k poskytnutí záruk ve výši asi 6,3 miliardy korun. Návrh MPO včera schválila vláda.
Zavedení takové podpory umožní zmiňovaný nástroj dočasného krizového rámce. MPO již připravilo novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Úřad žádá, aby Sněmovna legislativní změnu podpořila už v prvním čtení, aby program záruk mohl fungovat co nejrychleji.
Dočasný krizový rámec povoluje poskytnutí záruk zatím jen do konce letošního roku. Výjimku mají záruky například na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů přes elektrifikaci a využití vodíku z obnovitelných zdrojů. Pro ty platí do 30. června příštího roku.
Záruční program bude obdobou dříve spuštěného titulu COVID plus, který vznikl na podporu velkých exportně zaměřených firem v důsledku pandemie covidu. Program Komise schválila v březnu 2020. Zájemci žádali o podporu do konce loňského roku. EGAP v jeho rámci poskytla podle vládních dokumentů 110 záruk v objemu cca 18,1 miliardy korun.
Česko dosud programy v dočasném rámci nevyjednalo
S kompenzacemi pro zpracovatelský průmysl a zvýhodněnými úvěry pro exportéry vláda přichází po dlouhodobém volání zaměstnavatelů a podnikatelů po pomoci.
K němu náleží včerejší otevřený dopis prezidentů Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslava Hanáka a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR [KZPS ČR] Jana Wiesnera. V něm zástupci soukromé sféry urgují, aby vláda vnímala „vážnost aktuální situace a rizik pro další vývoj naší ekonomiky, včetně dopadů do společenské stability“. Zároveň v něm upozorňují:
- Vláda dosud neschválila a EK proto nenotifikovala program dle dočasného krizového rámce určený cíleně pro firmy, na něž ceny energie dopadly nejvíce.
Opatření podle nich mělo být dávno přijato. Aktuální vyjádření ministra průmyslu podle nich stále neznamená schválení programu vládou a tedy ani jasný termín spuštění přijímání žádostí pro firmy. Oba prezidenti žádají okamžité přijetí konkrétních nařízení kurzarbeitu. To znamená jeho aktivizaci, jež je na rozhodnutí vlády.
„Pokud nebudou urychleně přijaty mimořádné kroky ze strany EU a ČR, růst cen bude znamenat vážné dopady pro ekonomickou a sociální stabilitu, včetně propouštění, další narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a zhoršení nálady ve společnosti,“ upozorňují ve svém dopise.
–ČTK/DNA–
Všimněte si jedné věci. V článku se píše: „Vláda má v úmyslu spustit podporu firem…“, postižených něčím. Dnes jsou to vysoké ceny energií. Ale mohlo by to být cokoliv jiného. Jedná se tedy o veřejnou podporu soukromých subjektů a protože jsme ve spolku EU, je zcela logicky nutné toto projednat a nechat si schválit v Bruselu. Proč to říkám? Protože je velkou chybou politiků, že zcela vyčerpávajícím způsobem občanům nevysvětlují, co přijetí Eura znamená. Euro, koruna, to jsou jen měny, není problém je přepočítat. Ovšem jejich hlavní vliv na daný stát je nejen v ekonomické, ale hlavně v politické oblasti. A tento vliv je zásadní. Vzpomínám si, jak svého času v OVM mluvil Fico (myslím, že to byl on) se Sobotkou. A Fico si stěžoval, protože tehdy byly také hospodářské problémy, že Slovensko před tím hospodařilo se značnými přebytky, takže mají rezervy, a nyní by potřebovalo udělat v rozpočtu „sekeru“ nad 3% HDP. No a protože mají společnou měnu Euro, a tam platí pro všechny podmínka, že ne více než 3% HDP, tak si tento záměr musí nechat schválit v Bruselu. A říkal, že vidí, jak ČR se svojí korunou s tím nemá žádný problém. Že ČR může dělat nezávislou měnovou politiku. Jo, jo, kdybychom tak toto mohli i v oblasti ochrany životního prostředí! Nemuseli bychom většinu těchto problémů s cenami energií řešit. Přinejmenším by byly podstatně menší.