Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna schodkem 231,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a finančních mechanismů činil schodek 218 miliard korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
„Podle aktuálně zveřejněných údajů ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 miliardy korun. To je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 miliardy korun, což odráží vyšší daňové příjmy,“ okomentoval aktuální výsledky ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Jeho slova potvrzují údaje MF ČR. Příjmové straně rozpočtu podle úřadu pomohly o 15,5 procenta vyšší daňové výnosy. Výdaje rozpočtu naopak prohloubily valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě a humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„Meziroční srovnání zkreslují prostředky z Evropské unie [-17,4 mld. Kč], které jsou v rozpočtu plánovány s neutrálním dopadem,“ dodalo MF ČR.
Jaromír Gec v této souvislosti doplňuje, že Česko u příjmů z EU do konce srpna vyčerpalo pouze 37,7 procenta celoročního plánu. Přičemž loni touto dobou to bylo 59,6 procenta. Odvolává se na sdělení MF ČR, podle kterého by v druhé polovině roku mělo dojít k nápravě nerovnoměrného čerpání evropských peněz, a tudíž k vykompenzování negativního efektu zkreslování salda státního rozpočtu o zhruba 17 miliard korun.
Rozpočet podrobně: Příjmy a výdaje
Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci srpna o 8,1 procenta [+77,0 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného [+11,1 % / +91,1 mld. Kč] s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 9,5 miliardy korun [-11,4 %] poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč].
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 10,1 miliardy korun [+0,8 %]. Běžné výdaje byly meziročně nižší o 6,3 mld. Kč [-0,5 %]. A to přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidární pomocí uprchlíkům. Klesly hlavně výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňské výsledky o 16,3 mld. Kč [+19,4 %].
Skončí rozpočet vyšším schodkem než 330 mld. Kč
„Výsledek rozpočtu v letošním roce bude záviset hlavně na objemu vládní pomoci na boj s vysokými cenami energií a také dodávkách plynu,“ říká Jaromír Gec.
Podle něj vláda sice představila novelu letošního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 330 miliardy korun, nedávný opětovný nárůst cen plynu a elektřiny ale může vyvolat nutnost rozšíření původně uvažované podpory pro domácnosti a firmy.
„Podle naší predikce by měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního HDP nasměřovat letošní deficit k 320 miliard korun. Avšak klíčovým předpokladem tohoto scénáře je výraznější nenarušení dodávek plynu do Evropy. Rizika jsou vychýlena směrem k hlubšímu schodku,“ dodal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] uvedl, že v dalších měsících se do hospodaření státního rozpočtu pozitivně promítne rychlejší čerpání příjmů z Evropské unie. Potvrdil velký nárůst dodatečných nákladů na valorizaci penzí a zvýšené sociální dávky.
„I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů. Ty jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce. Nepřekvapiví největší podíl do dopravní infrastruktury,“ řekl ministr Stanjura.
–RED–
JEN TAK DÁL TO DÍK UKRAJINĚ A ŠTEDROSTI POLITOLOGA