86 procent Čechů vnímá současnou hospodářskou situaci Česka jako horší než před dvanácti měsíci. Hlavní příčinou je podle lidí růst cen energií. To nejčastěji uvádějí lidé s průměrným příjmem a lidé ve věku 51 až 60 let.
Vyplynulo to ze srpnového průzkumu mezi tisícem respondentů neziskového projektu Partners finanční gramotnost. Průzkum realizovala agentura MindBridge Consulting.
Ale pokračujme: Téměř polovina [47 %] dotázaných vidí problém ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity [56 %] či s nejnižším příjmem [58 %]. Necelá třetina [30 %] se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé [44 %], mladí lidé ve věku 25-34 let, nebo vysokoškolsky vzdělaní [obojí 39 %].
Přesto mezi lidmi převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou [78 %], i když s určitými omezeními. V zimě budou méně topit [74 %] a příští rok si nedopřejí takovou dovolenou, na jakou byli zvyklí [58 %].
Lidé chtějí dotace na energie
Z průzkumu vyplynulo, že 79 procent lidí ve věku 18 až 70 let požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn. Pouze 29 procent lidí ale věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický [32 %] je postoj Čechů v případná protikrizová opatření Evropské unie.
Podle autorů průzkumu například vládní jednorázový příspěvek na dítě 5 000 korun nehodnotí lidé pozitivně. Za populistické opatření nebo za výdaj „na dluh“ ho označily celkem tři čtvrtiny dotázaných.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. To znamená zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučuje výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.
Za nejvíce finančně ohroženou skupinu lidé považují samoživitelky či samoživitele [34 %]. Tak to vnímají hlavně mladší lidé ve věku 25 až 34 let či lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina [25 %] vnímá jako finančně slabou skupinu seniory. Tak to cítí hlavně sami nepracující senioři [48 %] a nejstarší skupina ve věku 61 až 70 let. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené [24 %].
Green Deal odložme, myslí si Češi
Tři čtvrtiny dotázaných [73 %] si myslí, že Zelená dohoda pro Evropu [Green Deal] je při současné energetické situaci ve světě dokument, který by se měl přinejmenším odložit.
Více než polovina domácností [55 %] má samostatné vytápění. 52 procent z nich využívá k vytápění plyn. 15 procent využívá elektrické přímotopy [výhradně nebo v kombinaci s jinými druhy topiv]. Z domácností, které mají vlastní vytápění a využívají k němu plyn nebo elektrické přímotopy, má osm procent zájem druh vytápění změnit [2 % už se rozhodla a 8 % uvádí, že je to velmi pravděpodobné]. To v celé populaci představuje 3% podíl. Dalších více než šest procent – tedy 18 procent z těch, kteří si topí plynem, nebo elektrickými přímotopy – uvedlo, že takovou změnu zvažuje.
Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize je zajímavé, že dvě třetiny dotázaných [64 %] nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině. Tedy si nemyslí, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině očekává více než polovina Čechů [56 %] do konce příštího roku.
