Devizové rezervy České národní banky [ČNB] ke konci srpna meziročně klesly o necelých 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč] na 142,3 miliardy eur [cca 3,5 bil. Kč]. Hlavní důvod jsou intervence centrální banky ve prospěch kurzu koruny.
Meziměsíčně devizové rezervy ČNB v srpnu klesly o 3,9 miliardy eur [cca 96 mld. Kč]. Ve srovnání s červencem i s loňským srpnem se snížily i v korunách a dolarech. Vyplývá to z předběžných údajů, které banka zveřejnila na svém webu. Důvodem poklesu devizových rezerv jsou intervence centrální banky na devizovém trhu. ČNB intervencemi ve prospěch koruny brání jejímu oslabení, aby slabší koruna dál neposilovala inflaci prostřednictvím zdražení dováženého zboží a služeb.
Přehled devizových obchodů v červenci 2022 [v milionech eur]
| Uzavřené spotové operace | Uzavřené termínové operace | Nevypořádané operace | Klientské operace |
| -9961,000 | 0,000 | -420,000 | 504,492 |
[Zdroj: ČNB]
„ČNB v červenci intervenovala v objemu deseti miliard eur [cca 246 mld. Kč], po červnové intervenci v objemu 7,1 miliardy eur [cca 174,6 mld. Kč]. Od května do července tak ČNB kvůli obraně koruny před oslabením uzavřela spotové operace ve výši 20,5 miliardy eur [cca 504 mld. Kč]. Což představuje zhruba 13 procent celkových devizových rezerv,“ shrnuje objemy intervencí centrální banky analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Celkový stav devizových rezerv ČNB podle něj kromě intervencí ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky.
Intervence pokračovaly i v srpnu, myslí si analytici
Podle hlavního ekonoma skupiny Creditas Petra Dufka v intervencích ČNB pokračovala nejspíš i v průběhu srpna, i když pravděpodobně již s menší intenzitou.
„Masivně centrální banka intervenuje už od května a její aktivita postupně nabírala na síle. Prostor k intervencím ČNB nepochybně má díky vysoké úrovni devizových rezerv, jejichž větší část nahromadila v době kurzového režimu uplatňovaného v letech 2013-2017,“ uvedl Petr Dufek.
Zastává názor, že vzhledem k tomu, že koruna postrádá silné ekonomické fundamenty a ochota zvyšovat úrokové sazby ze strany centrální banky je už jen omezená, ČNB vlastně nic jiného nezbývá.
„Pokud by totiž nechala korunu samovolně oslabit, ještě více zesílí už tak enormní inflační tlaky v ekonomice,“ vysvětluje.
Příkladem scházejícího pozitivního fundamentu ve prospěch koruny uvedl běžný účet platební bilance. Skutečností je, že zahraniční obchod Česka skončil i v červnu podle posledních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] schodkem 12,1 miliardy korun. A je to pátý měsíc v řadě, kdy skončila bilance zahraničního obchodu v záporných číslech.
ČNB bude v intervencích pokračovat. Jsou tu ale i sazby
Podle Jaromíra Gece „bude muset“ ČNB v intervencích nejspíš pokračovat dál. Argumentuje tím, že jeden z klíčových fundamentů pro korunu v podobě úrokového diferenciálu se totiž začal na pozadí rostoucích tržních úrokových sazeb v eurozóně a při současném poklesu těch domácích výrazně snižovat.
„Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně šest procentního bodu zmenšil úrokový diferenciál na aktuálních 4,5 procentního bodu,“ vysvětlil.
Zároveň vyjádřil názor, že aktuální tlaky na oslabení koruny s celkově proinflačním vyzněním bilance rizik poslední prognózy centrální banky se stanou jedním z důvodů, proč by „mohla bankovní rada navzdory holubičí většině přistoupit ve Q4 k dalšímu navýšení základních sazeb“.
–DNA–
