Evropská centrální banka [ECB] zvýšila [8.9.] základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na rostoucí inflaci v eurozóně. Finanční trhy se zvýšením základní úrokové sazby počítaly.
Aktuální úroková sazba ECB je nejvýše od listopadu 2011. Rada guvernérů ECB zvýšila všechny tři základní úrokové sazby. S účinností od 14. září 2022 bude refinanční sazba činit 1,25 procenta, zápůjční 1,5 procenta a depozitní 0,75 procenta. Euro v bezprostřední reakci na rozhodnutí ECB navzdory očekávání některých z analytiků mírně oslabilo.
Vývoj kurzu eura vůči dolaru na devizovém trhu Forex
[Zdroj: xStation 5/XTB]
„Euro se v páru s dolarem nejprve podívalo nad paritu, po tiskové konferenci ECB a poměrně jestřábím vyjádřením šéfa FEDu Powella [vice níže, pozn. red.] se nicméně opět vrátilo pod ni,“ potvrdil analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Zástupci ECB ve své zprávě potvrdili, že ve zvyšování úrokových sazeb budou s ohledem na další vývoj inflace pokračovat. Zároveň výrazně zrevidovali inflační projekce. Průměrnou inflaci v eurozóně v letošním roce očekávají na úrovni 8,1 procenta, v příštím roce 5,5 procenta a v roce 2024 na hladině 2,3 procenta.
Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že mezi členy bankovní rady panovala jednomyslná shoda o potřebě zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.
„Centrální bankéři ECB si všímají, že velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů lidí, a přestože se problémy s dodávkami zmírňují, stále omezují ekonomickou aktivitu,“ doplňuje hlavní analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že ECB deklarovala další růst inflačních tlaků a tedy i inflace.
Inflace a výkon eurozóny letos a v příštím roce
Podle předběžného odhadu Eurostatu inflace v eurozóně dosáhla v srpnu 9,1 procenta. Hnaly ji vzhůru hlavně vysoké ceny energií a potravin spolu s problémy v dodavatelských řetězcích. To v situaci, kdy ekonomiky v zemích eurozóny zpomalují. Nejsilnější německé hospodářství se přitom dlouhodobě pohybuje na hraně recese.
Banka i proto dnes zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích eurozóny pro příští rok na 0,9 procenta. Dosud počítala s růstem o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
Evropská centrální banka zvedla úroky podruhé v řadě
V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
V případě programu nákupu aktiv [APP] chce ECB nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů nakoupených v rámci tohoto programu tak dlouho, aby byla udržena dostatečná likvidita a nastavení měnové politiky.
V rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv [PEPP] má ECB rovněž v úmyslu jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu reinvestovat. A to alespoň do roku 2024.
Jiří Tyleček upozornil na to, že projev guvernérky ECB Christine Lagardeové po dnešním jednání Rady guvernérů nevyzněl příliš jestřábím tónem. Jakkoli guvernérka uvedla, že sazby ECB ještě nejsou na neutrální úrovni. Naopak dnešní projev šéfa amerického FEDu Jerome Powella v Cato institutu byl podle něj jasně v jestřábím duchu.
„Trh tak již počítá, že americká centrální banka zvýší sazby 21. září o 75 bazických bodů s 80% pravděpodobností,“ dodal.
