EU zvažuje otevření druhé fronty. Tentokrát proti Číně

20203
proti_cine
Tvrdší postup proti Číně v oblasti obchodní politiky vyžadují podle bruselského listu Politico hlavně europoslanci. / Foto: Evropská komise

Zástupci EU zvažují obchodní sankce proti Číně. Odmítají čínskou politiku proti muslimským Ujgurům, které Říše středu nutí do otrocké práce. A obavy mají i z případné čínské invaze na Tchaj-wan. Potíž ale je, co udělá Čína. 

Aktuálnímu evropskému dilematu se v článku Brussels weighs costs of angering China over new trade measures věnuje bruselský list Politico. Upozorňuje, že Evropa již tento měsíc nejspíš uplatní zákaz čínského zboží, za nímž stojí otrocká práce ujgurských muslimů. A to přesto, že problém výhledově řeší evropská směrnice o náležité péči. Avšak Evropský parlament požaduje ještě přímější sankce vůči Číně.

Sankce jsou dvojsečná zbraň, varoval Západ čínský prezident

Aktuální unijní debatu o obchodních sankcích proti Číně dále akceleruje čínský vojenský tlak na Tchaj-wan poté, kdy jej navštívila demokratická předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Což mohutně zahýbalo s americko-čínskými vztahy a ovlivnilo i vazby mezi Evropou a Čínou.

Ozývají se ale i hlasy proti

Podle listu Politico v bruselských institucích zaznívají i hlasy, které varují před příliš tvrdým postupem proti Číně. A přicházejí hlavně z Německa.

„Evropsko-čínské vztahy jsou na bodu mrazu, ale ať chceme nebo nechceme, vzájemně na sebe spoléháme, zvláště v oblasti boje proti klimatickým změnám,“ řekl například prezident Evropské obchodní komory v Číně Jörg Wuttke.

Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo

Podle něj by obchodní válka s dalším významným obchodním partnerem tvrdě dopadla na ekonomiku EU. Odkazuje k problémům, které Evropě již nyní působí sankce proti Rusku. Tvrdí, že už ty dávají EU jasné ponaučení, jak moc je evropská ekonomika zranitelná.

Embargo na ruskou ropu se může snadno obrátit proti EU

I on je ale přesvědčen, že Evropa musí zastávat jasný politický postoj, jak ve věci ruské invaze na Ukrajině, tak ve věci čínských hrozeb.

„Přesto jsem přesvědčen o nutnosti posílení ochrany našeho obchodu. Což ale nemusí hned a nutně znamenat změnu strategie našich vztahů s Ukrajinou nebo Tchaj-wanem,“ uvedl obchodní činitel.

Čína ale porušuje lidská práva

Podle listu Politico ale ani zastánci dobrých obchodních vztahů s Ruskem nebo Čínou nemohou ignorovat realitu. Ruská vojenská invaze na Ukrajinu je zřejmá. A stejně tak zřejmé je porušování lidských práv v Číně. Jinak by Organizace spojených národů [OSN] letos v srpnu průkazně nepotvrdila existenci táborů nucených prací v Sin-jiangu.

Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám

Jakkoli v případě Číny nebo Ruska nejde vzhledem k jejich historii o nic výjimečného, Evropská komise tak čelí tlaku nevládních organizací. Občanská společnost v evropské politice tradičně hraje hru s vysokými kartami.

„To, co postrádáme, je někdo se zásadním postojem. Mám pocit, že se Evropská komise pokouší tato fakta smést ze stolu,“ říká Helene de Rengervéová z nevládní organizace Anti-Slavery International.

EP chce zákon na dovoz a prodej zboží s pochybným původem

„Postoj k zjevnému porušování lidských práv v Číně postrádá razanci. Je byrokratický a lidem v Číně nikterak nepomáhá,“ dodala.

Zdaleka nejde jen o lidská práva

Otázky ohledně úpravy obchodních vztahů mezi Evropou a Čínou nepřišly znenadání. Konflikty jsou dlouhodobého charakteru a navíc eskalují. Zkraje letošního roku se naplno projevily, když Čína zmrazila obchodní styky s Litvou. A opět to bylo kvůli Tchaj-wanu, který Litva uznala jako samostatný subjekt.

Čína si podala Litvu. WTO i EU tomu prozatím jen přihlíží

Brusel proto dlouhodobě řeší politiku čínského obchodního vydírání. I proto aktuálně hledá nástroj, jak efektivně uvalovat obchodní sankce na země, jako je právě Čína.

„Ano, připravili jsme mechanismus, jak bránit jednotlivé členské země před obchodním vydíráním. Samozřejmě, že tento nástroj nemíří vyloženě na Čínu, ale připravili jsme ho s myšlenkami na ni,“ potvrzuje Nikolas Kessels z německé průmyslové lobby BDI, která zavedení tohoto nástroje podporuje.

Avšak ani obchodní nástroj EU, který uplatňuje princip „jeden za všechny, všichni za jednoho“ nenachází jednoznačnou podporu. Obavy panují z odvetných opatření Číny. Ta si evropské snahy reagovat na její politiku vysvětluje po svém. Obviňování Pekingu, že Brusel je jen slouhou Washingtonu se stalo zažitým folklórem.

A pak je tu ještě Rusko

Situaci podle listu Politico komplikuje současná válka na Ukrajině. Zatímco Evropa otevřeně podporuje Ukrajinu, Čína se staví neutrálně, ale s Ruskem dál úzce spolupracuje. Podle některých zdrojů ho dokonce přes Írán a Severní Koreu vybavuje vojenskou technikou. To, že od Ruska nakupuje ropu a plyn za „dobré ceny“ je věc dnes taktéž velmi dobře známá.

Rusko na ropě vydělává víc než loni. G7 to chce změnit

A tak zatímco někteří evropští činitelé souhlasí s tím, aby se Evropa obchodní válce s Čínou vyhnula, jiní zastávají nekompromisní postoje. Upozorňují, že politika tolerance taktéž není zcela bez vad, a to i z hlediska obchodu. Proto se hledá kompromis mezi ochranou obchodu a příliš tvrdým politickým postojem.

„Potřebujeme si být jistí, že najdeme účinné nástroje, abychom se stali Číně rovnocenným partnerem,“ říká poslanec Evropského parlamentu za Zelené Reinhard Bütikofer.

„To značí, že musíme být psem, který nejenom zaštěká, ale když je potřeba, tak i kousne,“ dodal.

Zároveň upozornil, že Evropa již přijala opatření na sledování zahraniční podpory omezující přístup neevropských společností na evropský trh a posílili unijní antidumpingová opatření. V otázce Tchaj-wanu uvedl, že v jeho případě je situace o to citlivější, protože je to právě Tchaj-wan, který je hlavním dodavatelem mikročipů do Evropy.

Čína není Británie, vědí v Německu

V závěru svého článku se list Politico vrací k dopadům sankcí proti Číně na německou ekonomiku. Cituje studii tamějšího Institutu pro hospodářské studie. Podle ní by politický a obchodní rozchod s Čínou způsobil největší ekonomice EU šestkrát větší škodu než Brexit.

Německá ekonomika se vyhnula propadu jen o fous

Politico ale upozorňuje, že je to právě Německo, kdo aktuálně pracuje na nové strategii vztahů s Čínou. A ta se má podle něj v mnohém lišit od přístupu bývalé kancléřky Angely Merkelové, která se podle něj řídila zásadou „obchod nade vše“.

„Nesměřujeme k rozchodu s Čínou, ale musíme jasně rozlišovat,“ cituje list německého politika, který si přál zůstat v anonymitě.

Přesto vyjasnil rozložení sil při přípravě nové německé obchodní politiky vůči Číně. Řekl, že zatímco nové strany vládnoucí koalice, včetně Zelených, kteří ovládají ministerstvo zahraničí, jehož úkolem je strategii navrhnout, zaujmou vůči Číně tvrdý postoj. Kancléřství se jej bude snažit zjemnit.

Ale i přesto to příjemné čtení pro Peking nebude,“ dodal.

Podle pozorovatelů platí, že pokud nová německá politika vůči Číně zůstane jen v rovině „nepříjemného čtení“, obchodní vztahy s Čínou úhoně nedojdou. Dojde-li však k přímé akci proti Číně, s reálnými nepříjemnostmi musí počítat i Evropa.

Michal Achremenko

Aktualizace: Německo už není ve vztahu k Číně naivní a společně s EU zaujme vůči Pekingu tvrdší postoj v otázce obchodních vztahů. Dnes to po jednání s kolegy ze skupiny vyspělých zemí G7 řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

„Naivita vůči Číně je pryč. A dovolím si tvrdit, že to platí také u německé vlády a Německa. […] Už nebude platit, že budeme obchodovat nehledě na situaci, nehledě na humanitární a sociální standardy,“ vyjasnil Habeck.

12 KOMENTÁŘE

  1. To nám ještě chybělo. Už teď desítky milionů lidí v EU přemýšlí jestli budou jíst trávu, nebo okusovat kůru ze stromů kvůli válce, kterou EU jednostranně vyhlásila Rusku a teď budeme dávat sankce na nejsilnější ekonomiku na světě (když vezmeme v úvahu skutečné data a ne ty zfalšované)
    By mě zajímalo jak by politici vyhrožovali Rusku a Číně, kdyby měli průměrný plat a nemohli si bokem nic nakrást.

  2. koukám EU bude natáčet nový serriál a bude se jmenovat – dobrý den u idiotů- a bude to ze života evropské komise a evropského parlamentu

  3. Osobně si myslím, že teď je ta nejlepší doba a je jedno, do čeho to Evropa zabalí. Zda do obálky s Ujgury, nebo do nějaké jiné. Trhy jsou rozkolísané, světová ekonomika se moc nerozvíjí, spíše se jen kýve a všechny státy mají problémy. Západní inflaci a velké státní deficity a Čína, protože je to rozvíjející se ekonomika, tak potřebuje, aby světová ekonomika naopak šlapala jak švýcarské hodinky a ona mohla mohutně vyvážet. Ten vývoz totiž táhne její ekonomiku. Což se dnes moc neděje a proto i ona má hospodářské potíže. Proto jedná s Ruskem, zda by to už nechtělo s tou Ukrajinou nějak ukončit. Takže její odveta v současné době by dopadla úplně stejně, jak dopadla na Evropu její odveta pomocí hospodářské blokády Ruska a čínské potíže by byly ještě větší, než má dnes. Když by to však Evropa uděla až později, až v době hospodářského růstu, kdy by byla Čína v dobré hospodářské kondici, tak s tím Green dealem by Evropa už zase byla hospodářsky o trochu slabší, Čína naopak silnější než dnes a mohla by si začít s Evropou ….. Víte co, že?

  4. Agresivní Evropa to je skvělé. Nic jiného než konkurenceschopnost v tom není. Nejsou schopni Číně jak koli konkurovat a ta pomalu přebírá světové prvenství v ekonomice a kašpaři z Bruselu panikaří nic jiného v tom není. Levná pracovní síla v Číně je desetiletí a nikdo nic neřešil ale najednou je problém. Ale problém není v Číně ale v globalizaci která už Číně nestíhá. Američané maji obří dluh směrem k Číně a hrozí že dolar ztratí prim v platebním styku a býť jen pomalu ho nahradí juan. A elity mají plné gatě. A druhá fronta kdo na ní doplatí nejvíc. Zas jen lidé obyčejní lidé.

    • Víte pane, neřekl jste pravdu. Musíte vzít v úvahu vývoj. Evropa, potažmo západ, byl schopen konkurovat naopak až moc. A to tak, že by ji totálně hospodářsky vycucal jako citrón. Patenty, vynálezy, prostě vše, co dělá hospodářskou konkurenceschopnost, bylo v západních rukách. A na to hospodářské vycucání se po válce od šedesátých let v USA skutečně chystali. Pořád na čínské soudruhy tlačili, aby Čína otevřela svůj trh. To se nakonec v sedmdesátých letech postupně stalo, ale soudruzi to udělali chytře. Vůbec si nedělali starosti s ochranou duševního vlastnictví. Třeba vrcholovým hitem posledního desetiletí nakonec bylo, že západní firma musela udělat společný podnik s čínským a vše, co spadá pod její obchodní a technické tajemnství, partnerovi donést, jak na stříbrném podnose. Aby se poučili a naučili. Nebylo vzácné, že například firma našla čínského prodejce, který by prodával její výrobky, dodala mu vzorky, ale nedopadlo to. Pak zjistila, že má v Číně konkurenta a když jeli a „špionáž“, tak zjistili, že ta nová konkurece nabízí naprosto stejné výrobky a v předváděcím centru pro své zákazníky předvádí jako své výrobky, tedy jak je šikovná, právě ty zaslané vzorky. Například franzouzská Areva postavila v Číně jen tolik elektráren, kolik bylo nutné, aby se to Číňané řádně naučili. Pak už objednávky ustaly. Ale nabídka na dostavbu Dukovan by z Číny přišla určitě, na to vemte jed. A protože sociální a jiné západní standardy Čína moc neřeší a navíc začíná vojensky sílit, tak ať fandíte Ukrajině, nebo Rusku, Číně, nebo USA, je to jedno. Každá velká země při určité úrovni hospodářské a vojenské začne mít imperiální zájmy. Proto je dnes Čína už objektivně nebezpečná a je třeba to nenechat příliš vyrůst. Později by to bylo jen horší a horší. A pak by na to ti obyčejní lidé skutečně doplatili. Dnes ještě ne.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here