Vláda se podle ministra práce a sociálních věcí a předsedy lidovců Mariana Jurečky musí zabývat změnou veřejných financí nejen na straně výdajů, ale i v příjmech. Obdobně situaci vidí šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Oba předsedové vládních stran reagovali na závěry aktuální Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady [NRR]. V ní její členové znovu konstatují, že nerovnováhu veřejných financí vyrovná pouze zvýšení daňových příjmů. A zároveň změna mandatorních čili zákonem stanovených výdajů. NRR ve Zprávě dále upozorňuje, že propast mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů se v Česku dál rychle zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Významná nerovnováha českých veřejných financí podle NRR vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných hlavně v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje.
Za propadem příjmů státu podle NRR stojí i zrušení superhrubé mzdy za vlády premiéra Andreje Babiše [ANO]. Zrušení superhrubé mzdy ponížilo příjem státního rozpočtu o sto miliard korun ročně. Pro její zrušení hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak ODS.
Piráti i lidovci souhlasí se změnami v nastavení příjmů
„Určitě se musí vláda zabývat systémovou změnou nejen v oblasti výdajů, ale také v oblasti příjmů,“ reagoval na Zprávu NRR předseda KDU-ČSL a vicepremiér Jurečka.
S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti. Jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš sdělil, že jeho strana vládě navrhla právě připravovanou daň z mimořádných zisků. Koalice podle něj pracuje ještě na složitějších reformách, které změní strukturu mandatorních výdajů.
„Proto jsme již před létem s Piráty navrhli daň z neočekávaných zisků a přesvědčili jsme koaliční partnery o potřebnosti této mimořádné daňové úpravy včetně zahrnutí bankovního sektoru,“ uvedl Bartoš.
Stejně tak Piráti podle něj usilovali o změny ve zdanění těžby, v tomto případě ale zatím koaliční partnery nepřesvědčili. Piráti si slibují navýšení příjmů státního rozpočtu také prostřednictvím legalizace marihuany k rekreačním účelům. V tomto případě odhadují dodatečný příjem státního rozpočtu na cca čtyři miliardy korun ročně. Bartoš dále zmínil digitalizaci služeb. Ta podle něj přinese úspory času a peněz jak u lidí, tak státu.
„Na tom pracuji ve spolupráci s resorty s mým týmem pod úřadem vlády, Českým digitálním týmem, ale i odborníky z neziskového a byznys sektoru,“ konstatoval.
Kamenem úrazu v příjmech jsou daně a reformy
Koalice ODS, lidovců a TOP 09 šla do loňských sněmovních voleb se slibem ozdravení veřejných rozpočtů, současně ale i nezvyšováním daní. To je podle ekonomů nejen z NRR problém v příjmech státu, které lze zvýšit pouze zvýšením daní a pak jen příslušnými reformami. Reformy podle ekonomů ale zůstávají prozatím stranou, a tak zbývá zvýšení daní. A to přesto, že inkaso z nich nyní významně navyšuje inflace.
Avšak zatímco Starostové a Piráti se k růstu daní nestaví natolik striktně, premiér Fiala to dlouhodobě odmítá. Před volbami i letos mnohokrát prohlásil, že jeho vláda za žádných okolností nezvýší celkovou daňovou zátěž občanů.
Což ale neplatí pro firmy. Vláda například připravuje daň z neočekávaných zisků pro firmy ve vybraných sektorech. Příjem z ní použije na pomoc domácnostem a firmám při zvládání vysokých cen energií.
Na druhé straně vláda prodloužila snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. Nyní platí dočasné snížení daně do konce září u benzinu, prodloužení se ho ale netýká.
