Po srpnovém poklesu inflace spotřebitelských cen polevila v tempu zdražování i výrobní inflace. Vůbec poprvé od loňského prosince meziměsíčně klesly ceny průmyslových výrobců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„V srpnu pokračoval meziroční růst cen všech výrobců. Ceny zemědělských výrobců se meziročně zvýšily o více než 38 procent a ceny v průmyslu o více než 25 procenta. Přesto byl jejich růst mírnější než v červenci. Ceny stavebních prací meziročně vzrostly dle odhadů o 13,4 procenta a ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 6,5 procenta,“ říká vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Dobrá zpráva je, že po sedmi měsících zdražování v řadě meziměsíčně klesly o 0,1 procenta ceny průmyslových výrobců. To kvůli zlevnění v sektoru koksu a rafinovaných ropných produktů.
„Již ze srpnových spotřebitelských cen a levnějších pohonných hmot bylo zřejmé, že se na cenách v průmyslu podepíše pokles cen ropy na světových trzích,“ potvrzuje informaci hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.
Zmiňuje pokles cen v chemickém [-3,3 %] a kovodělném [-0,6 %] průmyslu, ale pokračující zdražování v energetickém a potravinářském sektoru. Skutečnost je, že ceny produktů potravinářského průmyslu v srpnu meziměsíčně stouply o 0,8 procenta. A ceny v odvětví elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 3,3 procenta.
„A pokud se podíváme na samotnou elektřinu, zde se ceny včetně přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou zvedly o 4,4 procenta,“ dodává analytik KB.
Inflace v primárním okruhu meziročně
„Podobně jako u nedávno zveřejněné spotřebitelské inflace, i ta průmyslová příjemně překvapila trh, který počítal naopak s růstem o 0,3 %. V meziročním srovnání ovšem celkový obrázek tak příznivě nevypadá, když ceny oproti loňsku vzrostly o 25,2 procenta,“ říká hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Meziročnímu srovnání podle něj dominuje zemní plyn [+111,3 %], ropa [+69,5 %] a elektřina [+65,5 %].
„Levnější oproti loňsku není zhola nic, když nejblíže se dostala elektrická osvětlovací zařízení, která zdražila ´pouze´ o 0,9 procenta,“ říká.
Podle Jana Vejmělka ale má meziroční průmyslová inflace vrchol možná již za sebou: „Kulminovala v červnu na 28,5 procenta. Z červencových 26,8 procenta tak meziroční dynamika klesla v srpnu na 25,2 procenta.“
Otázka dále zní, jak se vyvíjejí ceny ve stavebnictví a v zemědělství. V srpnu ceny zemědělských výrobců klesly meziměsíčně o 2,3 procenta. Meziroční tempo zdražování zbrzdilo z červencových 39,8 procenta na srpnových 38,3 procenta. V rostlinné výrobě ceny meziročně vzrostly o 47,4 procenta. V živočišné výrobě byly vyšší o 28,0 procenta.
Naopak ve stavebnictví v srpnu výrobní inflace dál zrychlila. Meziroční růst cen stavebních prací zrychlil z červencových 13,0 procenta na srpnových 13,4 procenta. I zde ale přišla dobrá zpráva. Ceny materiálů v červenci meziročně zdražovaly o 21,7 procenta, v srpnu ale podražil už „jen“ o 19,11 procenta.
V srpnu podražily dále tržní služby pro podniky, kde se ceny meziměsíčně zvedly o 0,8 procenta. Meziročně ceny stouply z červencových 6,3 procenta na srpnových 6,5 procenta.
Dopady výrobní inflace do inflace spotřebitelských cen
Výrobní inflace, inflace v primárním okruhu, se promítá do míry inflace spotřebitelských cen. I tady jsou aktuální čísla. Česká harmonizovaná inflace podle zveřejněné statistiky Eurostatu poklesla z 17,3 procenta na srpnových 17,1 procenta [podle ČSÚ činí 17,2 %].
„V inflačním žebříčku je tak ČR na pátém místě, zatímco první příčky okupují eurové pobaltské země a Maďarsko. Na opačném konci žebříčku je Francie se svoji zafixovanou cenou elektřiny, Malta a Finsko,“ uvádí hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek.
Podle něj asi nikoho nepřekvapí, že za přední místo v evropském pořadí Česko vděčí zdražování všech hlavních položek ve spotřebitelském koši. Přehlédnout nelze nejen nárůst nákladů na bydlení o celou čtvrtinu, ale i výrazně rychlejší růst cen potravin, osobních automobilů nebo pohonných hmot či aktuálně dovolených.
„Naprosto unikátní je vývoj u cen oblečení a obuvi a v oblasti HORECA, který se vymyká celoevropským číslům. Zatímco ceny oblečení a obuvi v celé unii vzrostly o 3,1 procenta. V Česku republice toto zboží zdražilo za poslední rok o téměř 19 procenta. V restauracích ceny poskočily o čtvrtinu, v EU ani ne o osm procent,“ upřesňuje.
Dodává, že rychle rostoucí ceny v Česku odrážejí nejen vyšší náklady nebo snahu obchodníků dohnat covidové ztráty, ale také ochotu spotřebitelů za zboží a služby platit vyšší ceny. Je však jen otázkou, kdy tato ochota v důsledku rychle rostoucích nákladů na bydlení vymizí, když zbytné výdaje začnou jít stranou.
