Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o 2 000 až 4 500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent.
O příspěvek mohou požádat vlastníci nebo nájemníci. Překážkou není ani družstevní bydlení nebo hypotéka. Ta se však nezapočítává jako náklad na bydlení. Příspěvky na bydlení nejvíc vzrostou samotným lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nového nařízení včera schválila [21.9.] vláda a na tiskové konferenci potvrdil premiér Petr Fiala [ODS].
„Příspěvek na bydlení bude ještě víc odpovídat reálným nákladům, které lidé vydávají. Zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup k této pomoci,“ uvedl Fiala s tím, že zvýšení cílí hlavně na samotné seniory, dvojice či samoživitelské domácnosti.
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] výdaje na příspěvky po úpravě stoupnou o 400 milionů korun. Na zvýšení dávek nynějším příjemcům by z toho šlo asi 335 milionů. Avšak pokud by se počet těch, kdo dávku pobírají, zvedl o 30 procent, stálo by to 585 milionů navíc.
„Nové normativní částky platí pro poslední čtvrtletí a od ledna se znovu upraví,“ doplnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
Podle nařízení se samotným lidem a dvojicím v nájmu částka kvůli růstu cen energií zvedne od října do konce roku o 4 500 korun, ve vlastním a družstevním bytě pak o 2 500 korun. Tříčlenným a početnějším domácnostem se strop v nájmu posune o 2 500 korun nahoru, ve vlastním a družstevním bytě o 2 000 korun. Pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze o 44 procent. Nejméně by se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o jedenáct procent. Činit má téměř 25 000 korun [více o podpoře zde].
|
Počet osob v rodině |
Navýšené měsíčních normativů v Kč |
| jedna | 4 500 |
| dvě | 4 500 |
| tři | 2 500 |
| čtyři a více | 2 500 |
[Zdroj: MPSV]
Příspěvek na bydlení prozatím získávají lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu. A mimo Prahu jim nestačí 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji – ale nejvýš do normativů – a právě 30 či 35 procenty příjmu.
Normativní náklady neboli strop pro výpočet dávek v nájmu se tak teď pohybují podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště od 6 746 korun pro samotného člověka v malém městě do 22 495 korun pro domácnost se čtyřmi a více členy v Praze. Ve vlastním či družstevním bydlení činí částka 6 232 až 14 368 korun. To určuje počet členů domácnosti. Velikost bydliště nehraje roli.
Další změna přijde v lednu
Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že více než normativní částku vydává za bydlení teď asi pětina příjemců z početných domácností. U jednočlenných a dvoučlenných domácností normativ dávku stropuje a podporu omezuje asi polovině příjemců. To kritizovali experti na sociální politiku i někteří politici. Uváděli, že jsou normativní stropy nízké a neodpovídají realitě.
Podle Jurečky letos příspěvek dosahuje v průměru přes 4 000 korun. Stát tak průměrné domácnosti za rok přispěje na bydlení částkou asi 50 000 korun. Ministr uvedl, že při stanovení normativů na příští rok se zohlední nejen předpokládaný růst cen, ale i nynější zastropování cen energií.
„Od ledna by se ve stanovených nákladech mělo víc odlišit nájemné a platby za energie,“ upřesnil Jurečka.
Ten již dříve řekl, že by se v dávce měla víc odrážet i poloha bydliště a místní situace. Setřel by se tak například rozdíl mezi okrajovou čtvrtí města a přilehlou samostatnou obcí se stejnými podmínkami. Využívat by se měly cenové mapy.
–ČTK/RED–
