„My máme ceny energií zafixovány na příští rok,“ uvedla pro FinTag.cz Soňa Porubská z představenstva Zentiva Global. Jak ale vyplývá z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR], většina tuzemských firem takové štěstí nemá.
A to znamená, že na ně rekordní zdražování elektřiny a plynu teprve dopadne. Ukázal to zářijový průzkum SP ČR mezi 114 zejména průmyslovými podniky. Z šetření vyplynulo, že na příští rok má zafixované ceny elektřiny jen asi 20 procent firem. U plynu má na rok 2023 zajištěný kontrakt 22 procent firem.
„Z našeho průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy,“ říká prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
V problémech jsou pak více než dvě třetiny oslovených podniků, protože mají potíže při vyjednávání smluv na dodávky energie na příští rok. Mnohé z firem dostaly násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly doposud zvyklé. Vyšší náklady na energie o více než 200 procent potvrzuje i generální ředitel Zentivy Boris Sananes, a to už letos.
„Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady za energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ upřesňuje pro FinTag.cz s tím, že firma v tuto chvíli ukončila výrobu jednoho léku pro německý trh.
„Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm neztráceli,“ doplnil.
Mnoho firem hledá úspory a investuje
V reakci na rekordní zdražování elektřiny a plynu se průmyslové podniky snaží co nejvíc energie uspořit. Právě investice do energetických úspor patří mezi nejčastější opatření, ke kterým firmy v reakci na zdražování energie přistoupily. Potvrzuje to i průzkum SP ČR. Podle něj pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny chystá skoro 60 procent oslovených podniků. Úspornější osvětlení plánuje instalovat více než polovina firem. Čtvrtina firem bude v rámci úspor energií modernizovat svou topnou soustavu. A platí to i pro Zentivu.
„Připravujeme okamžitou investici do solární energie ve výši 1,2 milionu eur. Ze Zentivy uděláme malou solární elektrárnu,“ uvádí pro FinTag.cz Tomáš Pala z oddělení vnějších vztahů Zentivy.
Bez technického plynu se ale firma neobejde. A úspory v jeho případě možné nejsou. Firma buď vyrábí, nebo nevyrábí.
„Nemůžeme jet na půl plynu,“ dodává Pala s tím, že podle dostupných informací by se případné výpadky plynu v průmyslu výroby léků snad dotknout neměly.
To, že snaha uspořit plyn naráží u mnoha firem na technologické i jiné překážky potvrzuje ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek: „Více než tři čtvrtiny dotazovaných firem, které používají plyn ve výrobních technologiích, nebyly schopny omezit jeho spotřebu, protože rychlá náhrada plynu není v jejich zařízeních technicky možná. To se týká například skláren, keramiček nebo jiných podobných provozů.“
Situace ve firmách není dobrá
Podle Jaroslava Hanáka je situace z hlediska cen a dostupnosti energií pro tuzemský průmysl vážná.
„Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky – velkoodběratele energie a zároveň vyjednala prodloužení pomoci dle Dočasného krizového rámce na celý příští rok, která je zatím schválena pouze do konce letošního roku, a upravila její parametry. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ říká.
Jeho slova korespondují s názory některých ekonomů. Ti upozorňují, že letos k nám ještě zemní plyn z Ruska stále proudí, i když v omezeném množství. Pokud by došlo na vypnutí jeho dodávek a vyčerpání zásobníků zároveň, Česko se ocitne rázem v problémech.
„Příští zima se tak může ukázat jako mnohem větší problém než ta letošní,“ uvedl v nedávné debatě společnosti XTB ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle zástupců Svazu jsou tu i další rizika. Mezi ta hlavní patří ztráta konkurenceschopnosti českých firem vůči firmám v zemích, kde nejsou dopady vysokých cen energií natolik zásadní. A to třeba kvůli vyšší pomoci státu nebo méně energeticky náročné ekonomice.
„Takřka polovina firem kvůli vysokým cenám energie omezila plánované investice. To může být do budoucna ovšem problém, protože firmy omezením investic do svého rozvoje mohou ztratit konkurenceschopnost,“ popisuje situaci ve firmách Jaroslav Hanák.
Daniel Tácha
