Americký FED včera [21.9.] zvedl základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do úrovně 3,00 až 3,25 procenta. Zároveň uvedl, že ve zvyšování sazeb bude, vyžádá-li si to situace, pokračovat.
Měnový výbor americké centrální banky [FOMC] jako přibližně konečnou hodnotu základní úrokové sazby označil 4,40 procenta ke konci letošního roku a 4,60 procenta v příštím roce. Nebylo by to ale poprvé, kdy se predikce centrálních bankéřů nakonec rozejdou vlivem okolností s jejich skutečnými rozhodnutími.
„Nedávné ukazatele ukazují na mírný růst výdajů a výroby. Nárůst pracovních míst byl v posledních měsících silný a míra nezaměstnanosti zůstala nízká. Inflace zůstává vysoká, což odráží nerovnováhu nabídky a poptávky související s pandemií, vyššími cenami potravin a energií a širšími cenovými tlaky,“ shrnuje aktuální základní fundamenty americké ekonomiky FOMC ve své zprávě.
Podle aktuální makroekonomické predikce FEDu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 procenta. Příští rok ekonomika poroste o 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti [3,7 %] letos stoupne na 3,8 procenta a v roce 2023 na 4,4 procenta.
„Jsme odhodláni stlačit inflaci zpět na dvě procenta,“ řekl na tiskové konferenci šéf FEDu Jerome Powell.
To se podle predikce banky ale stane až v roce 2025. A to přesto, že inflace v USA v srpnu klesla z červencových 8,5 procenta na 8,3 procenta. Za poklesem stojí levnější pohonné hmoty a ojetá auta. Aktuální údaje i přesto vyvolaly s ohledem na další kroky americké centrální banky krvavou lázeň na finančních trzích.
FED vs. ECB
„FOMC pokračuje v nastoupené cestě. Rychlým zvyšováním úrokových sazeb bojuje proti inflaci. Zejména zvýšení jádrové inflace očištěné o energie a potraviny na více než šest procent ukazuje, jak silné dynamice inflace čelí. Základní úroková sazba se již na začátku listopadu dostane na úroveň čtyř procent,“ okomentoval aktuální rozhodnutí analytik německého institutu ZEW Mannheim profesor Friedrich Heinemann.
Tradičně zkritizoval přístup Evropské centrální banky [ECB]: „Na rozdíl od ECB už FED také stahuje peníze z oběhu, které v krizových letech napumpoval do ekonomiky v rámci snižování své bilanční sumy.“
To značí, že FED na rozdíl od ECB nepraktikuje kvantitativní uvolňování, jako se tomu děje v Evropě, kde ECB cílenými nákupy dluhopisů stále podporuje zadlužené evropské státy. To proto, aby nepocítily její mírné zvyšování úroků.
„Vzhledem k tomu, že inflační tlaky v Evropě nejsou o nic menší, než jsou v USA, rozhodnutí FEDu ukazují, kam musí směřovat i ECB,“ dodává profesor.
Co se týče samotné ECB a její šéfky Christine Lagardeové, ta je mistryní náznaků. Poté, kdy inflace v eurozóně v srpnu překonala 9% hranici, uvedla, že ECB asi zvýší úrokové sazby na takovou úroveň, aby dostala pod kontrolu „nepřijatelně vysokou inflaci“.
ECB rozhodne o dalším zvýšení úrokových sazeb 27. října. Letos v červenci v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila své úrokové sazby na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent [od roku 2016]. Tento měsíc pak základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
Americký dolar posiloval už před rozhodnutím FEDu
Dolar vůči euru včera posiloval ještě před tím, než FED ohlásil zvýšení úrokových sazeb. Euro se dostalo pod paritu vůči dolaru dokonce ještě o den dříve. Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka důvodem posílení dolaru byla částečná mobilizace ohlášená ruským prezidentem Vladimírem Putinem.
„Tato eskalace geopolitického rizika pomohla americkému dolaru proti euru na nejsilnější hodnotu za posledních 20 let, když se kurz dostal až k 0,9885 USD/EUR. Během dne se pak kurz držel stabilní těsně nad 0,99 USD/EUR v očekávání výsledku večerního jednání americké centrální banky,“ uvedl Vejmělek.
Na silnější americkou měnu reagovaly středoevropské měny oslabováním. Česká měna se k dolaru propadla na nejslabší úroveň za více než dva roky. Za jeden den oslabila koruna vůči měně USA oproti předchozímu závěru o 30 haléřů na 24,95 Kč/USD. Pražská burza počtvrté v řadě oslabila. Index PX klesl o 1,68 procenta na 1188,01 bodu. Naopak světové akciové trhy rostly. Stejně tak propadly i akciové trhy v zahraničí [viz vývoj indexu S&P 500].
[Zdroj: xStatiton 5]
Analytici upřeli pozornost i na novou prognózu FOMC. V ní FED očekává, že reálný HDP v roce 2022 vzroste pouze o 0,2 procent. Což je pokles z 1,7 procenta v červnové prognóze.
„Dalším bodem, který je třeba poznamenat, je, že FED očekává, že míra nezaměstnanosti v roce 2023 značně vzroste na 4,4 procenta,“ říká hlavní ekonom XTB Jiří Tyleček.
Upozorňuje na podstatné navýšení dalšího růstu sazeb. FED nyní očekává, že sazby dosáhnou na konci roku 2022 až 4,4 procenta, což je nárůst z 3,4 procenta v červnu.
Daniel Tácha
