České banky nechtějí platit daň z neočekávaných příjmů, proto státu nabídly finance na podporu ekonomiky. Přicházejí s konkrétními návrhy i v oblastech, kde se státu peněz dlouhodobě nedostává. Jako je například podpora bydlení.
Přehled konkrétních návrhů, kde banky mohou financemi prospět české ekonomice a občanům Česka, zveřejnila Česká bankovní asociace [ČBA] na svých stránkách. Objem nabízených finančních prostředků odhadla na až 50 miliard korun. Návrhy zahrnují třeba i podporu dostupného bydlení prostřednictvím Státního fondu podpory investic [SFPI].
Mezi návrhy je i podpora dopravních projektů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury [SFDI]. Je tam ale i pomoc při digitalizace státu nebo těsnější spolupráce s Národní rozvojovou bankou [NRB]. Mezi návrhy ale i je i přímá podpora občanům ČR. Sem patří například dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték ohrožených domácností a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti.
„Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent,“ upozornila asociace.
Banky své návrhy vnímají jako alternativu k záměru státu uplatnit na ně spolu s energetickým sektorem a rafinériemi daň z neočekávaných příjmů – windfall tax.
Názory ekonomů na iniciativu bank se liší
Návrhy ČBA podle analytika Deloitte Davida Marka smysl dávají. Také ale upozornil na zkušenost s Národním rozpočtovým fondem [NRF], který byl podobnou náhradou před dodatečným zdaněním. Přičemž NRF pracuje i po výměně vlády, ale výsledky nejsou takové, jaké se od něj původně slibovaly.
Brno postaví multifunkční halu za 3,3 mld. Kč. Pomůže mu NRF
Upřesněme, že zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše [ANO] sociální demokraté. Tehdejší kabinet ale místo sektorového zdanění bank dohodl s bankami v roce 2019 zřízení právě NRF. Tam banky slíbily poslat sedm miliard korun. Za dva roky od získání licence ale do fondu nedorazily žádné peníze, napsaly letos v polovině srpna Hospodářské noviny. Jinou stránkou věci je, že rozvoj NRF narušily volby do poslanecké sněmovny a následně o NRF už nebylo příliš slyšet.
Vláda má mimořádné výdaje, hledá tak mimořádné příjmy
Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeier si nemyslí, že jsou banky na windfall tax zralé. Jejich zisky sice vzrostly, ale nenachází se dle jeho názoru na vyloženě extrémních úrovních. Zpomalování ekonomiky se podle něj promítne do zvýšené tvorby rezerv bank. Což může přispět ke zpomalení zisků.
Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně chce použit na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] ale již potvrdil, že daň se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. A nevyloučil i další sektory. Daň, kterou nelze zavést zpětně, by již příští rok dle jeho odhadu přinesla do rozpočtu asi 70 miliard korun.
V minulém týdnu Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění mimořádných zisků připraví česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank. U energetických firem a rafinérií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky. Přičemž daň se podle Stanjury nebude týkat všech. Což u samo o sobě zavdává ke spekulacím o tom, že vláda svou daní naruší konkurenční prostředí.
–DNA/ČTK–
