Důvěra v ekonomiku v září klesla jak u domácností, tak firem. Indikátor důvěry podnikatelů propadl v září o čtyři bazické body, u spotřebitelů klesl o 4,4 bazického bodu. U spotřebitelů ukazatel propadl nejníže od roku 2003.
Informaci potvrdil Český statistický úřad [ČSÚ]. Uvedl, že v podnikatelské sféře důvěra v ekonomiku v září klesla v průmyslu, ve vybraných odvětvích služeb i v obchodě. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta důvěru podnikatelů v ekonomiku výrazně ovlivňuje nejistota z dalšího ekonomického vývoje.
„Téměř po roce v průmyslu převážil podíl podniků, které očekávají snížení své výrobní činnosti v období následujících tří měsíců. Pokles poptávky očekávají také podnikatelé ve stavebnictví a stále větší část podnikatelů ve službách,“ uvedl Obst s upřesněním, že ve stavebnictví se nálada podnikatelů v září oproti srpnu přece jen mírně zvýšila.
Vývoj důvěry v ekonomiku podnikatelů podle jednotlivých sektorů
[Zdroj: ČSÚ]
Pokles důvěry v ekonomiku u podnikatelů je i tak na nejnižší úrovni od března 2021. Analytik Komerční banky [KB] Kevin Tran Nguyen komentuje situaci následovně: „Nicméně stále se jedná o relativně solidní číslo v porovnání s pandemickými úrovněmi, kdy index zaznamenal hodnoty až pod 80 body.“
Upozornil, že výhled výrobní činnosti je podle většiny dotazovaných již negativní. Což implikuje pokles průmyslu v nadcházejících měsících.
„Za čímž budou stát především vysoké náklady a pokles poptávky, a to i přes polevující tlaky v dodavatelských řetězcích,“ doplnil.
Podle hlavního ekonoma skupiny Creditas Petra Dufka avšak platí, že zásoba zakázek v průmyslu i ve stavebnictví zůstává stále docela vysoká. Podle jeho slov firmy plošnou nouzi o práci zatím nemají.
„Za to mají spoustu jiných problémů – zejména s cenami energií a dalších vstupů. […] Jediným pozitivem, které snad lze ze statistik vyčíst, je pokles inflačních očekávání. Vypadá to tak, že největší vlnu zvyšování cen mají firmy už za sebou a nyní se jejich cenové výhledy začínají mírnit. K dřívějšímu normálu však mají ještě hodně daleko,“ dodal.
Důvěra v ekonomiku u spotřebitelů
Důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli po srpnovém růstu opět poklesla. Je na nejnižší úrovni od počátku sledování v roce 2003. Tam letos ale není poprvé. Respondenti se v září ve srovnání s minulým měsícem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a i jejich vlastní finanční situace. Výrazně se zvýšil počet respondentů, kteří neshledávají současnou dobu vhodnou k pořizování velkých nákupů.
„Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen. Téměř třetina domácností navíc uvádí, že již nyní sotva vyjde se svými finančními prostředky,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Podle analytika KB je důvodem nejnižší důvěry spotřebitelů vysoká inflace. Menší náklonnost k větším nákupům se podle něj projeví v dalším propadu maloobchodních tržeb.
To nepřímo potvrdil i Petr Dufek: „Lidé hledí do dalšího roku jednoznačně s obavami. Ať už jde o celkovou ekonomickou situaci nebo jejich vlastní finance. Na rozdíl od firem se rovněž zvýšila inflační očekávání, což není s ohledem na vývoj cen energií, potravin až takovým překvapením,“ upřesnil.
Podle něj celkově dnešní výsledky naznačují, že ekonomika prochází útlumem. Ten dle něj není sice nijak dramatický, jako třeba v době americké finanční krize, teď ho ale provází výrazná inflace a propady kupní síly domácností.
„V době, kdy ceny energií rostou o desítky procent asi nelze nic jiného očekávat,“ dodal.
