Předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok se 44 procenty hlasů. Druhý je středolevicový blok kolem Demokratické strany s 26 procenty. Třetí skončilo Hnutí pěti hvězd. To získalo 15 procent.
Pravicový blok tvoří strany Bratři Itálie [FdI] Giorgie Meloniové, Liga Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho. Oproti roku 2018 výrazně klesla účast ve volbách. Dosáhla 64 procent. To je o deset procentních bodů méně než v roce 2018. Podle analytiků se vítězem voleb jednoznačně stala strana Bratři Itálie, která sama obdržela 26 procent hlasů. Její lídryně Giorgia Meloniová již uvedla, že je připravena vládnout.
„Od Italů přišel jasný vzkaz pro středopravicovou vládu vedenou Bratry Itálie,“ řekla Giorgia Meloniová.
Neúspěch podle pozorovatelů naopak zaznamenala krajně pravicová Liga, která dostala jen devět procent hlasů. To je zhruba polovina ve srovnání s volbami z roku 2018. Mezi poraženými je i Demokratická strana s 18 procenty hlasů. Spokojené je Hnutí pět hvězd, které však získalo polovinu hlasů ve srovnání s rokem 2018. Uspělo hlavně na jihu Itálie.
Podle odhadů by pravice měla mít pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu. V Senátu pravicový blok získá 114 až 126 křesel z 200, uvedla veřejnoprávní televizi RAI. Ve Sněmovně získá 232 až 252 křesel z 400.
Do voleb zasáhla i Ursula von der Leyenová
Konec kampaně před nedělními předčasnými parlamentními volbami se v Itálii nesl ve znamení kritiky šéfky Evropské komise [EK] Ursuly von der Leyenové, polemiky o LGBT párech, sporů o změně ústavy a války na Ukrajině.
Von der Leyenová minulý týden zasáhla do voleb následujícím výrokem: „Evropská komise chce spolupracovat s jakoukoliv demokratickou vládou. Má ale také prostředky, kterými může zasáhnout, pokud by se vládní politika vyvíjela jako v Maďarsku či Polsku.“
Tyto státy Brusel vyšetřoval kvůli porušení zásad právního státu. Mluvčí EK pak vysvětlila, že von der Leyenová neměla na mysli Itálii, ale mluvila v obecné rovině. Kvůli výrokům šéfky EK ale Liga Mattea Salviniho ihned svolala protestní shromáždění před zastupitelstvím Evropské komise v Římě.
„Neovlivňujte hlasování Italů,“ vyzval šéf strany předsedkyni EK.
Podle jeho koaliční partnerky Meloniové a vítězky voleb by členové komise měli být ve svých vyjádřeních opatrnější. Šéfku EK zkritizoval i bývalý premiér Matteo Renzi, jehož strana Živá Itálie je výrazně prounijní.
„Neočekáváme od předsedkyně Evropské komise, že bude hodnotit demokratickou soutěž v Itálii,“ prohlásil Renzi.
Zájem ve volebním týdnu vzbudilo i prohlášení představitele strany Bratři Itálie Francesca Molliconeho. Ten okomentoval reportáž o rodině dvou leseb se dvěma dětmi slovy, že „v Itálii homosexuální páry nejsou legální, nejsou přípustné“. Podle něj Itálie zákonem neuznává stejnopohlavní páry a rodiny. V Itálii platí zákon o registrovaném partnerství, který ale neumožňuje adopci dětí. Jedinou výjimkou je adopce dítěte jednoho z partnerů.
Reforma ústavy, prezidentský systém a podpora chudým
Vůdkyně FdI Meloniová uvedla, že pravice má ambici zreformovat ústavu a zavést prezidentský systém. Na tom se bude chtít dohodnout i s levicí, která s tím ale nesouhlasí.
„Budeme bránit italskou ústavu, která je nejkrásnější na světě. Nedovolíme, aby ji tato pravice přepsala,“ uvedl šéf středolevicové Demokratické strany Enrico Letta.
„Ať žije Evropská unie a demokratická a progresivní Itálie,“ řekl na mítinku v Římě.
Bývalý premiér a šéf Hnutí pěti hvězd, které vyhrálo volby v roce 2018, Giuseppe Conte akcentoval sociální témata. Jako je boj proti chudobě, zavedení minimální mzdy, ale i ekologická transformace. Podle analytiků se hnutí snažilo v posledních týdnech kampaně oslovit především chudší voliče na jihu Itálie.
Lídr již zmíněné Ligy Matteo Salvini žádal, aby současná vláda poskytla 30 miliard eur [cca 735 mld. Kč] na omezení nákladů na energie pro podniky před zimním obdobím.
„Francie nedávno navrhla strop u cen energií na domácím trhu. My usilujeme o stejný program, abychom umožnili, že průmyslová výroba přežije do léta,“ řekl.
Fakt je, že Francie vyčlenila z rozpočtu 16 miliard eur [cca 392 mld. Kč] na omezení růstu cen elektřiny a plynu v příštím roce na 15 procent pro domácnosti a malé podniky. Podle francouzské premiérky Élisabeth Borneová bez tohoto by ceny vzrostly o 120 procent.
Volby v Itálii ovlivnilo i hodnocení Putina
Analytici uvádějí, že i když může v koalici slavit vítězství také italský expremiér Silvio Berlusconi, výsledek jeho strany ve volbách zaostal za očekáváním. Berlusconi navíc vzbudil kontroverzi, když se „zastal“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle jeho slov byl Putin k invazi na Ukrajinu donucen „ruským lidem, svou stranou a svými ministry“.
„Vojáci tam měli napochodovat, nahradit Zelenského vládu slušnými lidmi a za týden se opět stáhnout. Místo toho narazili na nečekaný odpor, živený zbraněmi všeho druhu ze Západu. Cítím se špatně, kdy slyším o tolika mrtvých, protože jsem vždycky tvrdil, že válka je největší šílenství ze všech,“ citovala Berlusconiho agentura APA.
Za sympatie k Rusku mnozí kritizovali i šéfa Liga Mattea Salviniho. Ten například již roce 2018 konstatoval, že se v Rusku cítí jako doma, což neplatí v některých unijních zemích. Minulý týden ale uvedl, že na Putina změnil názor.
„Můj názor na Putina se během války skutečně změnil, protože když někdo napadne jinou zemi, začne ji bombardovat a posílat tam tanky, všechno se změní,“ konstatoval Salvini.
Zdůraznil, že Liga hlasovala pro všechny sankce proti Rusku. Zpochybnil však, že tato opatření skutečně fungují. To, že Itálie nemůže odebírat ruský plyn, označil jako problém.
„Mým dalším problémem je, jak zajistit, aby italský průmysl přežil příští měsíce s prudce rostoucími účty za energie,“ řekl a poukázal na italské podniky, které kvůli prudkému nárůstu cen začaly propouštět.
„Pokud se spustí lavina, tak až my se dostaneme do vlády, budeme schopni zvládat jen ty následky,“ upřesnil.
Šéf Ligy na druhou stranu podpořil závazek Itálie vůči vojenské alianci NATO. Byť se v květnu postavil proti rozšiřování Severoatlantické aliance s tím, že by to neprospělo míru.
–ČTK/RED–
