Vláda jednomyslně schválila [26.9.] návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu.
Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Část výdajů na zastropování cen energií vláda podle něj pokryje z inkasa daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů z prodeje elektřiny nad cenový strop, které schválila Evropská komise [EK].
Návrh státního rozpočtu pro rok 2023 počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun. Návrh rozpočtu nyní projedná Sněmovna. Schválení příslušných zákonů Stanjura čeká do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Vláda odhadla náklady na energie na 100 miliard korun
Za hlavní změnu na výdajové straně u návrhu státního rozpočtu platí +100 miliard korun na zastropování ceny elektřiny a plynu. Původně vláda odhadovala náklady v objemu 130 miliard korun. Podle některých ekonomů ani tato částka nepostačí. Už kvůli tomu, že se neví, jak dlouho bude vláda stropy pro ceny energií udržovat v platnosti. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje skutečné náklady na minimálně 200 miliard korun.
„Mně vadí ta plošnost… Tady je problém v tom, že nikdo neví, jak dlouho ty zastropované ceny budou. A kdo bude ten politik, který řekne, že zastropování skončí. To bude znamenat, že skokově narostou lidem účty za energie. Což pro toho politika bude sebevražda,“ řekl v nedávné debatě XTB Kovanda.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale ovlivní příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Mimořádná daň a výhodnost evropského řešení pro ČR
Peníze na zastropování cen energií chce vláda získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví.
Další peníze vezme ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenový strop, který EK stanovila na 180 eur [cca 4 440 Kč] za MWh. Podle opozice je uplatnění tohoto evropského opatření pro Česko nevýhodné.
„Česká republika vyrobí levně elektřinu, tu prodá do zahraničí, a zpětně ji nakoupí draze. To znamená, že Česká republika bude ta, která přispěje ostatním evropským zemím na nižší náklady na elektřinu, ale sama z toho výhodu mít nebude,“ řekl minulou neděli [25.9.] v pořadu České televize stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN] ve stejném pořadu uvedl, že vláda navrhne i nutnost úspor energií u odběratelů energií. Obdobně postupují třeba v Rakousku, kde úlevu na energiích získá jen ten, kdo její spotřebu oproti loňskému roku sníží o 20 procent. Hned následující den ministr veřejnosti ale sdělil, že vláda nic takového nezavede.
Porostou i mzdy ve veřejném sektoru
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. 10 procent přidáno dostanou například příslušníci ozbrojených bezpečnostních složek, jak vláda ostatně slíbila.
„Pan ministr vnitra Vít Rakušan přišel na vládu s tím, abychom tuto informaci řekli veřejně už v tento okamžik. A to proto, že mnoho z těch lidí, kteří pracují v rámci ozbrojených bezpečnostních složek, třeba zvažuje, zda někdy v průběhu září, října nepodá výpověď. Zda neodejdou ze služebního poměru, protože třeba kalkulují s nějakou otázkou výsluh… Takže on to vnímal jako důležitý signál, jako dání nějaké garance, o kolik zvýšíme platy pro tuto část lidí, kteří pracují pro tento stát,“ vysvětlil v nedávném podcastu FinTag.cz, jak a proč toto vzniklo, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Podle něj jde i o pozitivní signál směrem k ostatním profesím. Když totiž vláda řekne, že pamatuje na ozbrojené a bezpečnostní složky, logicky i ti ostatní pochopí, že ani oni „nemohou stát bokem“.
Vláda schválila více peněz na dopravní infrastrukturu
Ministr Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, a to 141,4 miliardy korun. Z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard. Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období. Velkou roli v tom hraje zvýšení základních úrokových sazeb ze strany centrální banky.
Ministerstvo dopravy dostane 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury [SFDI] v příštím roce získá 150,9 miliardy korun. Proti červnovému návrhu se rozpočet SFDI zvýšil o 27,5 miliardy korun. Proti letošnímu roku SFDI dostane o 23,4 miliardy korun více.
Investiční výdaje fondu dosáhnou 104,3 miliardy korun. Ředitelství silnic a dálnic dostane na investiční a neinvestiční akce ze SFDI 65,5 miliardy korun. Dalších 70,4 miliardy korun získá Správa železnic. Ministerstvo dopravy uvedlo, že v plánu pro příští rok a ve výhledu na roky 2024 a 2025 vyčlenilo šest miliard korun ročně na financování krajských silnic druhé a třetí třídy.
Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka
Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy korun získá SFDI úvěrem od Evropské investiční banky [EIB] a z vlastních vydaných dluhopisů. Z evropských zdrojů fond získá 27,6 miliardy korun. Strukturu a parametry příjmů od EIB a z dluhopisového financování ještě vláda schválí. Ministerstvo dopravy upozornilo, že emisi dluhopisů SFDI si vyžádá změnu zákona.
Přidáno dostal resort MMR i kultura
V návrhu státního rozpočtu na příští rok došlo na zvýšení kapitoly ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitoly ministerstva kultury o 3,3 miliardy korun. Kultura by tak měla v příštím roce hospodařit s rozpočtem 18,498 miliardy korun. Jde o zvýšení proti letošnímu rozpočtu o 21 procent a o nejvyšší částku, jakou dosud měla k dispozici. Odborníci poukazovali na podfinancování školství.
I to ale dostalo přidáno. Ministerstvo školství by mělo v příštím roce hospodařit s 263,9 miliardy korun. Proti původně schválenému rozpočtu na letošek se mu peníze zvýší zhruba o 14,4 miliardy korun. / Připomeňme, že schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává jeho novelu, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Aktuálně schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
