Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání [29.9.] ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti a lombardní sazba na osmi procentech.
Dva členové bankovní rady České národní banky [ČNB] hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb, pět pro zachování stávajících úrovní. Podle ekonomů rozhodnutí bankovní rady ČNB nijak nepřekvapilo. Makroekonomická data z posledních týdnů ukazovala pokles tempa růstu spotřebitelských cen i výrobní inflace. Určité změny v politice ČNB tady přesto jsou.
„Na rozdíl od srpna tentokrát z tiskové zprávy ČNB vypadla zmínka o intervencích, respektive rozhodnutí bankovní rady ´i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny´,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Skutečnost je, že koruna se vůči euru v posledních dnech obchoduje nad úrovní 25,50 Kč za euro. Přičemž donedávna obecně platilo, že ji ČNB nenechá klesnout nad 25,50 Kč.
„Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu. Důvod jsou příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence ČNB na devizovém trhu,“ uvedl v této souvislosti Jaromír Gec.
Podle ekonomů svou roli v přístupu ČNB sehrává i aktuální politika Evropské centrální banky [ECB]. Ta po dlouhých měsících nečinnosti začala zvedat úrokové sazby. Což pomáhá k útlumu inflace v Evropě. Důležité je ale i zvyšování sazeb ze strany amerického FEDu.
„ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům koruny,“ uvedl přesto guvernér Aleš Michl.
Co řekl Aleš Michl po jednání bankovní rady
Co se týče inflace, Aleš Michl zopakoval, že pro její další vývoj sehraje klíčovou roli odpovědná fiskální politiky vlády a další vývoj růstu mezd. Opět připustil, že inflace může v následujících měsících stoupnout na hladinu 20 procent. Avšak s menším akcentem než při předposledním jednání rady.
Zároveň ubezpečil veřejnost, že hlavním úkolem centrální banky je cenová stabilita. Podle něj hlavní argument pro zvyšování sazeb je zastavení inflačních očekávání, zejména u manažerů. Proti zvyšování sazeb hovoří útlum ekonomiky a stabilní měnové prostředí.
„Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, a pokud se budou schodky státního rozpočtu navyšovat, pak zvýšíme sazby. Důvod je v tom, že by šlo o poptávkovou inflaci,“ vysvětlil možné scénáře guvernér ČNB.
V oblasti intervencí už tak sdílný bohužel nebyl. Řekl, že ČNB nemá stanovenou žádnou hranici, pod kterou by nechala při intervencích klesnout své devizové rezervy. Na otázky ohledně intervencí odmítl blíže odpovídat.
„Debata o intervencích byla naprosto standardní a víc k tomu nemohu říci,“ řekl.
Rozhodnutí bankovní rady není překvapivé
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bankovní rada úroky nezvedla pravděpodobně na základě své nové makroekonomické prognózy.
„Ta posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti. Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb. Předchozí – tedy ta tradiční – prognóza by patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit,“ vysvětlil.
Potvrdil, že ve prospěch dnešního rozhodnutí kromě pozměněné prognostické metodiky vyznívala i nejnovější data o české inflaci, která indikují její citelné zpomalování.
„Ačkoliv totiž meziroční tempo zdražování dosahuje nadále alarmujících 17,2 procenta, meziměsíčně již pokleslo na 0,4 procenta. Což lze interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace – tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny – pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií,“ upřesnil.
Jak to bude s intervencemi ČNB
Podle Hradila zůstává nadále otázkou, zda současná politika ČNB bude dlouhodobě udržitelná. Pod tlakem totiž zůstává česká koruna. Oporu koruně podle něj už tolik nedodává rozdíl mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami.
„Zatímco ty české svůj růst zastavily, od centrálních bank Spojených států a eurozóny se všeobecně očekává jejich další zvyšování. A to činí korunu méně atraktivní. Jejímu oslabení – které by hrozilo přes dražší dovozy dále zvýšit českou inflaci – tak ČNB brání devizovými intervencemi, které se ovšem mohou v dohledné době stát neudržitelně nákladnými,“ říká.
V takovém případě by ČNB musela režim intervencí buď utlumit, nebo zvýšit sazby. Hradil ale i tak vzhledem k nadále objemným devizovým rezervám, kterými ČNB disponuje, nepředpokládá, že okolnosti ČNB donutí ke změnám v letošním roce.
„Proto očekávám po zbytek roku stabilní úrokové sazby i pokračování devizových intervencí,“ upřesnil.
Analytik KB Jaromír Gec odhaduje, že počátek opětovného snižování úrokových sazeb přijde v srpnu 2023. Samotný pokles sazeb bude podle něj velmi pozvolný.
–DNA–
Lidi, pokud jste tento článek nečetli pozorně, je to velká chyba. Vysvětlím. Jistě znáte ten otřepaný vtip, že když veřejný dům nevynáší, je zbytečné šoupat s postelemi. Je totiž nutné vyházet osazenstvo. Všimněte si v článku, že když banka nezvýší úroky, což se stalo, tak nemůže moc tlumit znehodnocování peněz. To bude pokračovat i nadále, i když ne tak velkým tempem. Takto se v článku píše. Když by však to zvýšení úroků udělala razantně, tak zdraží peníze natolik, že znehodnocování peněz sice velmi výrazně zarazí, ale za cenu totálního přidušení ekonomiky. Řeknete si, jaký význam mají tyto informace pro běžného člověka. Skutečně zásadní. Toto zvažování banky co s úroky, když obě alternativy jsou z bláta do louže znamenají, že veřejný dům nevynáší a to šoupání postelemi jsou právě ty změny úrokových sazeb. A když ekonomika nejede a dům nevynáší, tak všechny následné finanční věci, jako investice a spoření, také nemohou vynášet. Jelikož, když si spoříte třeba na důchod, tak se ty vaše peníze investují do hospodářské činnosti. No a když dojde k současnému stavu, tedy znehodnocování peněz, tak nemůžete často v reálu dostat zpět ani to, co jste si tam vložili. A když by ty vysoké úrokové sazby znehodnocování peněz do velké míry zarazily, no tak ty podniky, které vaše úspory dostaly a měly je zhodnocovat, buď zkrachnou, nebo se budou bez jakéhokoliv zisku, a tedy i bez zhodonocování vašich peněz, jen tak tak třepat nad vodou. Takže zase nic moc. Proto když sledováním politiky zjistíte, že politici začnou významně „strkat svoje pařáty“ do ekonomiky, jako bylo dříve znárodňování a dnes ta nová příležitost zachránit planetu následným křivením trhu s energiemi, tak je třeba zpozornět a dělat jen krátkodobé investice. Nebo takové, které jsou proti tomu odolné, jako třeba nemovitosti. Také jsem spořil na důchod, ale před třemi lety jsem to vše vybral najednou. Ovšem všimněte si, že jsem si tím vůbec nepomohl. Sice jsem na jedné straně zabránil jejich znehodnocení, protože jsem je měl všechny k dispozici v době mnohem nižších cen, ale původní účel, kvůli kterému jsem to hlavně dělal, mi tímto krokem zmizel jak pára nad hrncem. Proto měli ve škole pravdu. Ekonomika je korunovaný král! A vše ostatní, včetně lidského života (všechny nežádoucí kroky v době době Covidové pro jeho záchranu) je až za ní. Zní to drsně, ale je tomu bohužel tak. Bez stabilní a řádně fungující ekonomiky, nejste schopni dělat jakékoliv smysluplné plány do budoucna. A pak to není život, ale otrava, kdy nevíte, jaké rozhodnutí, které uděláte, je vlastně to správné.