Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který v pondělí představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje.
Po zveřejnění tohoto názoru se na amerického podnikatele snesla vlna odsudků za to, že je příznivec Ruska a ne Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal na Twitteru vlastní anketu.
„Rusko provádí částečnou mobilizaci. Pokud pocítí ohrožení na Krymu, půjde do plné válečné mobilizace. Smrt na obou stranách bude zničující. Rusko má trojnásobek obyvatel Ukrajiny, takže vítězství Ukrajiny je v totální válce nepravděpodobné. Pokud vám záleží na lidech Ukrajiny, usilujte o mír,“ vyjasnil svoji pozici Elon Musk.
Navrhl, aby Ukrajina získala neutrální status a zřekla se Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Pod dohledem OSN by se podle něj mělo na anektovaných územích uskutečnit nové hlasování, které by odráželo „vůli lidu“. O svém návrhu nechal lidi na Twitteru hlasovat.
„Zkusme to tedy: Sami lidé, kteří žijí na Donbasu a na Krymu, mají rozhodnout o tom, zda jsou součástí Ruska nebo Ukrajiny?“
- Ano: 57,2 %
- Ne: 42,2 %
Tak vypadalo skóre 4. října. Třináct hodin před koncem hlasování, jehož se již v tu chvíli účastnilo více než 1,7 milionu lidí.
Elon Musk to ale i tak schytal
K návrhům zpochybňujícím územní celistvost Ukrajiny se v komentářích rozhořčeně vyjádřily tisíce uživatelů Twitteru. Nechyběli ani ti, jež nesou na současné situaci zodpovědnost. Například diplomat a zástupce Ukrajiny při OSN Andrij Melnyk.
„Fuck off is my very diplomatic reply to you,“ napsal Muskovi ukrajinský činitel.
Přidal se i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleb. Obvinil podnikatele, že slovo mír používá jako eufemismus pro to, aby Ruskové mohli „vraždit a znásilňovat další tisíce nevinných Ukrajinců a zabírat další území“.
Do debaty následně zasáhl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uspořádal vlastní hlasování, v němž mají lidé možnost odpovědět na otázku: „Kterého Elona Muska máte raději?
- Takového, který podporuje Ukrajinu: 81,2 %
- Takového, který podporuje Rusko: 18,8 %
A takový byl výsledek 4.10. Třináct hodin před ukončením hlasování, jehož se účastnilo necelých 1,7 milionu lidí.
Musk Ukrajinu již významně podpořil službou Starlink
Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink. Ta se jako užitečná osvědčila nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale i pro akceschopnost ukrajinské armády.
Nejdřív hrál Musk o Twitter. Teď si Twitter pohraje s Muskem
Avšak kyjevské vedení stále usiluje o úplné osvobození všech Ruskem okupovaných území, tedy včetně Krymu, anektovaného již v roce 2014. Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu pak Rusko zahájilo 24. února. Teď po narychlo uspořádaném a mezinárodně neuznaném hlasování anektovalo čtyři částečně okupované oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Ruský parlament anexi [3.10.] formálně potvrdil.
–ČTK/RED–
Nejhorší na tom je to, že si totéž myslí většina politiků států, kteří mají moc ovlivňovat světové dění. Jak to velmi pozorně sleduji, jeví se mně, že jim Ukrajina neleží ani v patě. Zajímá je hlavně to, jak moc jsou oni a jejich politika Ruskem ohroženi a jak se vlivem toho vyvíjí, či nevyvíji světová ekonomika. Není se čemu divit, jsou voleni svými občany. Ne občany cizích států. Nakonec i americký generál Petraeus řekl, že pokud Putin použije jadernou zbraň, NATO zlikviduje veškeré ruské síly na Ukrajině. Chápu to tak, že pokud je však nepoužije, bude se bojovat tak dlouho, dokud se najde dost Ukrajinců ochotných bojovat. Musk pomohl, to ano, avšak otázkou je, jak velkým dílem v jeho rozhodnutí byly pohnutky pomoci a jak velký díl v rozhodnutí měla úvaha, že se jedná o velmi dobrou reklamu pro jeho budovaný podnikatelský záměr. Také jemu se není co divit. Náklady má skutečně obrovské a jeho investoři očekávají nejen návrat svých investic, ale i zisk z nich. A pokud vím, tak nemalá část přímé pomoci Ukrajině, tedy hotové peníze na provoz ukrajinského státu a také i výzbroj, nejsou dary, ale půjčky. No, z čeho to pak budou splácet, nevím. Mimochodem, pokud jde o nás, tak náš stát je ekonomicky tak „potentní“, že mu dělá nebetyčný problém dát alespoň ta ubohá dvě procenta HDP do oblasti nutné pro svoji vojenskou obranu. A to mluvím hlavně o době, kdy byl tehdy zrovna u vlády Babiš a ekonomika v té době jela na plné obrátky tak výborně, že stávající státní dluh, který i tak v peněžním vyjádření rostl, tak procentuálně ve vyjádření k HPD (ekonomické výkonnosti) dokonce klesal. Voliči by se o tyto věci měli zajímat, protože montážní linka na osobní automobily a úvaha, kolik lidí pak zaměstná (politické body ve volbách), nám je při obraně k ničemu!