Komentář: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

Vláda Petra Fialy [ODS] by ráda uplatnila daň z neočekávaných zisků, windfall tax, již letos. V úterý večer se na tom dohodli lídři pěti koaličních stran. Což dnes spolu s dalšími potvrdil ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka [KDU-ČSL]. 

Daň z mimořádných zisků, někdy nazývaná také jako válečná daň, případně sektorová daň je podle mnohých ekonomů nesystémové řešení. Někteří analytici a investoři o ní dokonce hovoří v tom duchu, že představuje návrat do let sovětského komunismu, jenž v praxi aplikoval heslo „co je tvoje, je i moje“.

„Ta windfall tax je vůbec otevření Pandořiny skříňky. Totiž, to klidně po této vládě může přijít nějaká vláda populistů, která si jen ukáže prstem a mimořádně zdaní každého, kdo ji napadne. A řekne, vždyť ta vláda před námi to také udělala,“ uvedl na nedávné konferenci společnosti XTB známý investor Jaroslav Šura.

Vláda jedná neprofesionálně, připustil poradce Síkely

Argumentoval tím, že například z ČEZu si vláda stejné peníze, které dostane z mimořádné daně, může vzít ve formě dividendy. Nepoškodí tím ČEZ a ani jeho drobné investory, spoluvlastníky ČEZu. Docela pak odmítl argument současné vlády o nutnosti kvůli válce na Ukrajině a drahým energiím zdanit daní z neočekávaných zisků banky.

„Ať rovnou vláda řekne, že banky mají dost peněz a jsou bohaté. A tak jim pojďme ty jejich peníze prostě sebrat. Tomu rozumím, ale ať to vláda nesvaluje na válku,“ řekl.

Banky v Česku se nejdříve rozkradly, pak se zprivatizovaly a teď se zase „ponovu“ mimořádně zdaní

Právě zdanění bank mimořádnou daní vzbuzuje mezi ekonomy nejvíce rozpaků. Banky totiž nemají s vysokými cenami energií [Green Deal postavený na ruském plynu, pozn. red], drahými palivy [embargo na ruskou ropu, pozn. red.] a nákladnými plošnými podpůrnými opatřeními,  vlády přímo nic společného. To, že aktuálně inkasují vysoké zisky, pramení z toho, že centrální banka zvyšuje úrokové sazby kvůli inflaci.

„Když ale byla inflace nízká a základní úrokové sazby kolem nuly, za bankami také nikdo nechodil, že tedy vydělávají málo, a proto potřebují kompenzace,“ uvedl v této souvislosti na již zmíněné konferenci hlavní ekonom XTB Jiří Tyleček.

Politika bank je navíc nahony vzdálena nahodilé politice českých vlád. Banky musejí hospodařit tak, aby jejich klienti peníze dostali vždy, když si o ně řeknou. A to značí, že i zisky bankám slouží k vykrytí různých rizik. A riziko je z jejich hlediska i to, že centrální banka ze dne na den úrokové sazby třeba i sníží. Banky ale nemohou přijít za svými klienty a říci: úrok, který jsme vám slíbily na termínovaném vkladu už neplatí, ČNB snížila sazby.

Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz

Banky navíc nejsou ani jediné, kdo na inflaci, která doléhá na občany a firmy v Česku, vydělává. Vysoká inflace prospívá zejména státu, protože vybere na daňovém inkasu více peněz. Možná i proto podpůrná opatření vláda designuje tak, že nesnižuje daně, ale vysoké ceny, ať už se to týká energií, paliv či potravin [ČR má například jednu z nejvyšších DPH na potraviny v EU], nechá domácnosti a firmy nejdříve zaplatit a až pak jim z toho, co vybere na daních, definuje a přidělí podporu. Zjednodušeně řečeno místo toho, aby peníze domácnostem a firmám poskytla hned „na daních“, nejdříve peníze vybere, další si vypůjčí na finančních trzích, mimochodem i na českém dluhu vydělávají banky, a pak je dle svého uvážení rozdělí.

Samozřejmě, že nemalé peníze ji stojí výdaje na válku na Ukrajině. Ať už jde o náklady na uprchlickou krizi, vojenskou pomoc Ukrajině či přímou finanční podporu ukrajinské vládě.

Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek

Avšak nejsou to banky, kdo nese odpovědnost za deficitní hospodaření státu, inflaci nebo válku na Ukrajině. Naopak jsou to politici. Byla to ODS, která nyní prosazuje mimořádnou daň, jež spolu s hnutím ANO v minulosti prosadila daňový balíček, který na příjmové straně rozpočtu přinesl výpadek 140 miliard korun. Je to současná vláda, která stejně jako minulá vláda v době covidu, „prosí“ občany, aby si chodili pro dávky. A jsou to opět politici, kteří nejenže nedokázali předejít konfliktu na Ukrajině, ale ani ho nedokáží ochlazovat. Ba právě naopak…

Stát nemá peníze, tak bere, kde může

Podle původního návrhu měla daň z mimořádných zisků platit pro roky 2023 až 2025. Marian Jurečka se neobává toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.

„Rozhodlo o tom jednání K5 [lídři pětikoaličních stran]. Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl dnes [19.10.] k dani z mimořádných zisků už v letošním roce.

Skutečností je, že některé země daň z mimořádných zisků již zavedly. Příkladem budiž jedna z nejzadluženějších evropských zemí, Itálie. Výsledkem zavedení této daně v Itálii bylo, že tamější vláda nevybrala zdaleka tolik, kolik si plánovala. Její následná reakce pak už jen překvapila. Daň, jež se v praxi neosvědčila, zvýšila.

Itálie s daní z mimořádných zisků neuspěla. Tak ji zvýší

Ne nezásadní výši daně navrhuje i české ministerstvo financí. To ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Daň přitom chce vláda uvalit na energetické, petrolejářské a těžební firmy a již zmíněné banky. V tomto ohledu není bez zajímavosti, že vláda například do výběru nezahrnuje zbrojařské firmy, které aktuálně také maximálně těží z české a evropské podpory války na Ukrajině a obecně vyzbrojování napříč evropskými státy. A jistě by se našly další sektory, kterým se i navzdory současným problémům nebývale daří.

Kdy začne vláda Petra Fialy inkasovat na dani

Nabízí se i otázka, jak vláda se svou mimořádnou daní uspěje. Většina zahraničních vlastníků tuzemských firem totiž už nyní masivně přesouvá významné finanční prostředky ze země. Čímž mimo jiné komplikuje situaci zejména centrální bance, protože svými kroky tlačí na další oslabování kurzu koruny. Česká národní banka, která se zdráhá dál zvedat úroky, každý měsíc přitom dává do stability kurzu koruny desítky miliard korun. A do devizových intervencí za poslední měsíce dala už více než půl bilionu korun.

Masivní odliv dividend zválcoval český běžný účet

Diskutabilní je využití inkasa z daně, které vláda místo nutných reforem rozpustí v plošných podporách domácností a firem. Ty přitom již nyní směřují i tam, kde nejsou vůbec potřeba. Za příklad velmi pěkně poslouží slavný úsporný energetický tarif. Ten čerpají i domácnosti s dlouhodobě zafixovanými cenami energií. Tedy příjemci, kteří s drahými energiemi nemají vůbec žádný problém. Tarif státní rozpočet ale už vyšel na bezmála 20 miliard korun.

IPŘP: Energetický úsporný tarif je hrubá chyba

Jak ale vidno, reformy a efektivnost svých podpor vláda řeší podstatně méně intenzivně než to, kde by honem sebrala peníze, které nemá, ale potřebuje. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob novinářům řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok prodlouží, nebo zůstane tříletá. Co ale ví docela přesně, je to, že vláda na peníze z mimořádné daně nechce čekat do příštího roku.

„Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos,“ řekl Jakob po jednání K5.

Evidentní je ale i to, že vláda Petra Fialy Českou republiku svou politikou vede mezi země, kde přestávají platit spravedlivé principy. To znamená mezi země, kde je férovost podnikatelského prostředí a stabilita daňového systému jen cárem papíru. Zjednodušeně řečeno, možná, že teď vláda svou mimořádnou daní vybere nějakých pár desítek miliard korun navíc, Česko svou neschopností férově uřídit veřejné finance ale přivede tam, kde už jednou bylo. Totiž před rok 1989.

Daniel Tácha

—

Aktualizace: Poté, kdy vyšla veřejně najevo dohoda lídru koaličních stran zavést daň z neočekávaných příjmů již letos, ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání kabinetu v cca 17:00 uvedl, že vláda se kloní k tomu, aby tato daň platila přece jen od roku 2023. Podle něj vláda účinnost windfall tax totiž projednávala s ústavními právníky. A i když by platnost daně i pro letošek podle jejich názoru, jak uvedl Stanjura, nebyla protiústavní, bezpečnější cestou dle něj přece jen bude daň zavést až od roku 2023. Svým způsobem ale ani to na podstatě věci nic nemění. Co se ale naopak během dneška změnilo, jsou ceny akcií daní dotčených firem. A to před a po oznámení o jejich případném dřívějším zdanění. Ztráty jsou opět v řádu desítek miliard korun.