„Sankce na ruské oligarchy v praxi fungují méně, než by mohly,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz analytik datové společnosti Datlab Jiří Skuhrovec. Problém spočívá v obtíženém prokazování ruského majetku mimo EU.
EU uvalila ekonomické sankce na ruské podnikatele, kteří podporují politiku Vladimira Putina či těží z války na Ukrajině. Fungují tyto sankce v praxi?
Méně, než by mohly.
V čem je problém?
U mnoha firem je velmi obtížné s jistotou prokázat komu patří, nebo kdo z nich má prospěch. Takové firmy vidíme jako vlastníky hotelů v Karlových Varech, i jako dodavatele veřejných zakázek.
Liší se nějak situace v Česku a ostatních zemích EU?
Česko patří vedle Německa a Lotyšska k zemím, kde vidíme nejvíce firem s vazbami na Rusko. Měli bychom se sankcemi přirozeně víc zabývat. Reálné výsledky jsou ale spíše slabší právě kvůli obtížné průkaznosti vazeb na oligarchy. Zajímavý zvrat může být při přípravě národních sankčních seznamů podle takzvaného Magnitského zákona. Ty by operativněji umožnily sankcionovat například blízké spolupracovníky nebo rodinné příslušníky.
Sankce a vyvlastňování majetku
V Británii, která není v EU, bez řečí a takřka hned zabavili majetek ruskému oligarchovi Abramovičovi. Zaznamenal jste podobný případ v zemích EU?
Notoricky známé jsou příběhy několika jachet. Jinak v EU zatím spíš majetky mrazíme. S pojmem „zabavit“ zdejší právníci zacházejí opatrně.
Došlo v Česku na některé vyvlastnění majetku v ruských rukou?
Pokud vím, došlo k mrazení mnoha nemovitostí a firem, vyvlastnění nikoliv. Detaily samozřejmě zná jen Finanční analytický úřad [FAÚ]. K přesunům majetku ale došlo. Otázka je míra jejich dobrovolnosti: například odprodej Škody JS do rukou ČEZu.
Vím, že pocházíte z Karlových Varů, kde je ruský vliv silně zastoupen. Jak tam se řeší dopady sankcí na ruské podnikatele? Došlo k nějakým změnám? Pokud ne, mělo by k nim dojít a jak podle vás?
Ve Varech je víc zájmových nemovitostí a firem než kde jinde. A opět zde docházelo k určitému mrazení. Vzhledem k viditelnosti ruského kapitálu je ale překvapivé, jak málo jej lze průkazně připsat ruským elitám. Zpravidla končíme u vazeb kamsi na Kypr či Seychely. Nemovitosti s azbukou psanými nápisy „na prodej“ už ale ve Varech vidíme od roku 2014.
Související problém z hlediska uplatňování sankcí je občanství ruských podnikatelů. Ti často mají takzvané zlaté pasy. Získají občanství na základě jimi zrealizované investice. Jak moc je podle vás jejich využívání rozšířené?
Relativně levně lze občanství EU získat na Kypru či Maltě. V Datlabu pracujeme s databázemi ruských politicky exponovaných osob, mezi nimi takových „evropských“ občanů vidíme přinejmenším stovky. Pokud je někdo uveden na sankční seznam, pas by mu neměl příliš pomoci. Což už ale neplatí o jeho příbuzných, kteří typicky pasy disponují také.
Když bychom se podívali na veřejné zakázky v Česku, získávají je firmy, které mají vazby na ruské oligarchy?
Vazby zde jednoznačně jsou. Podstatnější otázka je rozpor se sankčními nařízeními. Třeba koncern Strabag je z 28 procent vlastněn sankcionovaným Olegem Děripaskou. Pokud ale tento pán nemá kontrolu ani podíl na zisku, je to de iure v pořádku. Přesto může minimálně morální problém spočívat ve zhodnocování tohoto podílu skrze veřejné zakázky.
Kde a jak si mohou zadavatelé těchto veřejných zakázek spolehlivě ověřit, zda neporušují nařízení o sankcích ze strany EU?
Spolehlivé ověření neexistuje. Alespoň přibližným vodítkem může být naše služba sankce.datlab.eu. Tu doporučuje i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zadáte IČO, poví vám, zda je zvýšené riziko vazby na Rusko či přímo sankcionovanou osobu.
Role tajných služeb je „tajná“
Jakou roli v tom hrají tajné služby, pomáhají v této věcí veřejnému sektoru?
To je tajné [smích]. Jako řadový občan to samozřejmě nevím. A je to tak správně. Viditelná je role FAÚ. Ten se v rámci omezených kapacit snaží informace poskytovat dalším úřadům.
Jaké možnosti má v prověřování ruských majitelů firem soukromý sektor?
Krom naší zmíněné služby jsou tu standardní AML nástroje [Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pozn. red.] od firem jako je CRIF, Bureau van Dijk nebo Bisnode. Ty dávají smysl. Ve vhodných případech doplní i přímo prověří vybrané obchodních partnery. U 95 procent českých firem není příliš pochybností, komu patří a není potřeba něco řešit. Když je ale dejme tomu váš významný obchodní partner vlastněný z Kajmanských ostrovů, můžete po něm chtít doložit vlastníky. Třeba výpisy z rejstříků.
Daniel Tácha
Zřejmě se vyhlašují sankce děravé. ÚNIE si ani nemůže dovolit sankce bez cedníku. Investiční politika předchozích let určuje pravidla do budoucnosti. A tak bude stále poptávka po Ruských energií ,ať se nám to líbí nebo ne. Taková pravidla jsme určili již dávno před válkou na Ukrajině.