Evropská centrální banka [ECB] na dnešním [27.10.] zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na nejvyšší úroveň od roku 2009, a sice dvě procenta.
Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová zahájila konferenci po zasedání s několikaminutovým zpožděním. Prezentace začala přečtením prohlášení. Inflace v eurozóně se podle ní nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
„Inflace zůstává příliš vysoká a bude se nad naším cílem nacházet po delší dobu,“ uvedla Lagardeová na tiskové konferenci po jednání a přidala další konstatování.
- Ekonomika eurozóny výrazně zpomalila a ve 4. čtvrtletí 2022 zřejmě dále zpomalí.
- Trh práce si ve 3. čtvrtletí 2022 nadále vedl dobře a míra nezaměstnanosti zůstala na historickém minimu.
- Fiskální pomoc by měla být dočasná a cílená na ty nejzranitelnější, aby dále nezvyšovala inflaci.
- Indikátory důvěry klesají.
- Úzká místa v zásobování se zmírňují.
ECB zahájila zvyšování úroků letos v červenci. Tehdy základní sazbu navýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září centrální banka základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 %.
Evropská centrální banka jde do rizika recese v Evropě
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září snížila odhad růstu na příští rok v zemích platících eurem na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta.
ECB opět připomněla, že významným rizikem pro hospodářský růst v eurozóně zůstává válečný konflikt na Ukrajině. I poukázala na rostoucí hrozbu hospodářské recese.
„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého růstu inflačních očekávání,“ uvádí ve zprávě ECB.
Vedení centrální banky dnes také zpřísnilo podmínky programu zvýhodněných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky TLTRO III. To by mohlo banky motivovat k předčasnému splácení úvěrů, což by z finančního systému odčerpalo nadbytečnou hotovost.
- ECB se rozhodla změnit podmínky programu TLTRO III. Program musel být překalibrován, aby se zlepšila transmise měnové politiky.
- Podmínky TLTRO III se mění od 23. listopadu 2022. Banky budou mít šanci na předčasné splacení úvěrů.
„Během kritické fáze pandemie hrál tento nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizikům pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu,“ uvedla banka.
Zvyšování úroků kritizují v Itálii
Bez zajímavosti není komentář dnešního rozhodnutí ECB o zvýšení úroků z Německa.
„Toto druhé velké zvýšení sazeb v řadě bylo nevyhnutelné. Evropská centrální banka ve srovnání s americkým FEDem promeškala včasné zahájení obratu v úrokových sazbách. S ohledem na rekordní inflaci se nyní musí obzvláště rychle dostat z úrovně nevhodně nízkých úrokových sazeb,“ uvedl Friedrich Heinemann z německého institutu ZEW.
Skutečně kontroverzní debaty se povedou pravděpodobně až příští rok. S vysokou inflací Heinemann počítá i v příštím roce. Sazby ECB proto v roce 2023 tipuje kolem čtyř procent.
„Na druhou stranu vyrovnání se s energetickou recesí a obavy o udržitelnost dluhu jižní Evropy hovoří pro opatrnější přístup. Odpovídá tomu i skutečnost, že nová italská premiérka Giorgia Meloniová ve svém prvním vládním prohlášení kritizovala zvýšení úrokových sazeb ECB. Označila ho jako ´neuvážené´,“ uvedl Heinemann.
Evropská centrální banka by ale podle jeho názoru vůči těmto „signálům“ měla zůstat naprosto imunní.
–ČTK/RED–
