Sněmovna v prvním kole schválila „válečný rozpočet 2023“

Poslanci včera [26.10.] schválili v prvním čtení státní rozpočet 2023. Deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Opozice schodek nazvala „baťovským“, protože je na úrovni rovných 300 miliard korun.

Státní rozpočet 2023 zasaďme do kontextu letošního rozpočtu. Jeho zatím schválený schodek ve výši 375 miliard korun je rovněž „baťovský“. Vláda spolu se svými poslanci ve Sněmovně navýšila schodek rozpočtu 2022 hned dvakrát za sebou. Původní návrh začínal na 280 miliardách korun, poté skočil na 330 a nyní je 375 miliard. Atakuje tedy hranici 400 miliard korun.

Výsledek je, že zatímco ještě ve 2. čtvrtletí letošního roku hypoteticky dlužil za státní dluh každý Čech 257 tisíc korun. Nyní podle dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] ve 3. čtvrtletí už každý Čech dluží 275 tisíc korun. Rozdíl za pouhé tři měsíce činí vysokých 18 tisíc korun. Takové tempo zadlužování by v hospodaření domácnosti znamenalo dluhovou spirálu. 

Státní rozpočet 2023

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá:

• Inflace v příštím roce zpomalí proti letošku na polovinu [inflace cca 8,8 %].
• Reálný růst ekonomiky zpomalí z 2,2 na 1,1 procenta.

Na daních stát vybere pro státní rozpočet 1,636 bilionu korun. Z výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.

Výdaje MPSV na penze, dávky i pomoc strmě rostou

Premiér Petr Fiala se při obhajování deficitního rozpočtu ve Sněmovně chválil. Podle něj je „úžasné“, že i ve „válečné době“ dokáže vláda zvyšovat penze, nesnižovat investice do dopravní infrastruktury a generovat další zdroje na obranu a dopady války na Ukrajině a uprchlickou krizi. Takovéto situaci podle něj moderní český stát ještě nečelil. Odpovídá tomu, jak tvrdí, i hospodaření státu.

„Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech,“ vysvětlil Fiala.

Než se dostal ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] ve Sněmovně k číslům, vysvětlil mimo jiné poslancům i to, proč vláda Petra Fialy generuje stejné schodky, jako generovala vláda předchozí.

„Je jasné, že čím tvrdší sankci uvalíme na Rusko, tím tvrdší dopady má na nás,“ vysvětlil Stanjura a doplnil: „Sankce jsou správné, čím více poškodíme Rusko, tím kratší dobu bude schopno vést válku.“

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

Argumentoval, že všechny rozpočty členských států jsou nyní pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací. Vyjádřil naději, že inflace v Česku je na ústupu, protože Česko nepatří mezi členské státy s nejvyšší inflací [ČR je v inflaci na pátém místě v rychlosti růstu mezi 27 státy EU, pozn. red.]. Podle Stanjury bude Česká republika patřit mezi první země, kde začne inflace klesat.

Státní rozpočet 2023 a politický boj

Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová označila schodek 295 miliard korun za kontroverzní. Podle ní neodpovídá realitě.

„Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun,“ řekla.

Vládě vytkla, že nepřichází s řešením snižování strukturálního schodku. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V jeho případě se deficit každý rok pohybuje v řádu stovek miliard korun.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Návrh rozpočtu je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Prohlásil, že vláda může přivést zemi k bankrotu a kolapsu. Rozpočet podle něj počítá se zhruba stovkou miliard z daně z neočekávaných zisků a odvodů z výroby elektřiny. Patřičné zákony dosud ale nejsou schváleny. Vláda podle jeho slov „ždíme“ občany prostřednictvím vysokých cen a dluhů. Hospodařit s penězi však neumí.

Někteří ministři odvážně vystoupili a rozpočty svých institucí hájili. Ministr dopravy Martin Kupka [ODS] mimo jiné uvedl, že Státní fond dopravní infrastruktury může pro příští rok počítat s částkou téměř 151 miliard korun. Suma podle něj umožní pokrýt všechny započaté stavby a ministerstvo počítá i se zahájením dalších staveb.

Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka

Ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] informoval, že pro příští rok chce jeho úřad zrušit téměř 200 míst úředníků a chce šetřit na provozních výdajích.

Česko si půjčí deset miliard na pomoc Ukrajincům

Na druhé straně je podle něj nutné posílit investice do základních registrů, jejichž stav označil za velmi zanedbaný.

Prezident Miloš Zeman zůstal doma

Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček prezidentovo rozhodnutí veřejnosti [ne]vysvětlil SMS zprávou, že „prezident se schvalování rozpočtu ve Sněmovně nezúčastní J.O.“.

Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022 podle kapitol [v Kč]

[Zdroj: MF ČR]

Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců. Opozice byla proti. Podle hlasovacího protokolu podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka. Později ale uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny. Včerejší hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování přijde na řadu na konci listopadu.

–ČTK/DNA–