Evropa se dlouhé roky těšila přebytkům obchodní bilance, válka na Ukrajině a energetická krize ji ale uvrhla do obchodního schodku nevídaného od roku 1999. Na vině jsou drahé energie, suroviny, ale i ztráta ruského trhu.
Šok se dostavil v srpnu. To je měsíc, v němž jsou k dispozici nejnovější data. Obchodní deficit Evropské unie se vyšplhal na 64,7 miliardy eur [cca 1,58 bil. Kč]. Schodek obchodní bilance zemí eurozóny stoupl na 50,9 miliardy eur [cca 1,25 bil. Kč]. Ještě loni přitom byl v přebytku 2,8 miliardy eur [68,5 mld. Kč].
Eurostat přinesl i další zajímavá data. Statistika evropské obchodní výměny ukázala, že přebytek zpracovatelského průmyslu se letos ztenčil na polovinu. Bilance běžného účtu eurozóny, to znamená obchodní bilance se zbožím a službami i mezistátní transfery kapitálu, dosáhla v srpnu deficitu 26,32 miliardy eur [cca 644 mld. Kč]. A jak uvedla Evropská centrální banka [ECB], hlavně kvůli obchodnímu deficitu ve výměně zboží.
Obchodní deficit se objevuje vždy, když dovoz země nebo skupiny zemí převyšuje vývoz. Obchodní přebytek je opakem takového stavu. Situaci shrnuje v článku Europe racks up record trade deficit. Can it bounce back? bruselský list Politico.
Co se děje? A je to, co se děje, špatně?
„Data nejsou žádným překvapením, když vezmeme v úvahu vysoké ceny energií, ale jsou znepokojivá,“ říká k aktuálnímu vývoji Luisa Santosová z mezinárodního oddělení BusinessEurope.
Fakt je, že motorem evropského obchodního deficitu jsou vysoké ceny energetických surovin. A ty v již zmíněném srpnu dosáhly 350 eur za MWh. Od té doby sice klesly, nyní se pohybují na hladině cca stovky eur za MWh, stále ale jde o násobek ceny z minulého roku.
„Řešení současné situace jsou dvě. Jde o nižší a stabilní ceny energií a otevření nových trhů evropským vývozcům pomocí obchodních dohod,“ říká Santosová.
Podle analytika dánské centrální banky Kristoffera Kjaera Lomholta potíž spočívá spíše v tom, jak dlouho se Evropa bude s drahými energiemi potýkat.
„Myslíme si, že to bude trvat déle a ovlivní to ekonomiky zemí, které energetické suroviny dovážejí, což je případ eurozóny,“ tvrdí.
Jiní věří, že by se situace zapříčiněná cenou energií, mohla časem vyřešit. Domnívá se tak i Sam Lowe, který monitoruje obchodní politiku ve společnosti Flint Global. Ekonomové v této souvislosti upozorňují, že ne nepodstatný vliv na věc [týká se hlavně Německa, pozn. red.] má obchod s Ruskem. Zatímco vyšší ceny energií a surovin zvedají finanční objem dovozů z Ruska, tak protiruské sankce snižují vývoz do Ruska.
Deficit obchodní bilance: Co to znamená pro euro?
„Očekáváme, že euro bude v příštích měsících za této situace dále klesat,“ myslí si hlavní ekonom Institute of International Finance Robin Brooks.
Podle něj negativní obchodní bilance běžného účtu již nyní vyvíjí tlak na vývoj měn. Nižší poptávka po vývozu dané země znamená nižší poptávku po její měně, která tak vůči ostatním měnám oslabuje. A naopak silná poptávka po zboží dané země její měnu posiluje. Záporná obchodní bilance a následné oslabení měny zdražuje dovoz.
„Čistí dovozci zaplatí za zboží a služby více. Zahraniční investoři jsou ´odměněni´ reálným poklesem směnného kurzu a všeobecně vyššími úrokovými sazbami,“ říká Lomholt z Danske Bank.
Dánská banka nedávno snížila předpověď kurzu eura vůči dolaru na 0,93 ze současné parity obou měn. A to v důsledku růstu cen energetických surovin.
„Nějakou dobu jsme argumentovali tím, že kurz eura vůči dolaru je přeceněný, nikoli podceněný. A během léta v důsledku energetické krize utrpěl další ránu. Z toho usuzujeme, že kurz eura k dolaru bude dále klesat,“ dodává Lomholt.
A co na to exportéři
Existuje i další pohled na problematiku. Lowe řekl, že trvale vysoký obchodní přebytek eurozóny byl sám o sobě problematický v tom, že vnitřní unijní poptávka byla nižší, než by bylo záhodno.
„Být zcela závislý na vnější poptávce vystavuje EU nebezpečí vnějšího šoku a politickému nátlaku,“ říká.
Svůj pohled na věc mají i samotní exportéři.
„Na druhé straně by však slabší euro mohlo podpořit vývoz. Pokud euro mírně oslabí, mohlo by díky levnějšímu vývozu zlepšit evropskou pozici na globálním trhu,“ říká Mathias Krämer z federace německého průmyslu BDI.
Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo
To za situace, kdy se německá ekonomika sotva drží „nad recesí“. Nyní ve třetím čtvrtletí navzdory energetické krizi i mírně vzrostla. Ve srovnání s předchozími čtvrtletími stoupla o 0,3 procenta a tempo růstu zrychlilo z 0,1 procenta ve druhém kvartálu. Německo, motor unijního vývozu, podle statistických údajů dokonce zvýšilo za prvních osm měsíců roku vývoz o 14 procent.
„Nepodnikáme v segmentu, který je ovlivňován konkurencí rostoucích nákladů,“ dodává Mathias Krämer.
Současně zdůrazňuje: „Pokud energická krize potrvá déle, dostanou se některá naše průmyslová odvětví pod ještě větší tlak.“
Závěrem už jen dodejme, že meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent. Přičemž výrobní ceny v Německu v září meziročně vzrostly stejně jako v srpnu o rekordních 45,8 procenta.
dobrý den u dementů, tak by se měli zdravit všichni v našem tzv. vyspělém světě, co o něčem rozhodují – máme holé zadky a budeme vyřvávat – asi neznají základní poučku kdo má zdroje at potravinové nebo surovinové vládne – lidově řečeno „z hovna bič neupleteš“ [redakčně upraveno]
to je přesné
Víte, když jsem na tomto serveru poprvé otevřel záložku s článkem „Americká ekonomika se ve 3. čtvrtletí vrátila k růstu“ a uviděl ten obrázek, jak jsou tam ve výrobním procesu pěkně v řadě naskládány stroje špičkové kvality, které pak za těžké prachy budou dlouhá léta kupovat nejen bohaté státy, ale i státy mající hodlé zadnice, jak ostatně píšete, jak jejich zaměstnanci mají dlouhodobě zajištěnou práci a výdělek a stát daně, tak se mě na okamžik zmocnila „matka sociální spravedlnosti“. Fakt jsem si nemohl pomoci! A také mě napadalo přesně to, co píšete. Zde v Evropě je to v ekonomické oblasti skutečně samý buď komouš, nebo dement. Jinak to není možné!
Článek by mohl mít atraktivnější název. Např. „Jak a proč Evropa chudne“. Autor by se mohl víc rozepsat o tom, proč.
Přesně!! Kdyby autor chtěl, rád mu pomohu. Podstata, tedy začátek všeho vždy je, když si kuře začne myslet, že je chytřejší než slepice a nezajímá se, odkud to současné bohatsví vlastně pochází. Víte, lidé na západ od našich hranic jsou dost nafoukaní. Mají k tomu samozřejmě dobrý důvod. Evropa bývala vědeckým a hospodářským pupkem světa, který si vydobyla jen ona sama. Svojí pracovitostí a snaživostí. Nikdo jí nepomáhal. Ale pak od určitého stupně vývoje lidé došli k závěru, že mohou skutečně všechno, tak začaly ty -ismy. Fašismus, socialismus a nově Green dealismus. Dnes je to tedy ve stylu, poručím větru, dešti, fyzikálním a ekonomickým zákonům. Já si z toho razantního chudnutí hlavu nedělám. Naopak! Jinak by si toho totiž lidé vůbec nevšimli. I dnes jim na nos věší bulíky, že za to může Putin a oni to radostně opakují, protože mají vnějšího viníka. Přitom ten nám nenařizoval, odkud máme výhradně plyn brát a odkud ne. Pak se nás snaží přesvědčit, že tím pádem jako důsledek jsou na vině vysoké ceny energií. Ale při tom se tváří, jako kdyby ostatní průmyslově vyspělý svět energie nakupovat nemusel. Samozřejmě že nakupuje, jen s tím rozdílem, že do ceny nikdy nenapasuje všeliak různě pojmenované cenové přílepky, jako například příspěvek na to, či ono. Pevně doufám, až se lidem naplno projeví vysoké zálohy zálohy na energie, případně patřičně mastné doplatky, že až jim zaměstnavatelé řeknou něco ve stylu, letos zapomeňte, nebude to žádná hitparáda, tak se se zamyslí, proč v tom průšvihu jede jen Evropa a nikdo jiný. Mám nepříjemný pocit, že naši dědové si protrpěli válku, naši otcové komunismus, tak naše generace je na řadě s Green dealismem. A vždy se stejným výsledkem. Razantní snížení životní úrovně a nakonec dnes i zhoršení životního prostředí, ne? Čím se nyní ve zvětšené míře topí?
Evropa získala část svého ůspěchu v Americe, koloniích, dobyvačných válkách…
Víte, ta snaha pochopit přírodu, její zákony, ty nápady jak na základě těchto znalostí vytvořit výrobu a později ji zracionalizovat, to jsou čistě evropské výsledky. A ten hlavní rozmach nastal díky vlastní práci Evropanů v evropských továrnách. V počátcích byly dokonce kolonie zcela závislé na dovozu hodnot z Evropy, to jest potravin a později i průmyslových výrobků. Ten vlastní přísun bohatsví zpět nastal až s všeobeným nástupem kapitalismu a ten také začal v Evropě. Teprve jeho přesunem do kolonií tam nastala tvorba těch hodnot potřebných k životu. A zlato to rozhodně nebylo a ani dnes není. Samo o sobě touto hodnotou není. Nedá se jíst a jako kov byl v průmyslu, na rozdíl od železa, dlouho nepoužitelný. Je těžké a měkké. Jeho důležitá použitelnost nastala až s velmi rozvinutou průmyslovou a chemickou výrobou. A co se týká Ameriky, tam je to sporné. V okamžiku, kdy by mohl nastat ten hlavní přísun skutečného bohatství co do rozsahu, tak se potomci Evropanů, kteří se tam mohutě rozmnožili a pracovali, vzbouřili, založili si vlastní unii USA a začali dělat sami na sebe. Kdyby totiž Evropané z kolonií jen tyli, tak by se tyto nerozvíjely. Ale ony se rozvíjely. A že málo, je hlavně proto, že místní nedosahují v pracovní oblasti kvalit evropských lidí, což se netýká USA, kam odcházeli naopak ti snaživější (a také všeho schopní). I když od západu na východ Evropy jsou ty rozdíly také velmi drasticky vidět.
Pane Fénix jste úplně mimo.
Neviditelná ruka trhu vládne tečka a naše blbost vládne též.
Chybí tu jedna zásadní euromyslenka. Ty sankce, za ty může Putin. On vlastně způsobil i drahé energie, protože postavili NS2, aby mohli dodávat víc plynu Německu. A kdo dodává plyn Ukrajině? Zas Gazprom. Hele na to. Otevřeš dveře, je tam VVP. Otevřeš mrazák, je tam VVP.