Hrubý domácí produkt [HDP] Německa ve třetím čtvrtletí navzdory energetické krizi vzrostl. Největší evropská ekonomika tak odvrátila hrozbu recese. Vyplývá to z rychlého odhadu statistického úřadu SRN.
Hrubý domácí produkt [HDP] Spolkové republiky Německo se v letošním 3. čtvrtletí ve srovnání s předchozími čtvrtletími zvýšil o 0,3 procenta a tempo růstu zrychlilo z 0,1 procenta ve druhém kvartálu. Růst německé ekonomiky překvapil, analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali 0,2% pokles.
„Německé ekonomice se podařilo udržet si svoji pozici navzdory obtížným rámcovým podmínkám světové ekonomiky souvisejícím s pokračující pandemií covidu, narušením dodavatelských řetězců, růstem cen a válkou na Ukrajině,“ uvedl statistický úřad SRN ve svém prohlášení.
Vývoj ekonomiky SRN / červeně sezónně a kalendářně očištěné hodnoty / modře počáteční hodnoty / hodnota 100 rovná se roku 2015 
[Zdroj: Destatis]
Ekonomiku podle statistiků podpořila především soukromá spotřeba. V meziročním srovnání se HDP ve třetím čtvrtletí po sezonním očištění zvýšil o 1,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí stoupl o 1,6 procenta.
Německá vláda v poslední prognóze zveřejněné tento měsíc předpověděla, že německá ekonomika letos stoupne o 1,4 procenta, v příštím roce ale zažije recesi a klesne o 0,4 procenta. Vládní prognóza očekává hospodářské oživení v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 2,3 procenta.
Vyhne se SRN recesi, nebo nevyhne
Ekonomové se shodují, že navzdory nečekaně příznivým údajům je nepravděpodobné, že by se německá ekonomika vyhnula recesi [dva čtvrtletní poklesy v řadě, pozn. red.]
„Při pohledu do budoucna překvapivý růst ve třetím čtvrtletí neznamená, že by se změnil příběh o recesi,“ řekl ekonom ING Carsten Brzeski.
Všechny předstihové ukazatele podle něj ukazují na další oslabení ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí. A nezdá se, že by v dohledu bylo nějaké zlepšení.
Obdobně se vyjádřil ekonom banky LBBW Jens-Oliver Niklasch. Ten údaje za třetí čtvrtletí označil za ohromující, stále ale považuje recesi v zimě za pravděpodobnou. Jen nemusí být tak vážná, jak se původně obával.
I prezident ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest považuje za nepravděpodobné, že by se Německo nakonec recesi vyhnulo. Ekonomika podle něj jen klesá pomaleji, než se většina odborníků domnívala.
Ekonomové podle agentury Bloomberg očekávají ve čtvrtém čtvrtletí pokles HDP o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí příštího roku o 0,5 procenta. Na jaře se má ekonomika opět vrátit k růstu.
HDP Španělska, Francie a Slovenska
Zpráva z Německa navázala na zprávy o vývoji ekonomiky z Francie a Španělska. HDP obou zemí ve třetím čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Ve Španělsku tempo růstu prudce zpomalilo a zaostalo za očekáváním kvůli poklesu investic. Ten nevykompenzoval ani silný výkon sektoru služeb tažený silnou turistickou sezonou. Ve Francii byly údaje v souladu s očekáváním. Nicméně výdaje domácností stagnovaly a prudký růst inflace v říjnu signalizuje, že poslední čtvrtletí roku bude slabé.
Ne příliš pozitivní zprávy přišly i ze Slovenska. Tam statistici ponížili výkon ekonomiky za letošní první dvě čtvrtletí. Po revizi dat slovenský HDP v prvním letošním čtvrtletí stoupl meziročně o 2,9 procenta a ve druhém kvartálu pak o 1,3 procenta. Dříve statistici informovali o růstu o 3,1 procenta, respektive o 1,8 procenta.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v říjnu osmý měsíc za sebou zhoršila a dostala se na nejslabší úroveň za dva roky. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise [EK]. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,5 bodu na 90,9 bodu. V samotné České republice klesl o téměř šest bodů na 82,5 bodu, plyne z údajů komise.
–ČTK/DNA–
Já to vidím takto. Když je stát malý, jako třeba ČR, musí si vybrat v čem bude dobrý, to prodat a dovézt ostatní výrobky potřebné pro průmysl a obyvatelstvo. Tam skutečně můžete mít v extrémním případě jen vývojová a výzkumná centra a nic jiného. Ale v případě EU, to jest půl miliardy lidí, tam není jiné cesty, než vyrábět úplně vše, co se vyrábět musí. A tím samozřejmě myslím také i výrobu potravin a výrobu energie. Nemusí to být ve sta procentech, mezinárodní obchod pak nabízí nové politické příležitosti při obchodní výměně, ale v nezbytné míře nutně ano. Pak se takové uskupení, případně stát, když je dost velký, stane ekonomickou mocností s následnými politickými možnostmi. To se však v EU rozhodně neděje, na rozdíl od USA, kde už Doník toto s heslem, Amerika na prvním místě, začal řešit a za Bidena se to rozjelo ve velkém. S tím současným politickým podrýváním konkurenceschopnosti evropské ekonomiky na světovém trhu pak můžeme z hospodářských dat každou desetinku růstu doslova vyškrabovat stylem: „Ve středu oběd, ve čtvrtek vylizování hrnců ze středy a v pátek počítání každé hodiny do odpolední výplaty, aby mně oči hladem nevypadly z důlků“.