Ceny energií jsou jako na houpačce, u dánských břehů otřásají plynovodem Nord Stream silné výbuchy a mír na Ukrajině je v nedohlednu. Existují ale lidé, kterým je to všechno „ganz egal“. Žijí v německé vesnici Feldheim.
Je jich celkem 130 a žijí v německé vesnici Feldheim, přibližně hodinu a půl cesty jižně od Berlína. Vesnice už je déle než deset let energeticky plně soběstačná. Život v ní popisuje americká agentura AP v článku In one tiny German town, nobody worries about energy bills.
„Mohou v noci klidně spát,“ uvedla Kathleen Thompsonová, která pracuje v místní informační kanceláři New Energies Forum.
„Nemusím se obávat, protože u nás se ceny nezvýší, přinejmenším v blízké budoucnosti,“ dodává.
Nyní je v provozu 55 větrných turbín v okolí vesnice, jejíž obyvatelé mají nejlevnější elektřinu v Německu. Vesnice má i svou vlastní bioplynovou stanici. A nejen to. Stala se turistickým cílem fanoušků obnovitelných zdrojů z celého světa. To ji přináší další nemalé peníze.
Třiaosmdesátiletý Siegfried Kappert, který se narodil a žije ve Feldheimu, je rovněž optimista. Jak říká, s nadšením zaplatil poplatek tři tisíce eur za připojení svého domu na místní elektrickou a tepelnou rozvodnou síť. Investice se mu už mnohokrát vrátila.
Stěžuje si, že bývalá kancléřka Angela Merkelová způsobila, že se Německo stalo závislé na dodávkách ruských energetických surovin. Domnívá se, že její konzervativní strana, nyní v opozici, by měla přestat na současnou vládu útočit.
„Měli by spolupracovat, což by bylo ku prospěchu věci,“ je přesvědčený Kappert.
Velký experiment ve vesnici Feldheim
Velký experiment ve Feldheimu začal už v polovině 90. let, kdy místní postavili větrné turbíny, aby pro vesnici zajistili dodávku elektrické energie. Poté vybudovali místní rozvodnou síť, nainstalovali solární panely, bateriová úložiště a další větrné turbíny. Tím to ale neskončilo. Tamější zemědělské družstvo vybudovalo bioplynovou stanici. Ta nyní poskytuje teplo chovaným selatům, protože družstvo v pohodě udržuje živočišnou výrobu, včetně chovu prasat. Současně se stala zdrojem teplé vody pro místní ústřední topení. A protože družstvo má přebytky energie, na elektřině z bioplynové stanice vydělává další peníze. Nyní se ve vesnici staví zařízení na výrobu vodíku.
„Úspěch Feldheimu vychází ze zapojení místních občanů. Občané musí cítit, že je to jejich vůle, nikoli někoho shora,“ vysvětluje starosta obce Treuenbrietzen Michael Knape, do jehož okrsku Feldheim spadá.
Upozorňuje, že zatímco ostatní větrné farmy v Německu často čelí kritice opozice, včetně ekonomicky postižených okolních obcí, spolupráce s občany ve Feldheimu umožnila instalaci tolika turbín, že obec produkuje 250krát víc elektřiny, než sama spotřebuje. Přebytky tak „vyváží“.
Zároveň oceňuje přístup úřadů, které nekladly v době vzniku „experimentu“, jak projekt nazývá, překážky. Což je v Německu podle něj převládající praxe, kdy se velké německé energetické společnosti snaží budovat a ovládat velké projekty, zatímco malé projekty čelí obtížným regulačním překážkám.
Ačkoliv feldheimský experiment nelze podle něj všude zkopírovat se vším všudy, podobné projekty se mohou stát součástí řešení problému. Doufá, že energetická transformace jen potvrdí cestu, kterou lidé ve Feldheimu nastoupili.
„Mnoho malých Feldheimů by mohlo pokrýt energetickou potřebu přinejmenším části Berlína. Jsem pevně přesvědčený, že za současné situace v Evropě se přístup k podobným aktivitám změní,“ tvrdí.
Feldheim je výjimkou i v „zeleném“ Německu
Podle agentury AP feldheimský přístup k výrobě vlastní, ekologicky šetrné energie je přímo opakem cesty, kterou se v minulých letech Německo vydalo. To je stále z velké míry odkázáno na dovoz fosilních paliv pro pokrytí energetické potřeby. Zvlášť bolestně se to projevilo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, což zvýraznilo závislost Německa a ostatních evropských zemí na dodávkách ruského uhlí, ropy a zemního plynu.
„Německo pumpuje miliardy do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, aby omezilo emise. Fosilní paliva a jaderná energie ale pokrývaly za prvních šest měsíců tohoto roku stále ještě více než polovinu jeho potřeby energie,“ uvádí agentura.
A jsou tu i další problémy. Je to nedostatečná kapacita přenosné sítě, která způsobuje, že větrné farmy na severu země Němci odpojují ze systému, zatímco tepelné elektrárny musí jet naplno, aby dodaly energii do jižní části Německa.
Naopak Feldheim svůj úspěch postavil na obnovitelných zdrojích energie. A prosperuje. V obci je práce, žijí v ní mladí lidé, servis pro obyvatele je kvalitní. V obci se chodníky nebetonují a nezáplatují, ale dláždí, veřejné osvětlení je tam, kde má být, a v bývalé stodole, osázené solárními panely, se konají kulturní akce.
„Hledali jsme cestu a našli ji, “ pochvaluje si Siegfried Kappert.
Nejde přitom o žádného „zelenáče“. Na konci druhé světové války se jako dítě setkal s Rudou armádou, vyrůstal v komunistickém režimu Východního Německa a zažil pak spojení obou částí země.
„Mohu upřímně říci, že jsem na úspěch naší vesnice pyšný,“ uzavírá Siegfried Kappert.
Michal Achremenko
Vidíte kam až to může zajít, když nejde o prachy až na prvním místě? Odpadlíci!