Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem 286,7 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 259,2 miliardy korun.
Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Saldo státního rozpočtu v říjnu propadlo o 15,9 miliardy korun. Příjmové straně pomohly daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o 14,0 procenta. Naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie [úsporný energetický tarif], navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě a humanitární pomoc pro běžence z Ukrajiny. Meziroční srovnání nadále zkreslují prostředky z Evropské unie [-25,2 mld. Kč].
„Schodek 287 miliard odpovídá očekávanému plnění… V říjnu se do rozpočtu tradičně pozitivně promítlo inkaso DPH od čtvrtletních plátců. Naopak oproti loňskému říjnu jsme zaplatili o šest miliard navíc na splátkách státního dluhu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
„Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému nejhoršímu výsledku v historii. Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás mohl dosáhnout schválených 375 mld. CZK. Kromě tradičního sezónního nárůstu výdajů k prohlubování deficitu ve zbytku roku podle nás přispěje nástup recese, která do určité míry oslabí dynamiku daňových příjmů,“ okomentoval výsledek ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Dodal, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce.
„Vláda zatím plánuje pro rok 2023 deficit státního rozpočtu ve výši 295 mld. CZK. Námi odhadované daňové inkaso v kombinaci s ministerstvem očekávanými výdaji však v příštím roce ukazuje spíše na schodek okolo 315 mld. CZK. Nad rámec toho navíc identifikujeme riziko, že se veškeré výdaje v souvislosti s kompenzacemi zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy,“ upřesnil.
Ministr to vysvětlil takto…
Ministr Stanjura potvrdil růst nákladů ve zbývajících měsících roku. Podle jeho slov porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií. Očekávat lze další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku.
„Dosud je investiční aktivita státu o 13 % silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu,“ dodává Stanjura.
Letošní schodek Sněmovna schválila ve výši 375 miliard korun. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Vláda přitom již v červenci schválila s poslanci navýšení schodku o 50 miliard na 330 miliard.
Poslanci následně 19.10. opět přidali na deficitním hospodaření státu, když schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu vzrostly v období od ledna do konce října o 7,8 % [+94,0 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů [10,6 %, +111,4 mld. Kč]. Především daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob.
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [+8,2 %, +5,6 mld. Kč]
- Daně z příjmů právnických osob [+15,0 %, +15,6 mld. Kč]
- Daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [+71,6 %, +2,7 mld. Kč]
- Daň z přidané hodnoty [+18,5 %, +44,7 mld. Kč]
- Inkaso spotřebních daní [+4,9 %, +6,0 mld. Kč]
Naopak o 15,4 miliardy korun [-15,3 %] poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 45,7 mld. Kč [+3,0 %]. Běžné výdaje byly vyšší o 31,2 mld. Kč [+2,2 %]. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+10,0 %, +58,0 mld. Kč] se nejvíce podílely důchody [+9,7 %, +42,9 mld. Kč] navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta. A důchody zvýšené o mimořádnou červnovou valorizaci o 6,3 procenta a zářijovou o 4,0 procenta.
Z ostatních dávek rostly dávky pomoci v hmotné nouzi [+7,6 mld. Kč] v souvislosti s výplatou humanitární dávky. Dále pak přídavky na dítě [+7,3 mld. Kč] posílené o jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě. A dále:
- Příspěvek na péči: +3,0 mld. Kč
- Výsluhový příspěvek: +1,1 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení +1,1 mld. Kč
Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelům [-40,3 %, -43,9 mld. Kč]. Obsluha státního dluhu představuje aktuálně pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 3,3 mld. Kč [+9,0 %]. Kapitálové výdaje [+12,7 %, +14,5 mld. Kč] v průběhu posledních měsíců vzrostly, když většina prostředků směřovala státním fondům [67,7 mld. Kč z celku 128,8 mld. Kč].
Schodek by byl ještě vyšší nebýt vysoké inflace
„Rozpočet by mohl hlásit splněno – tedy alespoň podle výše deficitu, který byl původně naplánovaný na letošní rok. Za prvních deset měsíců roku totiž jeho schodek dosáhl téměř -287 mld. korun, zatímco se původně počítalo s -280 mld. za celý rok,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Potvrzuje, že do vývoje rozpočtu sice významným způsobem zasáhla energetická krize formou zářijové výplaty 17,4 miliardy korun prostřednictvím úsporného energetického tarifu vyplacená v září, nicméně z pohledu samotného schodku to takový zásah nebyl.
„Z čeho vyplývají nepříznivé trendy v rozpočtovém hospodaření? Na příjmové straně vidíme velmi silné výběry některých daní – viz třeba DPH. Jen na něm se letos jen do státního rozpočtu vybralo o skoro 45 miliardy více, v celých veřejných rozpočtech dokonce o 69 miliard korun navíc,“ říká Petr Dufek.
Na druhou stranu se podle něj inflace podepisuje na některých zásadních výdajích. Několikerá valorizace penzí už vyčerpala o 35 miliard korun více. Což je více než bylo naplánováno pro prvních deset měsíců roku.
„Trend rozpočtového hospodaření nelze považovat za nijak pozitivní. Rychlý nárůst mandatorních výdajů, kterému nestačí vývoj příjmů si vyžádá další růst zadlužení státu i v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že ekonomika zřejmě vstupuje do recese a inflace nepolevuje, bude tlak na výdaje pokračovat,“ uzavírá hlavní ekonom Creditas.
–DNA–
