Po Itálii hlásí problém s inkasem daně z mimořádných příjmů i Británie. Ukázkový příklad dává nizozemsko-britská ropná společnost Royal Dutch Shell. Byť vykazuje mimořádné zisky, na windfall tax nezaplatí ani libru.
Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů za barel. Letos v březnu už barel stál více než 120 dolarů. Jedním z důvodů je embargo na ruskou ropu. Nyní se cena ropy pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde i růst životních nákladů a vlády čelí tlaku daňových poplatníků.
Britská společnost Shell patří k největším producentům ropy na světě. A významně vydělává na energetické krizi v Evropě. Daň z mimořádných zisků v Británii ale platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times [FT] Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela. Musí jej přepracovat, to znamená zjednodušit.
Shell na windfall tax nezaplatí nic a BP jen velmi málo
Společnost Shell za prvních devět měsíců letošního roku po celém světě vytvořila zisk přes 30 miliard dolarů [cca 742 mld. Kč]. Kvůli investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.
„Odcházející generální ředitel Shellu Ben van Beurden je neoblomný v tom, že ropné a plynárenské podniky musejí přijmout myšlenku platit za energetické krize vyšší daně, aby podpořily ty nejzranitelnější z nás. Myšlenka se k účetním britské součásti Shellu ale asi nedostala včas, aby se odrazila v nejčerstvějších výsledcích hospodaření,“ napsal David Sheppard ve FT.
Shell prchá z Nizozemska do Británie kvůli daním a aktivistům
Oproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů [cca 61,8 mld. Kč]. Z toho daň z mimořádných zisků tvoří zhruba 800 milionů USD [cca 19,8 mld. Kč]. Přesto v Británii sílí hlasy, aby se vláda snažila od těchto firem inkasovat více peněz. BP za letošní třetí čtvrtletí vytvořila ve světě zisk 8,2 miliardy USD [cca 205 mld. Kč]. To je meziroční nárůst o více než 100 procent.
Windfall tax v Británii zavedli už v květnu
Daň z mimořádných zisků, v angličtině označovanou jako windfall tax, v Británii letos v květnu zavedl exministr financí a současný premiér britské vlády Rishi Sunak. Ministerstvo financí uvedlo, že daň by měla do státní pokladny v letošním a příštím roce přinést 17 miliard liber [cca 484 miliard Kč]. Peníze mají podle ministerstva pomoci zhruba osmi milionům lidí právě s financováním vysokých životních nákladů.
Stínový ministr pro změny klimatu Ed Miliband řekl, že odvedený zisk BP je usvědčující důkaz neschopnosti vlády zavést patřičnou daň z mimořádných zisků.
„Rishi Sunak by se měl stydět za to, že mimořádné zisky za miliardy liber nechal v kapsách ropných a plynárenských firem, zatímco lidé v Británii čelí krizi životních nákladů,“ řekl Miliband stanici BBC.
Podle stanice Sunak a nový ministr financí Jeremy Hunt nyní společně jednají o zvýšení daně z mimořádných zisků z 25 na 30 procent. To znamená, že celková daň ze zisku by se vyšplhala na 70 procent. Politici posuzují možnost, že by stát uplatňoval tuto daň až do roku 2028. Současná úprava počítá s dobou do roku 2025.
Obdobně postupuje i Itálie, která už windfall tax taktéž uvedla do praxe. Zdaleka na ní ale nevybrala tolik, kolik si představovala. Firmy argumentují, že zákon určuje výpočet mimořádného zisku z odvodů daně z přidané hodnoty [DPH], nikoli opravdových zisků.
Jedna daň jaro nedělá
Část britských politiků se podle BBC snaží prosadit co nejvyšší daň z mimořádných zisků. Tu by pak stát firmám částečně kompenzoval tím, že by vytvořil příznivější podmínky pro investice do obnovitelných zdrojů energie.
Podle komentátora FT Shepparda zvýšení sazby u daně z mimořádných zisků nebo i prodloužení její platnosti deficitní rozpočty zadlužujících se zemí nezachrání. Dodává, že vládní podpora v oblasti drahých energií nepotrvá „donekonečna“.
„Až v dubnu skončí vládní podpora domácností s účty za energie, pak typické rodiny ze střední třídy, kterým už se účty zdvojnásobily zhruba ze 100 liber [cca 2 850 Kč] na více než 200 liber [cca 5 690 Kč] za měsíc u běžné spotřeby, budou pravděpodobně platit skoro 400 liber [cca 11 390 Kč] za měsíc,“ napsal Sheppard.
Nárůst měsíčních plateb, který za poslední rok a půl zatížil rozpočty britských domácností, podle něj zhruba odpovídá tomu, jako kdyby si každá rodina pořídila nový vůz střední třídy a pak hradila platby spojené s jeho užíváním.
–ČTK/DNA–
Opět si přisadím se svou „štvavou kampaní“ jak by řekli před čtyřiceti lety komunisti. Pokud jste tu někteří šťastlivci, kterým reálný socialismus nic neříká, protože jste ho nezažili, tak si toho važte a plně hltejte vše, co se dnes v politice děje. I takové zdánlivé nezáživnosti, jako třeba zde, že prý mimořádná daň ve VB řádně nefunguje. A porovnejte si to s dobou před patnácti lety. S pravidelnými vcelku krátkými krizemi z nadvýroby, což je vlastnost kapitalistického výrobního systému, hospodářství šlapalo, oproti dnešku jak švýcarské hodinky. A životní úroveň díky tomu pomalu rostla a rosta. Mohu srovnávat s dávnou minulostí, tak si za tím stojím. No a pak bylo dlouho dobře, tak ze stejného kořene opět vyrašil další výhonek, opět stejný výhonek drastického zasahování politiky do hospodářství. A když se k tomu ještě přidala válka na Ukrajině, tak to vše, co se kolem hospodářství děje, tedy jak ono nejen řádně nefunguje, ale doslova jak se potácí a jak se křečovitě politika, ta politika, která ho včera důkladně rozvrtala, dnes zoufale snaží zalepovat ty nehorší projevy zmatku, nekoncepčnosti, hospodářských průšvihů a vytloukání klínu klínem (jeden v době nedostatku cenově odrbe toho druhého, tak mu to sebereme a tomu prvnímu to vrátíme), tak máte jak přes kopírák názorný obrázek toho, v jakém hospodářském prostředí jsem já tehdy za socialismu osobně žil. Tenkrát komunisti hospodářství řídili úplně stejně a se stejnými následky pro životní úroveň obyvatel (oproti západu). A pochopíte, proč tu neustále varuji a píši to, co tu píši. Prostě se stačí jen dívat (věci pozorně sledovat), nezapomínat a porovnávat. Není to nic složitého.
No já nevím, jak to klapalo jinde ve světě celkem. Ale vím, že ne všude to bylo stejně dobré, či špatné. Tedy mimo RVHP. Ale vím, jak si těch pár zemí, co na tom, jak Vy říkáte, bylo dobře, to „dobře“ zajišťovaly. Měli tam silnou ekonomiku. Výrobky s jejich značkou vznikaly na jejich území. I tak měli hromadu nezaměstnaných. A národní důchod rozdělovali podle stejného klíče, jak to vidíme i u nás. Navíc si přilepšovali obchodem s RVHP. Vždy pod cenou. To samozřejmě nebyla jejich chyba. Díky vojenským intervencím si odváželi suroviny z třetích zemí za „zvýhodněnou“ cenu. Pokud jste kořistník, je to pro Vás jistě obdivuhodné. Na Západě je jak je, protože tam vládnou všehoschopní psychopati. Socialismus byl jaký byl, protože mu vládli neschopní psychopati. A protože v tom nemám politický, ale jen věcný podtext, křiví se Vám obličej. Nemýlím se, že?
No z počátku to kořistění bylo velké. Ale jakmile se napříkad státy vyvážející ropu sdružily, karta se obrátila. Dnes je tam životní úroveň kdejakého pobudy vyšší, než řádně pracujícího člověka ve vyspělých zemích. A také v Číně se karta obrátila. Nápady, patenty a další prostě ukradli, svoje firmy podporují a západní dusí. A životní úroveň tam šla dramaticky nahoru. Pamatuji si, jak tomu bylo za Maa. No a ty ostatní státy, ty v tom bahně zůstaly, protože se jejich představitelé chovají ne státotvorně, ale jako zkorumpovaná banda. S tím nic nenaděláte. Prostě jaký volič, taková vláda. Ale co se týče západních zemí a po 1989 i u nás, jak já říkám, severoatlantická civilizace, ta skutečně jela. Nezaměstnanost až do Eura byla v západní Evropě mezi 7-14%, což je docela přirozené. Od ní si odečtěte dvě procenta lidí, kteří dělat nebudou, ani kdybyste je zabil. Také se tam prosadilo dost velké sociální zázemí, takže i to nezaměstanost zvyšuje. Přesněji, i nezaměstnaný, když je hodně skromný, tak na rozdíl od minulosti docela vyžije. Nakonec i té té době nezaměstnanosti 7-14% jste v úklidových službách, zemědělství a stavebnictví viděl ohnutý hlavně černý, ne bílý hřbet. Takže pojem velké nezaměstnanosti je také nutno brát s rezervou. Ale narážel jsem na to, že to, co se dnes děje, myslím tím všeliké ekonomické úlety, které mají zaflikovat hospodářství zelenými politiky rozvrtané, tak to jsem zažil naposledy za komunistů. A dokonce i dnešní názvosloví toho všeho! Při tom právě na to ohýbání skutečnosti a slovní zakrývání podstaty věci byli právě komunisti kabrňáci. A dnes to slyším i v roce 2022, jako by dnes byl rok 1980. Prostě zelenými prsty rozvrtám energeticku základnu hospodářství a tím vznikne nedostatek. Nedostatek, tedy nerovnováha na trhu, se ekonomicky vždy projeví v cenách tak, že si někdo namastí kapsu a druhý je zákonitě oškubán. Takže tomu zbohatnuvšímu to úředně seberu a oškubanému zase vrátím. Ten zbohatnuvší, nově on oškubán (tak to vidí on) se sebere, jako nyní Křetínský, a z ekonomiky (placení daní) zmizí. A toto flikování rozvrtaného hospodářství, tedy vytloukání klínu klínem, nazvu ne jako hospodářství typu Kocourkov, ale aby to mělo tu patřičnou vážnost, důležitost a aby se zakryla pravá podstata věci, tak takové flikování nazvu válečnou daní. Jako kdyby náš stát s Ruskem válčil. No, třeba já osobně se zelenými tupci slovně válčím, ale Fiala to samozřejmě myslel jinak.