Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než nyní odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v nedělním [6.11.] pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit 300 miliard výrazně překročí.
A to přesto, že vláda ve svém návrhu rozpočtu počítá v roce 2023 se schodkem 295 miliard korun. Takový schodek v prvním čtení schválila Sněmovna. Rozpočet již kritizovala opozice. Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová řekla, že schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě.
„Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun,“ řekla.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Vít Samek v České televizi [ČT] odhadl rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Vládní návrh podle něj obsahuje mnoho nejasného na výdajové i příjmové straně.
„Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo, jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky [ČNB] a premiér v někdejší úřednické vládě Jiří Rusnok.
Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice.
Daně půjdou nahoru, tvrdí ekonomové
Podle ekonomů k tomu, aby Česko ustálo stále vyšší výdaje, které neodpovídají jeho příjmům, bude v budoucnu nutné zvýšit daně. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení takzvané superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. To v nedávném podcastu FinTag.cz ve vztahu ke státnímu rozpočtu zkritizoval i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
Doslova řekl, že daňový balíček, zejména zrušení superhrubé mzdy, bylo „svinstvo“ ve vztahu k „této zemi“. A do problémů Česko dostalo podle jeho slov hnutí ANO a ODS.
„130 až 140 miliard korun se rozplynulo ve lživé ideologie, že se peníze daly potřebným lidem. Já nevím, jak ti lidé znají ekonomiku, jakou mají zkušenost ze života ve firmách, ale z té vlády to asi nezná nikdo. Musím říci, že to, co oni říkají, je lež, protože ty peníze nedostali ti nejpotřebnější,“ vysvětlil.
„Tedy ty peníze šly ke středně a vysokopříjmovým skupinám obyvatelstva. Takže celé to byla lež. Protože tahle vláda je ideově populistická, nepřizná to. Ale takový je život,“ dodal.
Podle Jiřího Rusnoka si situace nakonec vynutí zvýšení zdanění příjmů fyzických osob. Aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní, kde do úvahy přicházejí daně spotřební.
Stát se nejspíš nevyhne navyšování daní i podle člena Národní ekonomické rady vlády [NERV] Tomáše Havránka.
„Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá,“ podotkl.
Inflace a postup ČNB
Tématem diskuse se stal i současný postup bankovní rady ČNB. Ta minulý týden opět ponechala úrokové sazby na sedmi procentech. Rusnok i Havránek to zkritizovali. Podle bývalého šéfa centrální banky by se bankovní rada měla chovat aktivněji.
„Jejich přístup vede k tomu, že inflace v Česku bude v příštím roce vyšší, než by mohla,“ řekl Rusnok.
Obdobný názor vyjadřují i někteří další ekonomové. Podle jejich názoru tím, že ČNB omezuje prozatím svou politiku na devizové intervence ve prospěch koruny a nepřistupuje ke zvyšování úrokových sazeb, inflaci jenom prodlouží.
Rusnok si myslí, že při vhodném navýšení sazeb byl mohla inflace v příštím roce klesnout ke zhruba devíti procentům. Při současných sazbách podle něj ale bude nadále ve dvouciferných číslech. Ke zvýšení úrokových sazeb se přiklonil i Tomáš Havránek.
„Studie ukazují, že by to mělo v delším horizontu snížit inflaci,“ uvedl s tím, že bez zvýšení sazeb bude podle něj vysoká inflace dlouhodobější.
Výkon ekonomiky půjde dolů, vědí ekonomové
Kvůli vysoké inflaci, jejíž letošní výši centrální banka odhaduje na 15,8 procenta, ekonomové očekávají propad českého hospodářství do recese. Ta však podle Havránka nebude tak hluboká, jak se někteří obávají. Pode něj všechny ekonomické predikce ukazují spíše na mírný propad ekonomiky. Havránek například očekává, že oproti předchozím krizím se příliš nezvýší nezaměstnanost.
Problém z hlediska veřejných financí ale nespočívá pouze v rozpočtu na příští rok. Vysoký schodek vláda naplánovala i na letošek, kdy počítá se schodkem ve výši 375 miliardy korun. A to v situaci, kdy česká ekonomika stále ukazuje slušná čísla. Podle předběžného odhadu ČSÚ klesla česká ekonomika ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 procenta. V meziročním srovnání dosáhl český hrubý domácí produkt 1,6% růstu.
–ČTK/DNA–
