Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] skončila v září bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 13,9 miliardy korun. Dobrá zpráva zní, že meziročně schodek klesl o 2,6 miliardy korun.
Bilance zahraničního obchodu [saldo] je rozdíl mezi vývozem [exportem] z České republiky a dovozem [importem] do České republiky. Zahraniční obchod se zbožím mapuje vývozní a dovozní výkonnost české ekonomiky, obchodní bilanci zahraničního obchodu. Statistika ČSÚ sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty. To znamená změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. Celková obchodní bilance Česka je v červených číslech již osmý měsíc v řadě. To se stalo naposledy v únoru 2009. Tedy v době, kdy vypukla celosvětová finanční krize.
Bilance zahraničního obchodu v září
Podle předběžných údajů skončila v září bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách schodkem 13,9 miliardy korun [meziročně -2,6 mld. Kč].
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím nepříznivě ovlivnil především meziročně větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem [10,9 mld. Kč]. Dále se prohloubil schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,4 miliardy korun. Pokles hlásí i produkce základních farmaceutických výrobků a přípravků [2,1 mld. Kč].
Naopak příznivý vliv na celkové saldo měl v září vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly [16,7 mld. Kč] a elektřinou [7,7 mld. Kč].
„Meziročně pozitivnější údaje ze zahraničního obchodu s motorovými vozidly a jejich díly byly výrazně ovlivněny zejména nedostatkem klíčových komponent pro výrobu v loňském roce,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Upřesnil, že meziročně vzrostl vývoz o 25,8 procenta na 409,9 miliardy korun. Dovoz stoupl o 23,8 procenta na 423,7 miliardy korun. Letošní září 2022 mělo stejný počet pracovních dní jako září 2021. Meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil vývoz o 0,9 procenta a dovoz o 1,3 procenta.
Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v září meziročně zlepšila o 31,0 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 28,4 miliardy korun.
V lednu až září 2022 vykázala obchodní bilance schodek 146,2 mld. Kč. Ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 20,2 miliardy korun. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 13,4 procenta a dovoz o 19,2 procenta.
Průmyslová produkce v září rostla
Průmyslová produkce v září meziročně reálně vzrostla o 8,3 procenta. Meziměsíčně byla ale nižší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 21,9 procenta.
„Zářijové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné srpnovým. Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Doplnil, že po loňském třetinovém propadu jen výroba motorových vozidel meziročně stoupla o takřka 60 procent.
„Zvýšená produkce se týkala celého segmentu automotive. Avšak meziměsíčně vzrostla jen mírně, a sice o jedno procento,“ upřesnila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. / Další podrobnosti jsou k dispozici zde.
Stavební produkce v září klesla
Stavební produkce v září reálně meziročně klesla o 3,7 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 1,7 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 9,9 procenta stavebních povolení méně. Jejich orientační hodnota ale vzrostla o 16,2 procenta. Meziročně stavaři zahájili o 43,4 procenta bytů méně. Dokončili pak o 48,5 procenta bytů více.
„V září se stavební produkce vrátila k meziměsíčnímu poklesu a klesla také meziročně. O něco lépe si vedlo inženýrské stavitelství, jehož srovnávací základna byla nižší. Pozemní stavby se potýkaly s vyšší základnou a vývoj brzdil segment menších firem,“ říká vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Podle ní orientační hodnota stavebních povolení dosáhla 41 miliard korun a meziročně rostla o 16,2 procenta. Meziroční růst ale ovlivnila povolení velkých staveb dopravní infrastruktury.
„Pokud bychom odečetli stavby nad miliardu korun a zohlednili cenový vývoj, dostaneme pokles o pět procent,“ tvrdí Radek Matějka s odkazem na další podrobnosti.
–DNA–
