Zatímco stát se zadlužuje navzdory nejistým ekonomickým vyhlídkám rychlým tempem, domácnosti volí obezřetnější postup. Zadlužují se sice dál, ale o poznání pomaleji než v dobách konjunktury.
Vyplývá to z dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací za letošní třetí čtvrtletí. Podle nich dosáhl objem celkového zadlužení českých domácností 3,15 bilionu korun. To je sice meziročně o deset procent více, jak ale vyplývá ze statistiky dlouhodobých dluhů, dynamika zadlužování domácností významně zpomalila.
„Obecně lze říci, že lidé jsou obezřetnější a bojí se brát nové úvěry. Dříve se tolik nebáli, ale teď se více bojí. Pociťují rostoucí náklady i nejistotu z dalšího vývoje,“ uvádí pro FinTag.cz výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací [NRKI] Jiří Rajl.
Podle něj teď na trhu s úvěry dochází k významným změnám, které přicházejí s každou krizí. Ty se projevují například častějším dotazováním bank na bonitu žadatelů o úvěr a tím, že ne každému zájemci úvěr poskytnou.
„To znamená, že stejně jako jsou obezřetní lidé, jsou obezřetné i banky,“ vysvětluje Jiří Rajl s tím, že se tak aktuálně zhoršila i dostupnost úvěrů.
Upozorňuje, že v případě spotřebitelských úvěrů nenarůstá počet nových dlužníků, ale roste výše úvěrů. Vysvětluje to například i tím, že mnozí lidé, kteří financují nákup nového auta na úvěr, se setkávají s tím, že než se k nim auto dostane, stihne zdražit.
„Také je ale třeba říci, že i když klesá počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry, vidíme, že lidé, kteří se dostávají do problémů, často řeší významné dlužné částky,“ upřesňuje Rajl.
A pak jsou tu ještě hypotéky
Důležitou roli v celkovém objemu zadlužení českých domácností hrají hypotéky. V jejich případě aktuálně panuje jednoznačný trend. V praxi to značí, že zájemci o hypotéky nepřistupují na vysoké úroky, které u hypoték kvůli 7% úrokové sazbě České národní banky uplatňují komerční banky. A roli hrají i ceny nemovitostí a rostoucí náklady na jejich provoz. Což potvrzuje i Jiří Rajl.
„Úvěrový trh prochází v letošním roce výraznou proměnou. Dlouhodobé zadlužení ovlivňují rostoucí sazby hypoték, jejich snížená dostupnost i vysoké ceny nemovitostí,“ vysvětluje.
To potvrzuje i brutální meziroční propad hypotečního trhu, který klesá již několik měsíců za sebou. Třeba v září objem poskytnutých hypoték byl na 18 procentech loňského objemu.
Podle Jiřího Rajla zdaleka ale nejde jen o to, že by lidé ztratili zájem o hypotéky. Důležité je i to, že hlavně mladí lidé na ně prostě a jednoduše nedosáhnou.
„Snížená dostupnost úvěrů na bydlení je znatelná i v jistém stárnutí dlužníků. Zatímco ve věkové skupině do 24 let se počet dlužníků s dlouhodobým dluhem meziročně snížil o 16 procent a ve skupině 25-29 let poklesl o 11 procent, ve věkové skupině 45-54 let se o čtyři procenta zvýšil. A právě z toho můžeme usuzovat, že mladí lidé mají problém na hypotéku dosáhnout,“ tvrdí.
Kolik činí dlouhodobé a krátkodobé dluhy
Z dat NRKI vyplývá, že objem dlouhodobého dluhu dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,62 bilionu korun. To značí, že jeho růst výrazně zpomalil, když meziročně stoupl o 254 miliard korun [+10,7 %]. I když ve srovnání s druhým čtvrtletím letošního stoupl dlouhodobý dluh o jedenáct miliard korun, jde o druhý nejnižší přírůstek za posledních sedm let.
Spolu se zpomalující dynamikou zadlužování klesl i počet klientů s dlouhodobým dluhem. Těch je 1 097 967, to je o 11 407 dlužníku méně [-1 %]. Přičemž platí, že vývoj ve všech krajích je víceméně podobný. Počet dlužníků s dlouhodobým dluhem stoupl pouze ve Středočeském kraji [+0,4 %]. V Ústeckém kraji počet dlužníků klesl o 2,4 procenta a v Karlovarském kraji o 2,1 procenta.
Poněkud méně příznivé výsledky ukazují statistiky krátkodobého dluhu. I když i v tomto případě není růst nikterak extrémní. Zatímco celkový objem krátkodobého dluhu na spotřebu ke konci druhého čtvrtletí činil 528,8 miliardy korun, letos ve třetím čtvrtletí stoupl o 27,3 miliardy korun [+5,5 %].
Počet klientů s krátkodobým dluhem se oproti minulému roku zvýšil o 17 245 [+0,8 %] na 2 294 865. Dobrá zpráva pak je, že počet dlužníků s krátkodobým dluhem klesl v jinak většinou z hlediska počtu úvěrů v rekordních krajích – Karlovarském [-0,6 %] a Ústeckém [-0,2 %]. Naopak nejvíce narostl počet dlužníků s krátkodobým dluhem v Praze, a to o 2,4 procenta na 259 057.
Lidé se zadlužují, ale klesá objem nesplácených dluhů
Další dobrá zpráva je, že meziročně klesl objem nespláceného dluhu i počet dlužníků, kteří své závazky nesplácí. Celkový objem nespláceného dluhu meziročně klesl o 3,4 procenta na 27,9 miliardy korun.
Objem ohroženého dlouhodobého dluhu podle dat registru meziročně klesl o 18,1 procenta na 5,1 miliardy korun. Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí 10 267. To je o 10,7 procenta méně než ve stejném období loňského roku. Meziročně klesla i průměrná nesplácená částka na klienta na 494 303 korun [-8,3 %].
„Počet klientů nesplácejících dlouhodobé dluhy klesl ve všech krajích. Je to díky tomu, že klienti očekávají zhoršení ekonomické situace a snaží se ke svým závazkům přistupovat zodpovědně. Tento pozitivní trend je také výsledkem uvážlivého přístupu bank, které stále úvěry poskytují až po důkladném prověření žadatele,“ říká výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací [BRKI] Lenka Novotná.
Přesto zdůrazňuje, že riziko nesplácení v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohrožuje dlužníky ve věku 55+. Ti nesplácejí 0,81 % svých dluhů. To je napříč věkovými skupinami nejvíce. Zároveň v této věkové skupině dlouhodobé dluhy řádně nesplácí 1,47 procenta. Což je opět nejvíce ze všech věkových skupin.
Jak je to u krátkodobých dluhů
Poněkud jiný obrázek ukazuje vývoj objemu nespláceného krátkodobého dluhu v letošním třetím čtvrtletí. Ten se zvýšil o 0,6 procenta na 22,83 miliardy korun. Dobrá zpráva alespoň je, že se napříč všemi kraji meziročně snížil o 4,1 procenta počet klientů, kteří mají problémy se splácením. Takových je 175 094 a představují 7,6 procenta z celkového počtu klientů.
„To znamená, že se také zvýšila průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta, a to o 4,9 procenta na 130 402 korun. Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší klienti,“ upozorňuje Lenka Novotná.
Podle ní lidé ve věku 25-29 let nesplácejí 6,15 procenta objemu celkového krátkodobého dluhu. To je nejvíce ze všech skupin. Nejvíce klientů, kteří tyto úvěry nesplácí je ve věku 15-24 let. Jejich počet představuje 13 procent z celkového počtu klientů.
