Podle známých výsledků voleb z 8.11. získala ve Sněmovně reprezentantů Republikánská strana 218 křesel. Republikáni tak mají jistou většinu v „dolní komoře“ Kongresu Spojených států. Demokraté mají podle agentury AP 211 křesel.
Američané 8. listopadu hlasovali o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a třetiny Senátu. Vítězství republikánů ve Sněmovně reprezentantů mění současné poměry, kdy obě komory ovládali demokraté amerického prezidenta Joe Bidena. Ti sice ve volbách uhájili většinu v Senátu, nyní ji ale ztratili ve Sněmovně.
Ústava Spojených států amerických ale označení horní a dolní komora nepoužívá. Postavení obou komor stanovuje rovnocenně. To platí i v legislativním procesu při schvalování zákonů. Proto se nehovoří o klasickém dělení na „dolní“ a „horní“ komoru zastupitelského orgánu. Zákon lze navrhnout v každé z nich, a také jeho přijetí a projednání musí být uskutečněno v obou komorách.
Změna poměru sil ve Sněmovně reprezentantů znamená i změnu takzvaného speakera. To je předseda Sněmovny. Sněmovnu dosud vedla demokratka Nancy Pelosiová. Republikáni na post předsedy komory nominovali svého dosavadního lídra Kevina McCarthyho. Tomu už prezident Joe Biden poblahopřál. Veřejně deklaroval, že je „připraven spolupracovat s republikány ve Sněmovně reprezentantů“ v zájmu USA.
Republikáni chtějí vyšetřovat syna Joe Bidena
V exkluzivním rozhovoru pro CNN před volbami se McCarthy zavázal, že upřednostní podporu ekonomiky, boj proti inflaci a rostoucí kriminalitě a zabezpečení hranic.
„První věc, kterou uvidíte, je zákon o kontrole hranic. Musíme získat kontrolu nad hranicí. Jen tento rok dorazily téměř dva miliony lidí,“ řekl kalifornský republikán.
Další velké téma bude výdajová stránka amerického rozpočtu. Republikáni dlouhodobě nabádají k větším úsporám a snižování zadlužování. Politika Joe Bidena je v tomto ohledu méně ambiciózní. Podle zdrojů CNN jim řekl, že republikáni nechtějí ke krokům demokratické administrativy prezidenta Bidena přistupovat nekriticky.
„Odmítáme být tiskárnou na peníze pro vládu Joe Bidena,“ uvedl s tím, že USA mají dluh 31 bilionů dolarů [cca 731 bil. Kč].
Nabízejí se i další témata. CNN například uvedla, že republikáni mají v plánu díky síle v dolní komoře otevřít vyšetřování demokratických rozhodnutí. Dokonce i Bidenova syna Huntera za jeho podnikání na Ukrajině, v Rusku a jeho angažmá v Afghánistánu.
Velký rozruch pak McCarthy vyvolal slovy o další podpoře Ukrajiny ze strany USA.
„Myslím, že lidé nebudou sedět [doma] v recesi, a [u toho] budou vypisovat bianco šeky na Ukrajinu,“ řekl Punchbowl News.
Podobně se vyjádřil pro stanici CNBC. V ní uvedl, že Ukrajina musí nad Ruskem vyhrát, ale „neměla by mít bianko šek na vše.“
A ve svém názoru zdaleka nezůstává osamocený. Například Michael McCaul z výboru pro zahraniční věci sněmovny reprezentantů pro Bloomberg uvedl, že Ukrajinu podporují, ale chtějí mít větší dohled nad touto pomocí. Zprávu poslal i Evropské unii. Podle jeho slovo by měli partneři z NATO nést větší břemeno nákladů na pomoc Ukrajině, než dosud nesou.
Ještě jasněji se vyjádřil republikánský senátor za Missouri Josh Hawley: „Spojené státy vydaly na pomoc Ukrajině více než všichni naši evropští spojenci dohromady. A to bez smysluplného dohledu. To je hloupé a neudržitelné.“
Faktor Donald Trump
Vítězství republikánů ve Sněmovně reprezentantů analytici očekávali. Překvapením podle mnohých spíše je, že neovládli Senát. Situaci v americké politice definuje i výsledek budoucích prezidentských voleb. Bývalý republikánský prezident Donald Trump v týdnu ohlásil svou již třetí kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2024.
Stále ale není jasné, zda ho v kandidatuře Republikánská strana plně podpoří, nebo vybere protikandidáta. Tomu odpovídají i slova šéfa republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella: „Nezískali jsme dostatečnou podporu mezi nezávislými a umírněnými republikánskými voliči. Důvod je, že mají dojem, že vedení Republikánské strany ovládá chaos a negativita.“
–DNA–
