Maďarsko překvapilo návrhem na spolupráci s Íránem

Maďarsko jde víc a víc proti hlavnímu evropskému proudu. Tento týden jeho vrcholoví představitelé například apelovali na prohloubení spolupráce s Íránem. Zároveň odmítli další zadlužování Evropy kvůli financování Ukrajiny.  

„Při rozvoji ekonomické spolupráce s Íránem uplatňujeme selský rozum a pragmatickou politiku,“ řekl tento čtvrtek [17.11.] po zasedání maďarsko-íránského hospodářského výboru Péter Szijjártó [Fidesz].

Je to přitom Írán, který úzce spolupracuje s Ruskem. Kupuje od něj ropu a další suroviny. A dodává mu zbraňové systémy. Jde například o drony, které se ukazují jako velice efektivní při ničení ukrajinské klíčové infrastruktury. Novinka je, že Írán se s Moskvou i dohodl na výrobě bezpilotních prostředků na ruském území. Uvedl to deník The Washington Post s odkazem na zdroje z tajných služeb. Rusko podle západních rozvědek nasadilo na Ukrajině už zhruba 400 bezpilotních prostředků íránské výroby.

Mluvme o míru, nemluvme o vítězství, vyzval Orbán

Péter Szijjártó svou myšlenku o spolupráci s Íránem ještě rozvinul: „Chceme, aby se Írán co nejrychleji vrátil do mezinárodního systému mírového soužití. Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se potýká se závažnými problémy, domníváme se, že hospodářská spolupráce by mohla být první fází tohoto návratu.“

Jeho slova ale jsou v přímém rozporu s tím, co razí představitelé západních zemí, které Írán izolují kvůli jeho spornému jadernému programu. Mnohé z nich na něj navíc nově uvalily sankce kvůli jeho dodávkám dronů do Ruska. Další sankce proti Íránu souvisejí se smrtí mladé Íránky Mahsy Amíníové. Tu úřady zadržely kvůli porušení pravidel o nošení hidžábu – šátku, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí. Ve vazbě podle policie zkolabovala a později zemřela. Při protestech, které začaly v Íránu v polovině září, přišlo o život nejméně 58 dětí. Nejmladšímu z nich bylo osm let. Organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv, v aktuální bilanci uvedla, že protesty už mají 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno je přes 17 000 lidí.

Maďarsko výše uvedené ale nereflektuje. Maďarsko-íránská jednání navíc doplnilo podnikatelské fórum, kterého se zúčastnila skoro stovka firem z obou zemí. Objem vzájemného obchodu obou zemí roste už nyní. Podle maďarského ministra zahraničí se loni zvýšil o 45 procent, letos pak o 55 procent. To hlavně díky zvýšení vývozu maďarských farmaceutických a textilních výrobků a dovozu plastů z Íránu.

Maďarsko odmítá zadlužování EU kvůli Ukrajině

Zahraniční politika Maďarska je v rozporu s politikou unijních zemí v otázce pokračování finanční podpory Ukrajině. Maďarská vláda tento týden uvedla, že je proti tomu, aby si Evropská unie společně půjčovala na finanční pomoc Ukrajině v příštím roce. Jak už navrhuje Evropská komise [EK].

Financování Ukrajiny bude pokračovat i v příštím roce

Plán EK počítá s tím, že by si podobně jako dosud na tento účel půjčovala na finančních trzích jménem celé EU. Celkem by takto na dluh poskytla Kyjevu 18 miliard eur [cca 440 mld. Kč]. Návrhem se nyní zabývají členské země a Evropský parlament. Česko s plánem souhlasí.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó však jasně řekl, že Budapešť odmítá společné zadlužování. Zároveň dodal, že Maďarsko raději Kyjev podpoří přímo.

„Řekněte nám, kolik by z 18 miliard eur mělo přispět Maďarsko, a my to Ukrajině dáme,“ citovala ministra reportérka webu Népszava Katalin Halmaiová.

Maďarský postoj k plánu podpory Kyjeva avšak vyvolává v unijních kruzích podezření. Podle některých politiků jde o snahu vynutit si ústupky ve sporech o stav právního státu. A právě tyto spory jsou příčinou, proč Maďarsku [podobně jako v minulosti Polsku, pozn. red.] hrozí odstřižení od miliard eur z unijního rozpočtu.

Polsko s Maďarskem se soudí s EK o výklad právního státu

„Bezpochyby je to součástí celé té debaty [o přístup Maďarska k penězům z EU]. Protože ten mechanismus pro Ukrajinu je navrhován obdobně,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský [Česká pirátská strana].

Maďarsko je mimo jiné poslední zemí EU, která nemá schválený takzvaný plán obnovy. To je strategie pro čerpání peněz ze speciálního pandemického fondu.

Nejen Maďarsko, ale i Polsko se s EU hádají o peníze

Podle Lipavského je klíčové, že Maďarsko finanční pomoc Ukrajině v principu neodmítá, ale má výhrady k mechanismu.

„Věřím, že teď je to otázka jednání, aby Evropa pokračovala v hledání mechanismu, jak to celé zafinancovat, a zároveň jednala s maďarskou stranou,“ řekl.

Otázku ohledně souvislosti mezi postojem k podpoře Ukrajiny a problémy Budapešti s přístupem k fondům EU dostala minulý týden také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta uvedla, že finanční pomoc Kyjevu „není normální evropská záležitost, při níž lidé hrají poker a vyjednávají tam a zpátky o finančních prostředcích“.

Avšak ani maďarská strana nezůstává hlavním unijním zemím nic dlužna. Není to tak dlouho, kdy překvapila ostrým prohlášením maďarská prezidentka Katalin Nováková.

„Předpokladem naší spolupráce a našeho chápání je, aby nás nevydírali ani penězi, které si zasloužíme, ani ideologiemi, které Maďaři odmítli. Maďarsko je oddané EU, ale nenechá se vydírat,“ řekla na adresu EU.

Němci skrz EU okradli Poláky, řekl polský ministr

V tomto ohledu nejsou bez zajímavosti ani nedávné třenice o unijní peníze Německa s Polskem. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro [Solidární Polsko] dokonce 22.8. obvinil šéfku Evropské komise [EK] Ursulu von der Leyenovou, že „podvedla“ polského premiéra Mateusze Morawieckého. Podle něj je to Německo, které je odpovědné za to, že EK zablokovala Polsku přístup k miliardám eur z unijního fondu určeného pro obnovu ekonomiky po pandemii.

„Polsko okradli a hlavní roli v tomto drancování hraje německá politika, němečtí politici, s Němkou von der Leyenovou v čele. To je fakt,“ prohlásil ministr.

–ČTK/DNA–