Od ledna 2023 se zvýší přídavky na děti a změní se příspěvek na bydlení. I v Praze bude platit 30% hranice nákladovosti pro nárok na dávku. Jedná se i o zvýšení životního a existenčního minima. Ty ovlivňují výše dalších sociálních podpor.
Změny u některých státních sociálních podpor schválila na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] minulý týden vláda. U příspěvku na bydlení dojde ke změnám u nájmů a podnájmů. U nich se změní rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově budou platit pouze tři typy. V první kategorii bude Praha a Brno, ve druhé města nad 70 tisíc obyvatel a ve třetí ostatní obce.
„Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
| Měsíční normativní náklady na nájemné bydlení v Kč | Norm. náklady na vlastní bydlení v Kč | |||
| Počet osob v rodině | Praha a Brno | Obce s alespoň 70 000 obyvateli |
Obce do 69 999 obyvatel |
|
| jedna nebo dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 | 10 932 |
| tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 | 13 561 |
| čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 | 16 368 |
[Zdroj: MPSV ČR]
„Na aktuálních datech vidíme, že lidé příspěvek na bydlení využívají stále častěji. V říjnu jsme jich meziročně vyplatili o téměř 50 tisíc více. Vzestupný trend vidíme i u jiných klíčových forem pomoci, například přídavku na dítě,“ dodal ministr.
V Praze dosáhne na příspěvek na bydlení více lidí
Podle ministra dojde ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dosud platilo, že nárok na příspěvek vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 procent příjmů domácnosti. V Praze je hranice nastavena na 35 procent. Nově se podmínka sjednocuje na 30 procent příjmů bez ohledu na to, jestli žadatel pochází z Prahy nebo jiné části země.
„Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami,“ uvedl Jurečka.
Změní se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie systém sloučí jedno a dvoučlenné domácnosti. Na příspěvek tak dosáhne více lidí. A podle Jurečky dojde od ledna 2023 i na zrušení takzvané fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení.
„Pokud příjmy domácnosti byly nižší než životní minimum, používala se pro výpočet dávky právě výše životního minima. V praxi ale docházelo k tomu, že po zvýšení životního minima měly některé domácnosti s nízkými příjmy příspěvek na bydlení paradoxně nižší,“ vysvětluje MPSV ČR ve své tiskové zprávě.
Kromě toho se prodlouží možnost příspěvek pobírat i v případech, kdy k trvalému bydlení slouží rekreační objekt. Původně ustanovení mělo platit pro letošní rok.
Jak to bude v praxi: Modelový senior i samoživitelka
Senior žijící v Praze: Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc Kč a bydlí v menším nájemním bytě, kde elektřinu spotřebovává na běžné elektrospotřebiče, svícení a vaření. Skutečné měsíční náklady na bydlení činí 13 000 Kč.
Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 7 050 Kč. Po úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,30 bude nově dosahovat částky 7 900 Kč. Tedy o 850 Kč více. Úprava normativů tady nemá vliv. Skutečné náklady na bydlení jsou totiž nižší než normativní náklady na bydlení od navýšení normativů v říjnu 2022.
Samoživitelka s jedním dítětem [12 let] v obci do 70 tisíc obyvatel: Samoživitelka s příjmem 14 795 Kč pobírá přídavek na dítě 1 470 Kč. Bydlí v nájemním bytě. Náklady na bydlení jsou 16 500 Kč měsíčně. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 8 942 Kč. Od ledna 2023 bude dosahovat částky 10 258 Kč. To je o 1 316 Kč více.
Přídavek na dítě od ledna 2023 vzroste o 200 korun
A další zpráva potěší hlavně domácnosti s dětmi. Od nového roku totiž vzroste měsíční přídavek na dítě o 200 korun. Podle MPSV u nás podporu pobírá zhruba deset procent dětí. Ročně stát na přídavku na děti vyplatí více než 2,5 miliardy korun.
Přídavek se vyplácí rodinám, které mají příjmy nižší než je 3,4násobek životního minima. Vzhledem k tomu, že se od příštího roku počítá se zvýšením existenčního a životního minima, rozšíří se i okruh možných příjemců přídavku na dítě.
Měsíční výše přídavku podle věku dítěte:
- do 6 let: 830 Kč
- od 6 do 15 let: 970 Kč
- od 15 do 26 let: 1 080 Kč
Měsíční výše přídavku ve zvýšené výměře podle věku dítěte:
- do 6 let: 1 330 Kč
- od 6 do 15 let: 1 470 Kč
- od 15 do 26 let: 1 580 Kč
Pokud má některá ze společně posuzovaných osob příjem ze zaměstnání, podnikání, nemocenskou, důchod nebo podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na péči o dítě nebo rodičovský příspěvek, pak se přídavek na dítě zvýší o 500 korun.
Změny v zákoně o životním a existenčním minimu
Další úprava se od ledna 2023 týká dávek v hmotné nouzi. Do započitatelných příjmů domácností se nově nebudou zahrnovat výdělky nezaopatřených dětí. Jde o příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy. Příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin.
„Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti,“ vysvětlil důvody, které vedly ke změně, ministr Jurečka.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
MPSV navrhuje od ledna 2023 zvýšit částky životního a existenčního minima. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. O čemž kabinet rozhodne v následujících týdnech. Růstem těchto položek by se zvýšila celá řada dalších státních sociálních podpor a dávek hmotné nouze. Například příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc a nárok na přídavek na dítě.
Návrh MPSV na zvýšení životního minima od ledna 2023:
- 4 860 Kč [nyní 4620 Kč] měsíčně u jednotlivce
- 4 470 Kč [nyní 4250 Kč] měsíčně u osoby, která je posuzována jako první v pořadí
- 4 040 Kč [nyní 3840 Kč] měsíčně u osoby posuzované jako další v pořadí [starší 15 let, která není nezaopatřeným dítětem]
- 3 490 Kč [nyní 3320 Kč] měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku
- 3 050 Kč [nyní 2900 Kč] měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku
- 2 480 Kč [nyní 2360 Kč] měsíčně u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku
Existenční minimum by mělo od ledna 2023 na návrh MPSV vzrůst na 3 130 Kč, to ze současných 2 980 Kč.
–VRN–
Nadpis by měl znít spíše, že občané, případně jejich děti, nebo dokonce i vnuci, přispějí, zhusta sami sobě, na bydlení. Ale to je myslím notoricky známo, že stát žádné peníze neprodukuje, jen ty, které mu na daních zaplatí v prvé řadě občané a také částečně i firmy. Člověk by řekl, že se začíná naplňovat letitý sen komunistů, to jest, že vše, co člověk vydělá, tak odevzdá a moudrá strana a vláda to spravedlivě rozdělí, aby byli všichni šťastni. Tak to totiž do nás hustili s tím, že zářným cílem je, že na konci cesty (u Kima se to nazývá namáhavý pochod) pak každý bude pracovat podle svých možností a spotřebovávat podle svých potřeb. Zcela logicky to nekvantifikovali, abychom se nevyděsili, jaké nakonec povinně budeme muset mít pracovní schopnosti a jaké budou vládou a stranou nařízeny naše potřeby. Jak je v tomto článku uvedeno, na bydlení bude vládou v oblasti potřeb bydlení příští rok nařízeno 30%. Ovšem důležité je věci v politice vidět v souvislostech. Jinými slovy, co je příčinou a co je následkem. A před chvílí, v rámci sledování politiky, jsem si přečetl v jednom důležitém článku krásné souvětí. To mne doslova pohladilo na duši. Skončila totiž konference s názvem COP27, na kterou se slétli, a to doslova, protože pěšky nešli a přes Středozemní moře vlastními silami neplavali, kromě jiných hlavně evropští zelení jestřábi s velkými očekáváními. A výsledek shrnuli takto: Že prý podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierové-Runacherové ale výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. „Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Je to skutečné zklamání,“ uvedla podle AFP ministryně. Konec citace. Doufám, že když tito zjistí, že jim na tomto poli ve světě pšenka nepokvete a budou-li planetu chtít nadále chránit, tak že se zaměří spíše na všechna ta chemická svinstva, která se lijí do praček, myček, sypou na pole a podobně, která nakonec skončí ve vodě a v půdě, na ty zaneřáděné a doslova vylovené a vyjedené oceány, což jsou mnohem důležitější věci a které je dosud nechávají zcela klidnými. Logicky. S těmito věcmi je kopec práce, ale otravovat firmy a obyvatelstvo vymýšlením ekonomických nesmyslů, určovat jim procenta potřeb, které jsou důsledkem jejich činů, to se dá dělat škrtáním pera a ještě se při tom tvářit jako velcí lidumilové a zachránci životní úrovně svých voličů.
No tak jsem zvědavá jak se to změní, protože opravdu čím je příjem menší tim je i menší příspěvek na bydlení což opravdu nechápu.
Já jen nechápu,proč se do příjmu počítají i alimenty a přídavky na děti. To jsou snad peníze pro ně .
No jsou to peníze, které do domácnosti přijdou. Něco jako bezpodílové spoluvlastnictví. Ale vezměte to opačně. Představte si, kdyby třeba Agáta, která tu na mě každou chvíli udělá kukuč, když na síti zuřivě pátrám po informacích, co je nového v politice, po narození miminka poslala jeho otce k vodě (nebo naopak), důkladně ho pumpla o alimenty a ty by se do příjmu nezapočítávaly. A následně by k nim ještě navíc chtěla naše daňové peníze, aby bábetko nemrzlo! Děsná představa, že?
Jen by mě zajímalo když jsem důchodce a syn je dlouhodobě bez zaměstnání a nic nemůže najít.A já ho živím aby neumřel hlady na žádný příspevek nemá nárok.Na úřadě mu řekli že mám vysoký důchod aa že ho musím živit.Máme hlad oba a nikde žádné odvolání.Děkuji za odpověď
Nechce se mi věřit, že za dnešní míry nezaměstnanosti by váš syn nenašel alespoň za krajíc chleba pro sebe a také za jeden pro vás nějakou brigádu.