Namísto vylepšení procesů v lékařské posudkové službě přistoupil stát ke zvýšení počtu zaměstnanců. Příští rok zřejmě posudková služba přijme jako výpomoc 160 nelékařských pracovníků. Redukce státních zaměstnanců se tak nekoná.
Posudková lékařská služba fungující při České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] posuzuje invaliditu, zhodnocuje rozsah pracovní neschopnosti nebo vyhodnocuje nárok na příspěvek na péči. Změny v často veřejností i odborníky kritizované lékařské posudkové službě nově přináší novela zákona o změnách v organizaci sociálního zabezpečení. Legislativní úpravu navrženou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR] v pátek [18.11.] schválila ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.
„Díky našemu návrhu, který dnes prošel ve sněmovně třetím čtením, budou nově posudkovým lékařům pomáhat odborní zdravotnicky vzdělaní pracovníci, kteří budou zpracovávat posudky v méně složitých agendách,“ uvedl k přijatému návrhu zpravodaj tisku a předseda sociálního výboru Poslanecké sněmovny Vít Kaňkovský [KDU-ČSL].
Po vypracování posudku nelékařským zdravotníkem podle potřebné specializace pak posudkový lékař dokument podepíše, čímž se zaručí za jeho správnost.
„Reagujeme tak na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů,“ uvedl Vít Kaňkovský.
Od legislativní úpravy, respektive rozšíření kompetencí pro některé nelékařské zdravotnické specializace si poslanci slibují zrychlení vyřízení nároku na příspěvky či posouzení invalidity.
Posudková služba: 160 nových pracovníků
Posílení lékařské posudkové služby cestou nabírání nových pracovníků nikoli třeba zefektivněním využívání elektronické komunikace se tedy neobejde bez personálu. Vznikne nová pozice odborného nelékařského zdravotnického pracovníka [ONZP].
Podle MPSV se příležitost nabízí například všeobecným sestrám, dětským sestrám, ergoterapeutům, zdravotně‑sociálním pracovníkům, zdravotnickým záchranářům nebo fyzioterapeutům. To paradoxně v situaci, kdy českému zdravotnictví dlouhodobě chybí všeobecné sestry a obecně právě nelékařský zdravotnický personál.
„Ti se budou v rozsahu své kvalifikace podílet na plnění úkolů LPS v součinnosti s lékaři Oblastní správy sociálního zabezpečení,“ vysvětlují zástupci MPSV.
Tým složený z ONZP a lékaře tak zvládne podstatně větší objem práce než samotný posudkový lékař, slibuje si od změny úřad.
Nicméně takové změny si samozřejmě vyžádají další pracovníky placené ze státního rozpočtu. Novela počítá s přibližně dalšími 160 pracovními pozicemi, kteří se stanou součástí lékařské posudkové služby při ČSSZ.
„Cílově by se v rámci oblastních správ sociálního zabezpečení mělo vytvořit zhruba 160 systemizovaných míst ONZP,“ potvrzují zástupci resortu v tiskové zprávě.
Náklady na státní zaměstnance strmě rostou
Sliby o snižování počtu i nákladů na státní zaměstnance současné, ale i té předchozí vlády tak opět berou za své. Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by příští rok měly vyjít celkem na 264,3 miliardy korun.
Průměrný plat zaměstnance státu se má příští rok zvýšit o 2 361 korun na 42 932 korun hrubého. A dojde i na navýšení počtu lidí ve veřejné sféře, to o 7 961 osob. Jen v regionálním školství přibude 6 239 pracovních míst. Vyplývá to z vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který kabinet předložil k projednání poslancům.
„Za deset let se počet státních zaměstnanců zvýší o 84 tisíc, více jak o 20 procent. Sobotkova, Babišova a teď i Fialova vláda ho zvyšuje každým rokem. Tento trend míří k zajímavému experimentu: Státními zaměstnanci budeme všichni a na své platy si budeme půjčovat,“ okomentoval data exministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09].
Počty státních zaměstnanců snižujeme
Podle premiéra Petra Fialy [ODS] vláda trvá na své snaze snižovat počty úředníků. Stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat například učitele. Z dlouhodobých strategií podle něj plyne zvyšování počtů vojáků a policistů. Avšak nejde pouze o počty, ale i zvýšení platových tarifů vojáků a příslušníků dalších ozbrojených složek o deset procent. Jen to si vyžádá 4,1 miliardy korun navíc. Jak došlo k navýšení platů pro ozbrojené složky v nedávném podcastu FinTag.cz popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Pan ministr vnitra Vít Rakušan přišel na vládu s tím, abychom tuto informaci řekli veřejně už v tento okamžik. A to proto, že mnoho z těch lidí, kteří pracují v rámci ozbrojených bezpečnostních složek, třeba zvažuje, zda někdy v průběhu září, října nepodá výpověď. Zda neodejdou ze služebního poměru, protože třeba kalkulují s nějakou otázkou výsluh… Takže on to vnímal jako důležitý signál, jako dání nějaké garance, o kolik zvýšíme platy pro tuto část lidí, kteří pracují pro tento stát.“
Podle něj šlo i o pozitivní signál směrem k ostatním profesím. Když totiž vláda řekne, že pamatuje na ozbrojené a bezpečnostní složky, logicky i ti ostatní pochopí, že ani oni „nemohou stát bokem“.
–VRN–
