Mezinárodní měnový fond [MMF] zveřejnil závěry své české mise pro Českou republiku. V nich doporučuje České národní bance [ČNB] zvýšení úrokových sazeb. A vládě pak přestat utrácet na plošných podpůrných opatřeních.
„Prioritou by rozhodně mělo být potlačení inflace,“ uvádějí ve svém měnově-politickém doporučení zástupci MMF.
V doporučení nabádají v krátkodobém horizontu ke zvýšení úrokových sazeb. A to proto, aby klesla vysoká inflace a došlo k plnění inflačního cíle ve střednědobém horizontu. Důležité je podle nich i snížení rizika akcelerace inflačních očekávání. Přesto podle nich musí centrální banka postupovat „mezi vysokou inflací a slábnoucí aktivitou“ velmi opatrně.
Aktuální úroky centrální banky činí sedm procent. Například polská centrální banka drží základní úrokovou sazbu na 6,75 procenta při říjnové 17,9% inflaci. Maďarská centrální banka drží úrok ve výši 13 procent při říjnové inflaci 21,1 procenta. Obě banky na svém posledním jednání úroky nezvedly. Česká inflace v říjnu klesla ze zářijových 18 procent na 15,1 procenta. To však hlavně v důsledku vládních opatřeních na snížení cen energií. Například potraviny, na které česká vláda uplatňuje nejvyšší daň z přidané hodnoty v Evropě, dál pokračují v rychlém zdražování.
Přijímání politiky ČNB není jednoznačné
Bankovní rada ČNB v novém složení prozatím ke zvýšení úroků nepřistoupila. Obrázek z jejích jednání o měnově-politických rozhodnutí se nijak nemění. Zatímco pět členů hlasuje pro ponechání sazeb ve výši, do které je přivedl tým někdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, pouze dva členové hlasují pro jejich zvýšení. A jsou to Marek Mora a Tomáš Holub. Tedy lidé, kteří působili už v Rusnokově týmu.
Ostatní nově jmenovaní členové bankovní rady včetně guvernéra Aleše Michla jsou za aktuální situace proti zvyšování sazeb. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová tuto politiku nedávno v České televizi obhajovala tím, že zvýšením sazeb o procento, klesne inflace v budoucnosti „jen“ o cca 0,3 procenta. Což je podle ní vzhledem k výrazným dopadům vyšších sazeb do ekonomiky až příliš nevýrazný výsledek do poklesu inflace.
Žádný z členů bankovní rady ale dlouhodobě nevylučuje zvýšení úrokových sazeb, pokud si to podle jejich názoru vyžádá situace. Na druhé straně pro zvýšení úrokových sazeb se vyjadřuje mnoho ekonomů. Prosazuje je i bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle jejich názoru tím, že ČNB nyní sazby nezvyšuje a jen intervenuje na devizových trzích ve prospěch kurzu koruny, inflaci v Česku prodlouží.
MMF: Integrujte ženy, migranty a uprchlíky na trh práce
MMF ve svých doporučeních necílí jen na politiku centrální banky. Obecně se vyjadřuje k české ekonomice. V základu konstatuje: „Rodící se zotavování České republiky z pandemie udusila ruská válka na Ukrajině. Inflace, která je výrazně nad cílem, a růst životních nákladů způsobují značný společenský tlak.“
Podle něj se tak pod tlak dostává i v Česku dlouhodobě neflexibilní trh práce a problém spočívá i v přehřátém trhu s nemovitostmi. Podle MMF by vláda měla dále zapracovat ne lepší integraci žen, migrantů a uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce.
Přidat by vláda měla dále ve vytváření lepších podmínek pro digitalizaci a přechod na zelenou ekonomiku. K doporučení patří i změny v důchodovém systému. V souvislosti s udržitelným zadlužením Česka MMF doporučuje „lepší zdanění“ majetku v Česku. Jako nedostatečnou spatřuje podporu v oblasti dostupnosti vlastního bydlení. Bez zajímavosti není, že v této oblasti nabídly vládě podporu a peníze tuzemské banky, to výměnou za neuplatnění daně z neočekávaných zisků. S návrhem ale nepochodily. Vláda v jejich případě raději zvolila nejistý výnos z windfall tax.
K hlavním rizikům podle MMF patří další vývoj války na Ukrajině. V tomto ohledu měnový fond vládě doporučuje pokračovat v zavádění podpůrných opatření firem a domácností. Nikoli však prostřednictvím nákladných plošných opatření, která významně prohlubují zadlužení Česka a podněcují inflaci, ale opatření cílených. Tedy směřovat pomoc tam, kde je skutečně potřeba. Nikoli tam, kde jí potřeba není a její přinos je diskutabilní.
„Uvolnění dříve přijatých necílených podpůrných opatření umožní [získání prostředků] podporu skutečně zranitelných skupin osob. Zároveň pomůže k lepší udržitelnosti státního dluhu,“ stojí v doporučení.
Státní dluh se v letošním třetím čtvrtletí vyšplhal na 2,9 bilionu korun. Přičemž ještě ve 2. čtvrtletí letošního roku hypoteticky dlužil každý Čech 257 tisíc korun, ale teď už je to 275 tisíc korun. Rozdíl za tři měsíce činí „úctyhodných“ 18 tisíc korun na osobu.
MMF a výhled pro českou ekonomiku
MMF v materiálu predikuje další vývoj české ekonomiky. Ta podle Fondu po letošním růstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne asi o půl procenta. Propad ekonomiky v příštím roce podle MMF způsobí pokles kupní síly a spotřeby domácností a omezování podnikových investic. Ještě v říjnovém globálním výhledu Fond předpovídal, že český hrubý domácí produkt [HDP] vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Odhady mise MMF jsou nižší než listopadové prognózy českého ministerstva financí. Podle nich se ekonomika České republiky v letošním roce zvýší o 2,4 procenta a v příštím roce o 0,2 procenta klesne. Avšak měnový fond předpokládá, že do konce roku 2024 se česká ekonomika především díky vyšší spotřebě a lepšímu exportu zlepší.
Daniel Tácha
K naší ČNB. Jak mám zkušenosti, tak když člověk neví kudy kam, tak v technice a v ekonomice se jako majáku musí držet fyzikálních a ekonomických zákonů. Tyto majáky nikdy nezklamou. A v ekonomice je to takový maják, že hodnoty vznikají z lidské práce a práce strojů lidmi vymyšlených. Takže pokud ekonomika neskomírá, řekněme, že vcelku jede, tak vytváří hodnoty, což je podstata její existence. Kvůli tomu vlastně je. A jak to vidím já, ta inflace je zákonitým důsledkem rozvrtání ekonomiky politickými zásahy. Toto znehodnocování peněz je něco jako vítr při vyrovnávání tlaků mezi tlakovou výší a tlakovou níží v atmosféře. Takže pokud MMF navrhuje vydávat další peníze na zelenou energetiku (jeden z důsledků našeho marasmu) a současně vyššími úroky ekonomiku ještě více dusit, tak to je s tím, co jsem řekl v úvodu, v příkrém rozporu. Z tohoto důvodu jsem si jist, že to rozhodně dobrá rada není. A vypadá to, že i bankovní rada ČNB to vidí podobně tak.