Pokud by Češi měli tisíc korun, které by mohli dát jen do pojištění, 34 procent z nich pojistí domácnost. 28 procent by za ně či větší část sumy [19 %] zvolilo životní pojištění. Celou tisícikorunu by do něj dalo jen devět procent Čechů.
Zbylých 38 procent lidí by peníze rozdělilo 50 na 50 mezi pojištění majetku a rizika vyplývající z úmrtí a zdravotních problémů. Ukázal to průzkum pojišťovny Simplea.
Podle jeho výsledků nějakou variantu životního pojištění má sjednanou každý druhý Čech [50 %]. Z toho 44 procent lidí se chrání před finančními riziky v případě úrazu a hospitalizace. 40 procent si pojistilo riziko vyplývající z invalidity nebo závažných dlouhodobých onemocnění. 39 procent má pojistku pro případ úmrtí a 29 procent se pojištěním chrání proti výpadku příjmů kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti.
„O pojištění obecně méně stojí senioři, ovdovělí lidé, nízkopříjmové skupiny a dvoučlenné domácnosti,“ přibližuje ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Češi mají podle něj k životnímu pojištění obecně řečeno kladný vztah [74 %]. Za úplnou zbytečnost ho ale stále považuje necelá čtvrtina [24 %] Čechů.
„Skeptičtí jsou k pojištění často mladí lidé, kteří se cítí silní a zdraví a nepřemýšlí, že by se jim za pár let mohlo něco přihodit,“ vysvětluje Švec.
Podle něj je to ale chyba. V momentě, kdy realita tuto skupinu lidí vyvede z omylu, zjistí, že za pojištění zaplatí v pozdějším věku mnohem více, než by za něj zaplatili v době, kdy se těšili silnému zdraví.
Další skupinou, která se ve vztahu k životnímu pojištění plete, jsou podle výsledků průzkumu ti lidé, kteří mají za to, že se v případě zdravotních potíží postará stát.
„Často nemají spočítáno, kolik by od státu reálně dostali, respektive nedostali,“ vysvětluje Martin Švec.
Základ: Pojištění úmrtí, invalidity a pracovní neschopnosti
Jako výhodu, která se může vyplatit, vnímá životní pojištění 52 procent Čechů. O tom, že životní pojištění je naprostá nezbytnost, je přesvědčeno 22 procent Čechů.
„Životní pojištění by měl mít každý, na jehož příjmu je někdo závislý. Ať už on sám nebo jeho rodina. A také ten, kdo nemá dostatečné finanční rezervy,“ říká Martin Švec.
Lidem, kteří si nejsou v případě životního pojištění jistí, doporučuje si sepsat, jak by řešili svou finanční situaci, pokud by se dostali do vážných zdravotních potíží. Lidem, kteří nemají dostatečné finanční rezervy, pak doporučuje pojištění s důrazem na krytí rizik dlouhodobé pracovní neschopnosti, invalidity a smrti. To jsou podle něj klíčová rizika, která má řádně ošetřit každá správně uzavřená pojistná smlouva.
„Nejdrastičtější dopady má na životní úroveň lidí invalidita. Invalidní důchod v případě invalidity 3. stupně u průměrně vydělávajícího člověka nepokryje ani 50 procent předchozího příjmu. A většinou náklady k omezení ještě vzrostou,“ říká Martin Švec.
V této souvislosti dodává, že 95 procent případů invalidity jde na vrub závažných onemocnění. Jen pět procent připadá na důsledky úrazu. A právě úrazy lidé často akcentují ve svých pojistných smlouvách. Často bohužel právě na úkor pojištění rizika invalidity.
Proč si Češi myslí, že pojišťovny neplní
Zmiňovaný průzkum se soustředil i na důvěru lidí v odpovídající pojistné plnění ze strany pojišťoven. Výsledky nejsou zrovna pozitivní. Dvě třetiny [66 %] lidí ve věku 18 až 70 let si myslí, že cílem pojišťovny je vyplatit pojistné plnění v nižší částce, než bylo sjednáno, anebo později. Martin Švec to v základu vysvětluje chybně vyplněnými zdravotními dotazníky, v nichž klient neuvede všechny důležité údaje o sobě. To se týká například užívání návykových látek, a nejen jich.
„K nejčastěji zamlčeným informacím patří například bolesti zad, kdy se klienti léčí u praktika, ale i to je léčba. Pak jsou to například nestandardní laboratorní výsledky týkající se výše cholesterolu nebo cukru v krvi. Další chyba je neuvedení psychických onemocnění nebo úrazů bez trvalých následků,“ vysvětluje Martin Švec a apeluje, aby lidé vyplňovali zdravotní dotazníky v klidu a s maximální pečlivostí.
Zdražující nemovitosti a hypotéky zdražují i životní pojištění
Další problém jsou podle něj špatně uzavřené pojistné smlouvy. V nich si lidé často pojistí nedůležitá rizika na úkor těch důležitých.
„To vše se pak promítne do nízkých částek pojistného plnění právě v těch případech, kdy je potřebné vysoké plnění. A to je úmrtí živitele rodiny, invalidita nebo dlouhodobá pracovní neschopnost,“ přibližil pro FinTag.cz.
Ale zpátky k průzkumu. To, že pojišťovny vyplatí u životního pojištění vše včas a ve sjednané výši, si myslí 34 procent dotázaných. Ale opět. Základem je správně vyplněný zdravotní dotazník a správně uzavřená pojistná smlouva. To znamená smlouva, v níž jsou akcentována zmíněná klíčová rizika na odpovídající výši pojistných částek.
–DNA–
