Česko prochází nejprudším propadem reálných mezd ze všech 38 zemí OECD, zemí skupiny V4 i ve své dosavadní samostatné historii. Reálná mzda v Česku klesá od konce loňského roku a její pokles zdaleka není u konce.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v letošním 2. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 40 086 korun. To je o 1 696 korun [+4,4 %] více než ve stejném období roku 2021. Avšak spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,8 procenta. Reálně mzda po očištění klesla o 9,8 procenta. A reálně klesla již třetí čtvrtletí za sebou.
Nejvíce peněz berou lidé v Praze, průměrně 49 221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda i nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Naopak nejnižší výdělky lidé domů nosí v Karlovarském kraji, kde měsíčně v průměru vydělají 34 725 korun hrubého.
Vzhledem k pokračujícímu růstu inflace nelze podle analytiků čekat, že by snad hrubá měsíční reálně neklesla i v letošním třetím čtvrtletí. Hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil už dokonce spočítal, že hrubá mzda podle něj ve třetím čtvrtletí klesla o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. K udržení loňské životní úrovně Čechům podle něj bude letos chybět na platech a mzdách oproti inflaci zhruba 170 miliard korun. Přesná čísla v následujících dnech přinese ČSÚ.
Česko je zemí, kde jsou lidé minus 40 tisíc korun
Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, bude podle Hradila za celý rok 2022 scházet k dosažení předchozího životního standardu 40 000 korun. To je 3 300 korun každý měsíc.
„Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018,“ upozorňuje na souvislosti ekonom Hradil.
Poukazuje i na dopady takové stavu. Podle něj letos, příští rok i v roce 2024 vzroste počet krádeží, stoupne spotřeba alkoholu, zvýší se počet rozvodů a po covidu dojde ještě k dalšímu zhoršení zdravotního stavu ve společnosti. Stoupne počet sebevražd a důvěra ve vládu bude ještě nižší, než je mezi obyvateli teď.
„Vysoká inflace je škodlivá hlavně tím, že negativně dopadá na všechny, nicméně ji mnohem více pociťují nižší příjmové skupiny obyvatelstva,“ dodává v této souvislosti Hradilova kolegyně z Cyrrusu analytička Anna Píchová.
Zároveň upozorňuje na další nepříjemné srovnání. Zatímco v příštím roce se v celoevropském průměru očekává růst reálných mezd o 0,6 procenta, v Česku dojde k poklesu o 0,1 procenta. To přesto, že na Slovensku a v Polsku reálná mzda podle předpokladů vzroste o 0,7 procenta a v Maďarsku dokonce o 2,3 procenta. Vývoj reálných mezd v Česku je podle Píchové jeden z nejhorších v EU.
Podle ní není aktuální vývoj nijak překvapivý. Je třeba se podívat o pár let nazpátek. Tvrdí, že za posledních deset let rostly reálné mzdy v Česku výrazně rychleji než v ostatních zemích eurozóny. V letech 2011 až 2021 se hrubý disponibilní příjem zvýšil o 41,4 procenta, zatímco v eurozóně to bylo o 20,8 procenta.
„Kdyby mzdy v Česku rostly od roku 2010 pouze podle inflace, činila by nyní průměrná mzda zhruba 31 500 korun. Ve skutečnosti dosáhla ve druhém čtvrtletí zhruba 40 100 korun,“ říká.
Kdy reálné mzdy zase porostou
Na druhou stranu letošek ukazuje na úplně jinou situaci. I v okolních zemích sice reálné mzdy klesají, ale ne tak rychle jako v Česku.
„V Německu a na Slovensku se reálné mzdy za poslední rok snížily shodně o 1,4 procenta. V Rakousku o 1,8 procenta. Polákům klesly reálné mzdy o 2,2 procenta,“ uvádí Štěpan Hájek ze společnosti XTB, která srovnání poklesu české reálné mzdy s ostatními zeměmi letos nabídla jako první.
Upozorňuje i na to, že například Polsko již čelí kvůli růstu mezd riziku inflační spirály. To je stav, kdy rostoucí platy a mzdy dál akcelerují inflaci. A skutečností je, že inflace v Polsku se v říjnu rychle přiblížila hodnotám české inflace. Spotřebitelské ceny v zemi letos v říjnu stouply o 17,9 procenta. V Česku v říjnu hlavně díky úspornému energetickému tarifu inflace naopak klesla ze zářijových 18 procent na 15,1 procenta.
Ekonomové opětovný růst reálné mzdy i tak očekávají až v příštím roce. Poslední prognóza České bankovní asociace předpovídá pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent. Avšak varuje před rychlou dynamikou růstu mezd v příštím roce. To následkem tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Což se znovu vrátí, jak jinak, ve zvýšené inflaci a poklesu reálné mzdy.
–DNA/ČTK–
K většině cílů lze dospět vícero způsoby. Pravda, některé jsou náročnější na psychiku. Tedy ty způsoby. To podle nátury. Ale když není zbytí… .