Minimální mzda od ledna 2023 vzroste nejspíš o 1 100 Kč

Minimální mzda by se od ledna 2023 mohla zvýšit o 1 100 Kč. Zároveň by vzrostly jen dvě z osmi zaručených mezd. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Odbory chtějí minimální mzdu zvýšit o 2 000 Kč, firmy maximálně o tisíc korun.

Navýšení minimální mzdy od ledna 2023 o 1 100 korun na 17 300 korun navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR]. Z návrhu dále vyplývá, že by se od nového roku nemusely společně s minimální mzdou zvýšit všechny zaručené mzdy, ale jen dvě z nich. Minimální mzda v roce 2022 činí 16 200 korun.

Podle pracovním materiálu ministerstva navrhované zvýšení minimální mzdy na 17 300 korun odpovídá 41 procentům předvídané průměrné mzdy pro příští rok. Ta by mohla podle odhadů resortu dosáhnout zhruba 42 150 korun. V podkladech k nařízení o zvýšení důchodů MPSV ČR počítá pro příští rok s průměrnou mzdou 40 324 korun. Pokud by se z ní minimální výdělek rovnal 41 procentům, navýšení minimální mzdy by pak odpovídalo asi 330 korunám.

Od ledna 2023 se zvýší jen dvě zaručené mzdy

Dále by se podle návrhu MPSV ČR od ledna 2023 nezvedalo všech osm stupňů zaručené mzdy. Její výše se podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Nově by se ale upravila jen spodní a horní částka zaručených mezd. přičemž podle zákoníku práce nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit alespoň dvojnásobek minimálního výdělku. Resort v podkladu uvedl, že v jeho návrhu je „minimalisticky vyhověno“ ustanovení zákoníku. A plán zachovat letošní částky u šesti stupňů zaručené mzdy je tak s kodexem v souladu.

Češi chudnou nejrychleji ze zemí OECD i skupiny V4

Navýšení minimální mzdy stejně jako zaručených mezd se musí podle vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] nastavit obezřetně tak, aby na to firmy měly. Prioritou je pro něj udržet nízkou nezaměstnanost.

Odbory chtějí více, zaměstnavatelé zase méně

O růstu minimální mzdy od ledna 2023 již diskutovala tripartita. Na navýšení se zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců, jak už bývá zvykem, neshodli. Byť zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] se záměrem ministerstva souhlasí, minimální mzdu by zvedli nanejvýš o 850 až 1000 korun. Podle SP ČR by to více odpovídalo očekávanému růstu průměrné mzdy.

„Souhlasíme s oddělením minimální mzdy od zaručené mzdy tak, jak uvádí návrh ministerstva práce. Za zaměstnavatele ale dlouhodobě navrhujeme, aby růst minimální mzdy kopíroval tempo růstu průměrné mzdy,“ uvedla k návrhu MPSV ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR Dagmar Kužvartová.

Oproti tomu odboráři požadovali navýšení minimální mzdy alespoň o dva tisíce korun. A to ještě letos. Argumentovali rychlým růstem spotřebitelských cen.

„Návrh na zvýšení minimální mzdy o 1 100 korun vítám, ale je to pořád málo, mělo by to být minimálně o 2 000 korun. A současné úvahy vlády o oddělení minimální mzdy od zaručené úrovně mezd jsou neakceptovatelné,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] a kandidát na prezidenta Josef Středula.

Inflace sebrala z růstu průměrné mzdy 15,8 %

Na ne přílišnou smysluplnost zaručených mezd v Česku dlouhodobě upozorňují někteří odborníci, především pak ti, kteří vidí jejich dopady v praxi. Například podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA CZ sdružujícího velkoobchodní a maloobchodní jednotky, z případného zvýšení zaručené mzdy profituje zejména stát, nikoliv lidé. Spolu s jejím růstem se totiž zvedají zejména odvody do státního rozpočtu. A aby na navýšení zaměstnavatel vydělal, přistoupí ke zdražení výrobků a služeb o výši zvednuté mzdy, ale i o odvody státu. Uvedljiž dříve pro FinTag.cz Roman Mazák.

Zaměstnanec pak podle něj dostane pouze mzdu, zatímco výrobky či služby zdraží i o odvody. Pro spotřebitele to znamená, že si může logicky nakoupit pouze za ty peníze, které dostane ve mzdě. Ve výsledku je to ale často méně než před jejím zvýšením.

–ČTK/VRN–