Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 337,1 miliardy korun. To je o 50,4 miliardy korun více než v říjnu. Významný propad má čerpání evropských peněz. Vyplývá to z dat Ministerstva financí ČR [MF ČR].
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek státního rozpočtu ke konci listopadu 302,5 miliardy korun. Podle MF ČR příjmové straně rozpočtu pomohly daňové výnosy. Ty meziročně vzrostly o 13 procent. Naopak výdaje letos navýšily mimořádné valorizace důchodů, náklady na úsporný energetický tarif, vyšší dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě a humanitární pomoc běžencům z Ukrajiny.
„Meziroční srovnání také nadále zkreslují prostředky z Evropské unie [-21,4 mld. Kč], které byly rozpočtovány s neutrálním dopadem,“ uvedlo MF ČR.
Přeloženo do srozumitelné řeči to znamená: Meziročně významně klesají příjmy z rozpočtů EU. Jejich plnění nadále výrazně zaostává.
„Do konce listopadu Česko vyčerpalo pouze 49,3 procenta celoročního plánu. Loni to přitom touto dobou bylo 74 procent,“ upozorňuje analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.
Rozdíl činí bezmála 25 procent. Vzhledem k tomu, že čerpání z EU zaostává už několik měsíců po sobě, nelze tvrdit, že problémový byl pouze listopad.
Státní rozpočet je tradičně deficitní, uvedl ministr financí
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] i listopadový vývoj státního rozpočtu je „tradičně deficitní“. To proto, jak uvedl, že příjmy neposílily čtvrtletní platby daní.
Ministr Stanjura ale zdůraznil, že díky přehlasovanému vetu prezidenta Miloše Zemana má vláda nyní v novelizovaném rozpočtu dostatek prostředků na vyplacení sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel i na podporu podniků v energeticky náročných odvětvích.
„Přes všechny tyto inflací podnícené dodatečné výdaje očekávám, že na konci roku dodržíme avizovaný schodek,“ upozornil.
To přesto, že výdaje rozpočtu, jak uvedl ministr, neúměrně zatěžují úhrnné platby na regionální školství, obnovitelné zdroje energií či penzijní připojištění. A zmínil, že na konci roku také zpravidla akcelerují kapitálové výdaje státu. Vzhledem k tomu, že konec roku je už tady, bude zajímavé sledovat, jak tyto výdaje, které podporují ekonomiku, v prosinci zakcelerují.
Jak si stojí příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu vzrostly v období od ledna do konce listopadu o 7,2 procenta [+95,5 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů [+10,1 %, +116,4 mld. Kč], konkrétně především daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. Naopak podle MF ČR o 11,2 miliardy korun [-10,2 %] klesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů.
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci: +7,8 % / +6,0 mld. Kč
- Daň z příjmů právnických osob [DPPO]: +16,4 % / +17,1 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky [DPFO]: +62,9 % / +2,6 mld. Kč
- Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení: +6,7 % / +36,2 mld. Kč
- Inkaso daně z přidané hodnoty: +16,1 % / +43,6 mld. Kč
- Spotřební daně: +3,1 % / +4,3 mld. Kč
Do inkasa daně z přidané hodnoty [DPH] se podle MF ČR promítá meziroční oživení ekonomiky, růst cen a vyšší počet pracovních dnů. Podle ekonomů se do lepšího inkasa DPH spíše než mírně oživující ekonomika promítá růst mezd. To značí vyšší odvody a daně. A pak se do ní promítá vysoká inflace, což značí taktéž vyšší daňové výnosy.
„Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 95,5 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní,“ doplňuje analytik KB Gec.
Státní rozpočet a jeho výdaje
Celkové výdaje v listopadu meziročně vzrostly o 31,1 miliardy korun [+1,8 %]. Běžné výdaje stouply o 29,0 miliardy korun [+1,8 %]. Kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 2,1 miliardy korun [+1,4 %].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+10,6 %, +67,5 mld. Kč] se nejvíce podílely důchody [+10,3 %, +50,3 mld. Kč].
- Lednová valorizace: +5,2 %
- Mimořádná červnová valorizace: +6,3 %
- Mimořádná zářijová valorizace: +4,0 %.
Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi [+8,6 mld. Kč] v souvislosti s výplatou humanitární dávky.
- Přídavek na dítě: +7,8 mld. Kč + jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě
- Příspěvek na péči: +3,4 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení: +1,4 mld. Kč
- Výsluhový příspěvek: +1,3 mld. Kč
Snížení počtu nakažených nemocí covid-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného [-2,7 mld. Kč] a nemocenského [-0,7 mld. Kč]. Nižších výdajů dosáhl i rodičovský příspěvek [-2,2 mld. Kč] a podpora v nezaměstnanosti [-0,2 mld. Kč].
Platby veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce vzrostly lednovou valorizací vyměřovacího základu a vyšším počtem pojištěnců o 4,4 mld. Kč [+3,8 %]. Vyšší počet pojištěnců značí běženci z Ukrajiny.
Stát si nepůjčuje na investice, ale už jen na provoz, říká Petr Dufek
„Pokles tempa růstu proti stavu na konci srpna odpovídá změně legislativy, kterou došlo ke snížení měsíčních plateb z 1 967 Kč na 1 487 Kč za jednoho pojištěnce,“ připomnělo MF ČR.
Sám ministr financí přitom nedávno uvedl, že snížení platby za státní pojištěnce z 1 967 korun na loňských 1 767 korun považuje za jeden ze svých „největších úspěchů“. Naopak například prezident Miloš Zeman tento krok označil jako „tupý škrt“.
Špatnou zprávou je, že náklady na obsluhu státního dluhu strmě rostou. Meziročně stouply o 7,6 miliardy korun [+19,7 %], kapitálové výdaje [+1,4 %, +2,1 mld. Kč]. Ministerstvo to vysvětlilo jejich mimořádným navýšením loni v listopadu [+31 mld. Kč].
