Česká ekonomika v letošním 3. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] propadla o 0,2 procenta. Meziročně přidala o 1,7 procenta. Ekonomiku podle ČSÚ negativně ovlivnila spotřeba domácností i vlády.
Zpřesněný odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního poklesu z původně oznámených -0,4 procenta na -0,2 procenta. Ekonomiku podle ČSÚ podpořila zahraniční poptávka [+3,6 p. b.] a tvorba hrubého fixního kapitálu [+1,4 p. b.]. Naopak výdaje na konečnou spotřebu mezičtvrtletně klesly o 2,4 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně klesly o 3,2 procenta, v meziročním srovnání o 5,9 procenta. Propadly ale i výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
„Nadále ale platí, že výkon české ekonomiky se postupně snižuje. Ještě ve druhém čtvrtletí ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,4 procenta. Negativně působí na ekonomiku hlavně pokles spotřeby domácností, která zaznamenala již čtvrté mezičtvrtletní snížení v řadě,“ komentuje aktuální výsledky analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
„Hlubšímu poklesu HDP zabránilo oživení průmyslové produkce. Přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu vzrostla ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 1,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí přitom klesla o 0,1 procenta,“ dodává analytik KB.
Jeho slova potvrzují statistici. Byl to právě průmysl, který se nejvíce podílel na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty. Rostl o 3,2 procenta, čtvrtletně o 1,4 procenta. Jen informační a komunikační činnosti přidaly 4,6 procenta. Zpracovatelský průmysl přidal 1,8 procenta a služby 0,6 procenta.
Proč se dařilo průmyslu, ale ne obchodu a stavebnictví
Podle analytiků za lepším výkonem tuzemského průmyslu [komentář k aktuálním výsledkům HDP Svazu průmyslu a dopravy ČR je zde, pozn. red.] stálo zmírnění problémů s dodávkami výrobních vstupů a zásoba dosud nevyřízených objednávek z předchozích měsíců. To se odrazilo v silně kladném příspěvku čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice hrubého domácího produktu.
Na druhé straně hrubá přidaná hodnota klesla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 procenta, byť meziročně vzrostla o 1,4 procenta. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [-0,2 p. b., pokles -1,3 %]. Ubytování a pohostinství vykázalo propad 4,4 procenta a stavebnictví 4,5 procenta.
Mírně pozitivní zprávou je alespoň vývoj obchodní bilance. Dlouhodobě záporné saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami podle ČSÚ ve třetím čtvrtletí dosáhlo v běžných cenách hodnoty +9,9 miliardy korun. Kleslo tak o 6,8 miliardy korun než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 4,7 procenta a meziročně o 10,5 procenta. Meziroční růst ovlivnil hlavně obchod s elektrickými zařízeními a vývoz motorových vozidel. Dovoz mezičtvrtletně vzrostl o 2,7 procenta a meziročně o 6,2 procenta.
Českou ekonomiku čeká recese, ale ne snad hluboká
Analytici se shodují, že i přes lepší výsledky zpřesněného odhadu ČSÚ, česká ekonomika míří do recese. Obávají se zejména výsledků za poslední čtvrtletí letošního roku. Na druhou stranu tipují, že ekonomiku postihne recese mírná, mělká.
„Ekonomika sice již ve třetím čtvrtletí zaznamenala mírný pokles, stále však podle dostupných indikátorů vykazuje vyšší míru odolnosti vůči dopadům energetické krize. Za celý letošní rok predikujeme vzestup tuzemského HDP o 2,7 procenta a příští rok zpomalení růstu na pouhých 0,5 procenta,“ tvrdí Martin Gürtler.
Obdobně situaci hodnotí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Podle něj se již nyní dá s velkou pravděpodobností mluvit o recesi. Důvod je, že čtvrté čtvrtletí hospodářský růst podle jeho názoru přinese jen stěží.
„A opět se už dá hovořit o dvourychlostní ekonomice. Na jedné straně vidíme odvětví a obory pod tlakem energetických nákladů a slábnoucí poptávky, zatímco na druhé straně stojí především automobilový průmysl s balíkem nevyřízených objednávek z předchozích měsíců,“ říká k číslům Petr Dufek.
Inflace podle něj ale nadále potrápí domácnosti a firmy. A to minimálně po celé první pololetí příštího roku. Naděje na viditelnější zlepšení ekonomické situace se tak podle jeho názoru posouvají až do druhé poloviny příštího roku.
–DNA–
