Ceny volání a mobilních dat v Česku nadále patří k těm nejvyšším v Evropě. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Zkritizoval i postup Českého telekomunikačního úřadu [ČTÚ] za jeho řízení aukce kmitočtového spektra v roce 2020.
Podle NKÚ aukce kmitočtů měla vést ke snížení ceny mobilních dat a ke zvýšení konkurence na trhu. To se ale nestalo. Státní rozpočet na aukci podle NKÚ vydělal méně, než vydělat mohl.
„O kmitočty se bez výrazného soutěžení rozdělili tři stávající velcí operátoři. Tím pádem i příjem z aukce ve výši 5,6 miliardy korun byl výrazně nižší, než ČTÚ plánoval. Ten chtěl pro státní rozpočet z aukce získat sedm miliard korun,“ píše NKÚ v tiskové zprávě.
Zástupci ČTÚ se proti výtce NKÚ ohradili. Tereza Meravá z jeho tiskového oddělení uvedla, že „vysoké ceny volání a mobilních dat úřad nerozporuje“.
Avšak podle NKÚ ČTÚ i tak pochybil. Jeho kontroloři zjistili, že ČTÚ v rozmezí 19 dnů uzavřel smlouvy na vypracování analýzy velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám s pěti dodavateli napřímo bez výběrového řízení. A to přesto, že předmět plnění tří z těchto smluv tvořil prokazatelně jeden funkční celek.
„ČTÚ tak postupoval v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Dodavatelé vzájemně spolupracovali a odevzdali stejné nebo obdobné, případně související výstupy,“ konstatuje NKÚ.
Češi zaplatí vše. Zaplatí i drahé volání, data a poštu
Co se týče cen za volání a mobilní data se NKÚ odvolává na studii zpracovanou pro Evropskou komisi a rovněž své vlastní mezinárodní srovnání. Z něj například vyplývá, že zatímco v Polsku, Německu a Rakousku cena balíčku obsahujícího 100 volání [188 minut] a 2 GB dat činila v průměru 338 korun, české zákazníky vyšel stejný balíček na 1 151 korun. Vyšší cena [o 17 Kč] byla už jen v Maďarsku. [Více na srovnávací mapě NKÚ vpravo, kde červená značí nejvyšší ceny. Bližší srovnání cen podle tarifů je zde.]
NKÚ při kontrole z loňského roku zjistil, že se náklady na poskytování základních poštovních služeb mezi roky 2013 až 2020 zdvojnásobily. A to přesto, že se objem služeb snížil ze 477,6 milionu na 247,4 milionu kusů.
„Avšak celkové náklady na jejich poskytování se vyšplhaly z 948 miliardy na 1,87 miliardy korun. V roce 2013 činil průměrný jednotkový náklad dvě koruny za poskytnutou službu, v roce 2020 vzrostl už na 7,40 koruny,“ uvedl NKÚ.
Upozornil na to, že rozvoj datových schránek v následujících letech snad sníží objem poskytovaných základních služeb České pošty [ČP]. Stát bude podle něj s občany víc komunikovat elektronicky, a nebude v takové míře využívat základní poštovní služby.
NKÚ poukazuje na to, kolik stojí Česká pošta
NKÚ dále upozornil, kolik státní kasu stojí provoz ČP. ČTÚ totiž jako správní a regulační úřad v oblasti poštovních služeb kompenzuje ze státního rozpočtu České poště část čistých nákladů za poskytování základních poštovních služeb. To do výše zákonného limitu.
„Za roky 2018–2020 ČTÚ České poště uhradil 4,5 miliardy korun. Což je 61 procent z celkových 7,4 miliardy korun čistých nákladů vzniklých v uvedeném období. Celkem 59 procent těchto nákladů tvoří výdaje na provoz pošt,“ uvedl NKÚ.
Upřesnil, že počty poboček České pošty podmiňují legislativní požadavky mj. na dostupnost, hustotu pokrytí a vzdálenost k další poště. ČTÚ na základě takto nastavených kritérií v roce 2015 vypočetl, že minimální počet pošt má být 2 100. Vláda však svým nařízením stanovila jejich minimální počet na 3 200. Což zhruba odpovídalo tehdejšímu počtu provozoven ČP [3 217].
„Změna nařízení vlády by mohla přinést úspory nákladů na poskytování a zajištění základních poštovních služeb,“ konstatoval v této věci NKÚ.
–DNA–
