Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora z ČNB

Marek Mora a Tomáš Holub jsou dva členové bankovní rady České národní banky [ČNB], kteří jako jediní v sedmičlenné radě hlasují pro zvýšení základních úrokových sazeb. V podcastu FinTag.cz Marek Mora říká, proč je důležité sazby dál zvýšit.  

ČNB spolu s příchodem nového guvernéra Aleše Michla a nových členů bankovní rady významně změnila přístup v potírání inflace. Za poslední půl rok ani jednou nezvýšila základní úrokové sazby. V předchozím složení a pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka je naopak zvyšovala pravidelně. Nyní pro ponechání sazeb na jejich současné 7% výši pravidelně hlasuje pět členů bankovní rady. Výjimkou jsou pouze Tomáš Holub a viceguvernér centrální banky Marek Mora.

„Mým hlavním argumentem pro další zvyšování sazeb je náš mandát. To je cenová stabilita. Domnívám se tedy, že bychom měli dál usilovat o dosažení našeho cíle. A jím je nízká a stabilní inflace, 2% inflace, v co nejkratším možném čase,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Marek Mora, proč hlasuje pro zvýšení sazeb, když je většina členů bankovní rady proti.

Předkládá i argumenty. Jako hlavní důvod pro zvýšení úrokových sazeb uvádí stále napjatý trh práce a s ním související svižný růst mezd a platů. Je to i fiskální politika vlády, která, jak říká, ČNB v boji s inflací příliš nepomáhá. A třetím důvodem, který v podcastu FinTag.cz zmiňuje více než jedenkrát, je důvěryhodnost centrální banky.

„Jde o to, zda finanční trhy, spotřebitelé, domácnosti a firmy pořád věří našemu odhodlání, že inflaci právě k tomu našemu 2% cíli ještě přivedeme,“ tvrdí.

Podle něj přitom nejde jen o samotnou důvěryhodnost ČNB, ale i reálné dopady její aktuální politiky. Uvádí, že tím, že centrální banka sazby půl roku nezvýšila, ve finále jen prodlouží dobu, po kterou se s inflací bude Česko potýkat.

„Inflace se určitě snižovat bude, ale budeme tady s ní žít delší dobu. Vyšší inflace tu tak s námi bude o něco déle, než já bych si býval přál,“ vysvětluje.

Sazby by měly stoupnout alespoň ještě jednou

To, že centrální banka sazby nezvyšuje a v létě si navíc ještě prodloužila horizont měnové politiky, Marek Mora interpretuje jako smíření se s déletrvající inflací v České republice. Podle něj by alespoň jedno zvýšení sazeb bylo namístě už kvůli demonstraci toho, že ČNB udělá vše pro to, aby svého inflačního cíle dosáhla. Aby ukázala, že jí na něm „velice záleží“.

Na otázku, o kolik by si představoval vyšší úrokové sazby, odpovídá: „To je pro mě v tuhle chvíli asi druhotná otázka. Pokud by se našla většina i pro malé snížení zvýšení, to znamená i pro ten standardní krok 25 bazických bodu, asi bych se k takové většině připojil. Já sám za sebe bych si myslel, že takové 50 až 75 bodové zvýšení by mělo smysl. A namístě je i připravenost v případě nutnosti sazby zvyšovat dál.“

Na druhou stranu říká, že chápe argumenty svých kolegů, kteří zvažují, zda dává smysl zvyšovat sazby v situaci, kdy se ekonomika ochlazuje. A zvýšením sazeb zpomalení a ekonomickou recesi případně ještě více prohloubit.

„Já se ale ptám, zda to naše nicnedělání nevede k tomu, že tady tu vyšší inflaci budeme mít po delší dobu. Což se mi úplně nelíbí. A pořád je tu otázka naší důvěryhodnosti,“ zdůrazňuje Marek Mora.

Zároveň odmítá kritiku tuzemských firem. Ty poukazují na to, že jim zvyšování úrokových sazeb prodražuje úvěry a ČNB je tak poškozuje. Marek Mora se odvolává na šetření Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Z nich podle něj jasně vyplývá, že tuzemské firmy uvádějí za hlavní bariéry v podnikání nedostatek surovin a materiálu, nedostatek pracovníků a až v poslední době nedostatek poptávky.

„Otázka financování tak vychází z těchto šetření ČSÚ jako otázka zanedbatelná,“ tvrdí.

Marek Mora zastánce devizových intervencí není

V podcastu FinTag.cz se Marek Mora vyjadřuje i k současným devizovým intervencím centrální banky. Tvrdí, že on jejich zastáncem není. Za situace, kdy ČNB sazby nezvedá, je ale považuje za „druhé nejlepší řešení.“

„Ale mně by se více líbilo používat jeden nástroj pro boj s inflací. A tím nástrojem jsou úrokové sazby. Ve chvíli, kdybychom je zvýšili, bych kurzový režim ČNB ihned přepnul do normálního plovoucího režimu,“ představuje svůj pohled na věc.

Zároveň říká, že si nedovede představit situaci, kdy by ČNB upustila od devizových intervencí, aniž by nezvýšila úrokové sazby. V souvislosti s devizovými intervencemi v podcastu FinTag.cz tak nepřímo potvrzuje slova některých ekonomů, kteří tvrdí, že umělým udržováním kurzu koruny prostřednictvím intervencí ČNB až příliš zasahuje do ekonomického vývoje mimo své hlavní poslání, jímž je cenová stabilita.

„Tím, že my nyní fixujeme úrokové sazby na sedmi procentech a zároveň fixujeme devizovými intervencemi uměle kurz koruny, dochází k určitému zkreslení vývoje ekonomiky. Tato politika se navíc ukazuje jako málo transparentní, protože informace o tom, co ČNB provádí na devizovém trhu, přicházejí k hlavním hráčům s určitým zpožděním,“ říká.

Jaký bude další vývoj kurzu koruny si Marek Mora vzhledem k současnému geopolitickému napětí netroufá odhadovat. Za normálních okolností by ale počítal s tím, že koruna v příštím roce mírně posílí. Na otázku, jak dlouho může ČNB intervenovat ve prospěch koruny, odpovídá, že vzhledem k zásobám devizových rezerv je ČNB ve „velmi komfortní pozici.“

A opět zdůrazňuje: „Nepoužíval bych rozhodně devizové intervence jako hlavní měnový nástroj. Využíval bych pouze, pokud by došlo k dalším neočekávaným problémům.“

Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora

V podcastu FinTag.cz Marek Mora za jeden z hlavních proinflačních tlaků označuje i fiskální politiku vlády. Odkazuje k rychle rostoucím deficitům státního rozpočtu a celkového státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. Ten podle jeho slov v posledních letech roste jako druhý nejrychlejší v Evropě.

„V současné době nám vláda ten boj s inflací příliš neulehčuje. Vláda bojuje se symptomy inflace, ale ne s příčinami. Ty příčiny některými kroky dokonce prohlubuje,“ tvrdí a příkladem dává plošná opatření na podporu zvládání drahých energií, kdy vláda pomáhá „na dluh“ i těm, kteří to nepotřebují.

A znovu se vrací k police centrální banky: „I proto si myslím, že rolí naší měnové politiky, i když ta v tuto chvíli není v boji s inflací tak účinná a možná by byla účinnější fiskální politika vlády, pokud by ji vláda uměla dělat…, je to proinflační působení vlády prostě přetlačovat. A i to je právě jeden z těch důvodů, proč bych byl pro další zvýšení sazeb.“

Na druhou stranu i dodává, že vláda je v obtížné situaci. Podle jeho slov řeší podstatně více problémů, než řeší ČNB. I tak ale v podcastu FinTag.cz vyjadřuje určité zklamání z toho, že vláda mimořádnost situace nevyužila ke konsolidaci veřejných financí, ale naopak ji uchopila ve stylu, že ještě více prohloubila strukturální deficit.

„Pořád ještě doufám, že vláda v této věci přijde se zásadními návrhy již v příštím roce,“ dodává viceguvernér ČNB.

Zajímavý je v této souvislosti i jeho názor na uvalení daně z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax vláda uvalila spolu s energetickými, těžařskými a petrolejářskými firmami také na banky. Podle jeho názoru by bylo férovější, kdyby tuto daň vláda zavedla pro všechny firmy s mimořádným ziskem a k tomu ideálně ještě konsolidovala veřejné finance.

Trh práce a mzdově-inflační spirála

V podcastu FinTag.cz se Marek Mora vyjadřuje i k dění na tuzemském trhu práce. Ten je podle něj sice stále velmi napjatý, ale i se ukazuje jako dlouhodobě málo flexibilní. Za aktuální riziko označuje další zvyšování platů a mezd jen v jednotlivých sektorech ekonomiky. To totiž může vést k přelivu pracovníků za lepším výdělkem. A tím k tlaku na všeobecné zvyšování platů a mezd. Také ale tvrdí, že z jeho pohledu prozatím naštěstí nedochází k takzvané mzdově-inflační spirále. Tedy k podobnému tempu růstu mezd a platů, jakým roste inflace. A i zde se obrací k politice centrální banky.

„Počítáme, že nárůst mezd bude mezi sedmi až osmi procenty. A tady se nabízí opět otázka, zda při tomto růstu mezd postačí úrokové sazby ve výši sedmi procent k tomu, abychom dosáhli inflačního cíle ve výši dvou procent. Podle mě nepostačí,“ tvrdí.

Co se týče budoucího vývoje inflace ve světě, říká, že hlavní slovo budou mít centrální banky a fiskální politiky vlád. V této souvislosti zmiňuje obtížnou pozici Evropské centrální banky. Ta musí jedněmi sazbami krotit inflaci v evropských státech s daleko vyšším stupněm zadlužení, než vidíme v Česku. A navíc s velmi rozdílnou mírou inflace.

„Pokud bychom dnes měli euro s úrokovými sazbami tam, kde je má nyní Evropská centrální banka, tak bychom měli inflaci mnohem vyšší, než jí máme teď,“ vyjadřuje svůj názor na to, jak by to s inflací teď vypadalo v Česku, pokud by mělo euro.

Závěrem podcastu FinTag.cz definuje vlastní pohled na inflaci jako takovou: „Já prostě inflaci vnímám jako obrovské zlo. Pro hospodářský vývoj, hospodářskou prosperitu, ale i pro politický a sociální vývoj v jakékoli zemi. Čím déle s námi inflace bude, tím více si nahlodáme ekonomické, politické a sociální podhoubí. A to může mít dopady. Ty se nyní těžko odhadují, ale objeví se třeba za rok, za dva nebo za pět let. Takže čím dříve se nám situace s vysokou inflací podaří vyřešit, tím lépší to bude pro nás pro všechny.“ 

Daniel Tácha

—

Ing. Marek Mora se narodil 17.5. 1971 ve Strakonicích. Po ukončení studia na pražské Vysoké škole ekonomické, oboru mezinárodní obchod, absolvoval postgraduální studia ekonomie v Saarbrückenu a Hamburku a učil na univerzitě v Lipsku. Je nositelem ceny Mladý ekonom roku 1998.

V roce 2003 nastoupil do Evropské komise. Působil v ní přes tři roky jako ekonom na Generálním ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti. V roce 2006 začal pracovat pro českou státní správu – nejprve jako náměstek ministryně školství a následně jako náměstek vicepremiéra a ministra pro evropské záležitosti.

O čtyři roky později se vrátil do Bruselu. Tam působil v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie – nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka Rady a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku. Členem bankovní rady České národní banky je od 13. února 2017. Od 1. prosince 2018 je viceguvernérem. Mandát mu vyprší v únoru 2023.

—

Aktualizace: Novými členy bankovní rady ČNB se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti [EGAP] Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady [NRR] Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny 14.12. jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka. Jim končí šestileté funkční období.