Americká centrální banka [FED] nepřekvapila, když včera [14.12.] zvýšila úrokové sazby. Zvedla je ale přece jen o něco méně než na svých předchozích čtyřech zasedání [pokaždé o 0,75 %]. Sazby FED zvýšil o 0,50 procenta.
Úroky v USA se nyní posunuly do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Federální výbor pro otevřený trh [FOMC] i přes nižší zvýšení sazeb uvedl, že zůstává pevně odhodlaný dosáhnout v dlouhodobém horizontu svého 2% inflačního cíle.
„Pokud by se objevila rizika, která by nám v tom měla zabránit, podle potřeby upravíme nastavení naší měnové politiky,“ uvedl FOMC v tiskové zprávě.
Rozhodnutí FEDu ubrat na tempu zvyšování úroků předcházela zpráva o americké inflaci. Ta v listopadu meziročně zpomalila na 7,1 procenta z říjnové hodnoty 7,7 procenta. Inflace v USA, jak uvedlo americké ministerstvo práce, tak klesla pátý měsíc za sebou.
„Včerejší rozhodnutí FEDu bylo v souladu s očekáváním trhu. Akciové indexy se ale v souvislosti s tímto rozhodnutím propadly. Důvodem se staly doprovodné ekonomické projekce FEDu, které potvrdily vyšší úrokové sazby v letech 2023, 2024 a 2025, než naznačovaly zářijové projekce, “ popsal reakci trhů na rozhodnutí FED hlavní ekonom XTB Jiří Tyleček [více o predikcích níže, pozn. red.].
Následná tisková konference s šéfem FEDu nepřinesla žádné nové informace. Jerome Powell na ní potvrdil, že snížení inflace je klíčovým úkolem banky.
„FED potřebuje více důkazů o klesající inflaci. […] Restriktivní politika je nejspíš potřebná po delší dobu,“ uvedl a zdůraznil, že americká ekonomika oproti loňsku výrazně zpomalila. Za pozitivní označil „dobře ukotvená“ inflační očekávání. Bez bližšího komentáře ponechal i podle mnohých ekonomů znepokojivý aktuální vývoj amerických veřejných financí [více níže, pozn. red.].
FED: Cenová stabilita je klíčová pro obnovu ekonomiky
FOMC ve svém stanovisku uvedl, že cenová stabilita nadále zůstává nezbytná pro maximální zaměstnanost. Vývoj na trhu práce označil za napjatý, ale s pozitivním výhledem.
„Nárůst pracovních míst byl v posledních měsících silný. Míra nezaměstnanosti zůstala nízká,“ uvedl v prohlášení.
Skutečností je, že americká ekonomika v listopadu vytvořila 263 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak podle informací amerického ministerstva práce v USA v listopadu setrvala na úrovni 3,7 procenta.
Finanční trhy ovládl neklid. Analytici tipují zítřejší rozhodnutí FEDu
Inflaci přes současné poklesy tempa jejího růstu FOMC označil za vysokou. Rozdíl mezi jeho 2% inflačním cílem a realitou podle jeho vyjádření odráží „nerovnováhu nabídky a poptávky související s pandemií, vyššími cenami potravin, energií a obecně širšími cenovými tlaky.“
Výbor se tradičně dotkl i války na Ukrajině. Ta podle něj nadále způsobuje lidské a ekonomické ztráty a přispívá k inflačním tlakům. A zatěžuje pozitivní vývoj globální ekonomiky.
Důležitá zpráva z hlediska potírání inflace je, že FED spolu se zvyšováním úroků pokračuje ve snižování své držby státních dluhopisů a dluhopisů státních agentur zajištěných hypotékami. Zde pokračuje podle plánu, který nastolil již letos v květnu. Například Evropská centrální banka takto striktní není. Naopak nákupem státních dluhopisů zadlužených evropských států brzdí dopady svého zvyšování úrokových sazeb. Jim vyšší úroky ECB prodražují financování státního dluhu.
Akciové trhy propadly. Na vině jsou budoucí očekávání
Pro zvýšení úrokových sazeb o 0,50 procenta hlasoval předseda FED Jerome H. Powell, místopředseda FED John C. Williams a členové FOMC Michael S. Barr, Michelle W. Bowman, Lael Brainard, James Bullard, Susan M. Collins, Lisa D. Cook, Esther L. George, Philip N. Jefferson, Loretta J. Mester a Christopher J. Waller.
„Rozhodnutí o zvýšení sazeb o 50 bazických bodů bylo jednomyslné. Což signalizuje, že nikdo z členů FEDu neviděl potřebu ještě menšího zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. A to ani po včerejším oznámení o dalším poklesu inflace. To lze stále považovat za jestřábí postoj,“ uvádí Jiří Tyleček.
V tomto ohledu se odvolává na aktuální revizi ekonomických predikcí FEDu a zejména vývoje jeho úrokových sazeb. Zatímco ještě v září FED počítal s maximální výší úroků 4,6 procenta, nyní počítá s 5,1% úrovní. Medián pro konec roku 2024 posunul z 3,9 procenta v září na aktuálních 4,1 procenta.
„Také prognózy celkové a jádrové inflace byly pro roky 2023 a 2024 revidovány výše. FED tím signalizuje, že bude muset možná udržet přísnou politiku déle. Došlo také k masivní revizi prognóz HDP na rok 2023 – z 1,2% růstu na pouhý 0,5% růst,“ doplňuje Jiří Tyleček.
Vývoj indexu S&P 500 po oznámení FEDu o zvýšení úrokových sazeb a nových predikcí
[Zdroj: xStation5]
Zejména na nové prognózy americký akciový index S&P 500 reagoval propadem. Smazal denní zisky a otestoval hranici 4 000 bodů [viz graf výše]. Měnový pár EUR/USD klesl na úroveň 1,0630. Čímž taktéž smazal většinu včerejších zisků. Zlato se stáhlo a otestovalo oblast 1 800 USD za unci, k prolomení dolní hranice ale nedošlo.
FED „americký fiskál“ ani včera neokomentoval
FED včera již tradičně ponechal bez bližšího komentáře aktuální vývoj veřejných financí v USA. Ten se přitom podle mnohých ekonomů neubírá uspokojivým směrem. Rozpočtový schodek USA v listopadu meziročně stoupl o 30 procent na listopadových rekordních 249 miliard dolarů [cca 5,8 bil. Kč].
Vláda Joe Bidena zvedla výdaje na školství, zdravotní péči a rozpočet zatěžují vyšší úroky z veřejného dluhu. To za situace, kdy rozpočtu USA klesají příjmy. Ty v listopadu meziročně klesly o deset procent na 252 miliard dolarů [5,7 bil. Kč]. Výdaje ale vzrostly o šest procent na listopadový rekord ve výši 501 miliard dolarů [cca 11,4 bil. Kč].
V celém uplynulém finančním roce, tedy do konce září 2022, rozpočtový schodek USA dosáhl 1,38 bilionu dolarů [cca 31,4 bil. Kč]. Ve finančním roce 2021 činil 2,77 bilionu dolarů [cca 63,1 bil. Kč]. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu v historii Spojených států.
