Již v roce 2024 budou do Evropského parlamentu [EP] volit Němci od 16 let věku. Zákon, který to umožňuje, tento pátek schválila Spolková rada. Pro volby do Německého spolkového sněmu snížení věku neplatí.
Volby do Evropského parlamentu se v Německu stejně jako v dalších evropských zemích naposledy uskutečnily v květnu 2019. Opakují se po pěti letech. V EP aktuálně zasedá 96 německých poslanců. Počty poslanců z unijních zemí stanovují dané smlouvy EU. Zohledňují počet obyvatel každé země. Menším zemím ale přidělují několik křesel navíc, než by jim náleželo čistě podle poměrného propočtu.
„I mladí lidé musí mít možnost se vyjádřit a podílet se na rozhodování,“ vysvětlila agentuře DPA důvody snížení věkové hranice pro volby do EP členka Spolkové rady a ministryně pro mládež, rodinu a integraci v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku Josefine Paulová [Zelení].
Josefine Paulová [na obr. vpravo] na sebe nedávno upozornila, když přišla s návrhem na vznik čtyř lidových ohlašovacích center za v přepočtu 14 milionů korun. Tam by lidé prostřednictvím horkých linek i anonymně hlásili jiné lidi, kteří se chovají takzvaně politicky nekorektně. Například by oznamovali nepřátelské projevy vůči migrantům, muslimům, černochům, Romům, uprchlíkům, homosexuálům a konečně i k lesbám. K nim má bývalá učitelka a aktivní fotbalistka Paulová blízko. Žije totiž se saskou ministryní spravedlnosti Katjou Meierovou.
Ve volbách do Německého spolkového sněmu budou Němci nadále volit od 18 let věku. V těchto volbách navíc odevzdávají hned dva hlasy. Prvním hlasem přímo volí kandidáta ze svého volebního obvodu. Druhým hlasem volí konkrétní politickou stranu.
705 poslanců EP, 26 výborů, 45 delegací, 7 klubů
Avšak zpátky k tomu, jak to chodí v Evropském parlamentu. Zasedá v něm celkem 705 poslanců a poslankyň. V současné době se počet europoslanců podle jednotlivých zemí pohybuje od šesti [Malta, Lucembursko, Kypr a Estonsko], přes 21 [Česká republika], 53 [Polsko], 79 [Itálie], 84 [Francie], až po 96 již zmíněných německých poslanců. Němci mají v EP europoslanců vůbec nejvíce.
Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu dohlížejí na práci orgánů EU, zejména Evropské komise, která je výkonným orgánem EU. Působí ve 26 výborech, v nichž připravují podklady pro plenární zasedání Parlamentu. Součástí EP je 45 delegací, které udržují vztahy s parlamenty nečlenských zemí. Poslanci zasedají v politických skupinách podle svého politického zaměření, nikoli podle zemí.
EP je spolu se zástupci unijních vlád v Radě EU zodpovědný za přijímání právních předpisů EU. Oba orgány jednají v rámci řádného legislativního postupu jako rovnocenní spolutvůrci právních předpisů. V některých zvláštních případech je možné použít jiné postupy.
Běžné ale je, že v parlamentním výboru europoslanec předloží zprávu o návrhu „legislativního textu“, který předložila Evropská komise. Ta jediná má právo legislativního podnětu. Parlamentní výbor o zprávě hlasuje a případně ji změní. Legislativní text je změněn a hlasuje se o něm na plenárním zasedání, EP tak zaujímá svůj postoj. Tento proces se opakuje jednou nebo vícekrát. To podle druhu legislativního postupu a v závislosti na tom, zda se podaří dospět ke shodě s Radou.
Při přijímání legislativních změn se rozlišuje řádný legislativní postup [spolurozhodování]. Při něm mají EP a Rada rovnocenná postavení. Zvláštní legislativní postupy, které se uplatňují v určených případech, má Parlament pouze konzultační roli.
K určitým otázkám [například daňovým] vydává EP jen konzultační stanovisko [postup konzultace]. V některých případech stanoví smlouvy povinnou konzultaci, protože ji vyžaduje příslušný právní základ, a návrh nemůže nabýt právního účinku. Pokud EP nezaujal stanovisko. Za těchto okolností nemá Rada EU oprávnění sama rozhodnout.
Korupce se dotýká i Evropského parlamentu
Letos 13.12. skončila ve funkci místopředsedkyně EP Eva Kailiová [na obr vpravo]. Mimochodem místopředsedkyně EP má dvanáct asistentů. Europoslankyni z Řecka belgičtí vyšetřovatelé obvinili z korupce. Podle nich měla spolu s dalšími členy EP brát úplatky od zástupců Kataru. Třeba za to, aby do zemí EU nemuseli mít vízovou povinnost.
„Kvůli probíhajícímu vyšetřování EP rozhodl, že Eva Kailiová už nebude jednou z jeho místopředsedkyň. Rozhodnutí je platné okamžitě,“ napsala po hlasování europoslanců o dalším osudu Kailiové, která ale zůstává europoslankyní, na Twitteru předsedkyně EP Roberta Metsolaová.
Policisté Kailiovou a další obvinili ze zločinného spolčení, korupce a praní špinavých peněz. Europoslanci mají podobně jako jiní zákonodárci imunitu týkající se zadržení a soudního stíhání. Výjimkou jsou případy, kdy je podezřelý přistižen přímo při činu.
Evropský parlament na aktuální korupční kauzu zareagoval usnesením, jím okamžitě pozastavil veškerou práci na legislativních návrzích týkajících se Kataru. Zejména pak těch, které se týkají uvolnění vízového režimu a o dohody o letecké dopravě EU s Katarem. Poslanci rovněž požádali o pozastavení platnosti průkazů, které opravňují osoby zastupující katarské zájmy ke vstupu do EP.
–DNA–
Dopředu říkám, že do hlav jim nevidím a informace, proč tomu tak je, jsem zatím nezjistil. Tak dávám čistě svůj názor. Ovšem životní zkušenosti, i to jak politiku desítky let sleduji, mi říká toto. Dnes je politicky, což je důsledek turbulencí v hospodářství, velmi vypjatá situace. Vypjatá v tom, že politické cíle, to znamená hlavně Green deal a politika v sociální oblasti jak je nazývána povšechným názvem gender, začíná těžce drhnout. Nebudu dlouze rozepisovat, že tomu tak skutečně je, ale hlavním důvodem je, že každá politika stojí na hospodářství, které dnes jede šupem dolů. Tak jsou tyto politické cíle obyvatelstvem mohutně zpochybňovány. Třeba politika stylu Green deal byla před dvěma lety v diskuzích zcela neznámým pojmem. Dnes je to v diskuzích běžné slovo, hlavně v tom špatném slova smyslu. Migrace od jihu do Evropy před sedmi lety na západ od našich hranic nebyl žádný politický problém. Před pěti lety byly země střední a východní Evropy průběžně jednotlivými politiky i v tisku nazývány nesolidárními, ale dnes je ticho po pěšině. Aby si totiž obyvatelstvo západní Evropy nevšimlo, že tím pádem vůbec nemáme některé jejich problémy. Prostě je faktem, že lidé od šestnácti do osmnácti let, lidé ještě bez životních zkušeností z vlastních úspěchů a vlastních pádů, jsou ještě velcí naivkové a idealisté. To nakonec vidíte, že staří dědci se z politických důvodů k asfaltu nepřilepují. No, a to jsou pro politiky, kteří dělají politiku, jak jsem ji výše popsal, ideální voliči. Ale proč ne takto i v německém parlamentu? Zcela logicky se to musí udělat postupně. Každá nová věc je z principu riskantní, protože v tomto případě se vliv rodičů na nové, politicky dětské, voliče nedá stoprocentně vyloučit a za současné hospodářské situace je vcelku i nejasný. Takže ověřit si, jak to zafunguje, až první volby do EP proběhnou. Tedy jaké budou výsledky a když to splní očekávání politiků stávajícího zaměření, kteří jsou u vlády, tak šup s touto novinkou i do vnitrostátní politiky. Tak se to jeví mně osobně.
S tímhle normálně uvažující člověk nemůže souhlasit. Divný systém, když se do vysokých ministerských funkcí dostanou takovýhle lidi.