Byť čínské úřady oznamují úmrtí na covid v nízkých jednotkách, krematoria v Číně podle AFP praskají ve švech. Důvodem je opět covid. Může-li v dnešním nestabilním světě ještě někdo překvapit, je to právě Čína.
Čínské úřady na začátku pandemie covidu zavedly přísná opatření, díky nimž se jim dařilo po dobu tří let chránit 1,4 miliardy obyvatel před šířením nákazy, především mezi nejzranitelnějšími občany. Ovšem za cenu nemalých ekonomických ztrát. Po nedávných protestech proto Čína většinu opatření uvolnila. Výsledkem je prudký nárust pozitivně testovaných osob na covid-19. Podle ředitele investičního fondu i&i Biotech Fund, který investuje hlavně do vývoje nových léků a zdravotnické diagnostiky, Jaromíra Zahrádky to je, ale i není překvapení.
„Z pohledu těch západních zemí krize covidu byla již vyřešena. Když třeba porovnáme, co se děje v Evropě a co v Číně, můžeme se ptát, proč to je. Není to třeba tím, že ty technologie jsou u nás lepší? Že kvalita vývoje vakcín na Západě je jiná než třeba v té Číně? Byť těch důvodů bude jistě více,“ říká Jaromír Zahrádka v podcastu, který na FinTag.cz zveřejníme v nejbližších dnech.
Skutečností je, že počet nakažených covidem v Číně roste, o čemž podle AFP svědčí přeplněné nemocnice a vyprodané léky na tlumení příznaků nemoci covid-19 v lékárnách. Skutečný rozsah epidemie ale zřejmý není. Úřady totiž skončily s plošným testováním a statistiky evidují jen případy nákazy u pacientů s příznaky choroby. Agentura AFP si vypomáhá reportáží z okresu Čchung-čching, ve kterém žije přes 30 milionů lidí. Podle jejích informací v tamějších krematoriích není prostor, kam by se dala uložit další těla. Podobná situace panuje v 1 300 kilometrů vzdáleném krematoriu v Pao-tingu nedaleko Pekingu. A stejně to vypadá podle agentury i v čínské metropoli Peking.
Co se děje v Číně pohledem investičních analytiků
Číně jako dalšímu možnému ohnisku napětí minimálně z hlediska dalších poruch dodavatelsko-odběratelských vztahů se věnují i ekonomové a investiční analytici. V Česku jimi naposledy byli analytici XTB Jaroslav Brychta a Tomáš Vranka. Ti o Číně dokonce připravili Vánoční speciál a jako hosta si přizvali investora do čínských akcií Daniela Vořechovského ze společnosti Vorechovsky Capital Management.
„Čína je v posledních měsících v médiích velmi často zmiňována. Ve většině případů se jedná hlavně o zprávy negativní. Jako je krize v sektoru nemovitostí, problémy čínských bank, politika nulové tolerance covidu. Ta dokonce vyústila v otevřené projevy nesouhlasu Číňanů s politikou státu. A taktéž znovu odstavila část čínské ekonomiky,“ přibližuje témata vánočního podcastu Štěpán Hájek.
Podle něj se k Číně ale váže podstatně více témat, která stojí za pozornost. Namátkou zmiňuje sílící regulaci firem, rostoucí čínský dluh či dopady amerického zákazu exportu technologií do Číny. Kdo chce vědět víc, má si podle jeho slov poslechnout nejnovější díl podcastu “Povídání o trzích” právě na téma Čína, její vývoj i jeho dopady do globální ekonomiky a na finanční trhy.
Vysedí Čína další „černou labuť“
O Číně jako o možném ohnisku dalšího globálního překvapení hovořil v prosincové debatě ABCD investora i investiční analytik společnosti Conseq Jan Macek. Podle něj Čína může opět překvapit svět neočekávaným vývojem, jako tomu bylo i s covidem a následnými dopady do ekonomiky.
„Politické riziko v Číně vnímáme určitě jako velmi silné,“ uvedl Jan Macek.
Skutečností je, že Říše středu nekopíruje celosvětový vývoj a v duchu vlastní tradice jde i nyní vlastní cestou. Dokazují to i aktuální ekonomická data. Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně v listopadu zpomalil na 1,6 procenta z říjnových 2,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za posledních osm měsíců.
Podle čínského statistického úřadu zpomalil i růst výrobních cen, které jsou indikátorem budoucího vývoje spotřebitelských cen. Ty v listopadu vzrostly o 1,3 procenta. Ve srovnání s desetiprocentními růsty v Evropě jde o úctyhodný výkon. Výsledek je, že inflace v Číně se nyní nachází pod tříprocentním cílem čínské centrální banky a hluboko pod úrovněmi, na kterých se pohybuje v jiných velkých ekonomikách.
Na druhou stranu čínská ekonomika zažívá i nebývalé ochlazení. Tomu odpovídá vývoj čínského dovozu a vývozu. Obě hodnoty zaznamenaly letos v listopadu nejvyšší tempo poklesu za poslední dva a půl roku. Čínský přebytek bilance zahraničního obchodu dokonce klesl na necelých 70 miliard amerických dolarů [cca 1,6 bil. Kč] z říjnových 85 miliardy amerických dolarů [cca 1,9 bil. Kč]. Meziročně klesl o 2,5 procenta.
„Vývoz se v listopadu meziročně propadl o 8,7 procenta. Jde o nejhorší propad od února 2020. V říjnu se snížil o 0,3 procenta. Dovoz se prudce snížil o 10,6 procenta, nejvýše od května 2020. V předchozím měsíci byl dovoz nižší o 0,7 procenta,“ uvedl čínský celní úřad.
Klíčový čínský vývoz do USA meziročně propadl o 25,4 procenta. Dovoz amerického zboží klesl o 7,3 procenta. Politicky citlivý přebytek obchodu se Spojenými státy se snížil o 34,1 procenta na 24,2 miliardy USD [cca 551 mld. Kč]. Naopak dovoz z Ruska stoupl meziročně o 28 procent, to hlavně kvůli ropě a plynu. Vývoz do Ruska pak vzrostl o 18,5 procenta.
–DNA/ČTK–
