Teplé zimy a Vánoce na blátě se staly v posledních letech normou. To ovlivňuje populace zvířat na venkově i ve městech. Evropská města proto řeší zdravotní rizika v důsledku přemnožených krys, holubů, ale třeba i komárů.
Vyšší průměrné teploty vytvářejí pro zvířecí obyvatele měst ideální podmínky pro život. Urychlují reprodukční procesy krys a holubů a rozvíjí podmínky pro příchod nových druhů. Společně s tím ale vzrůstají zdravotní rizika a městské úřady stojí před vážným problémem.
„Dlouho předpokládáme, že klimatické změny ohrozí biodiverzitu. Už teď se ale ukazuje, že různé živočišné druhy reagují na různá ohrožení rozdílně. To znamená, že některým druhům klimatické změny prospívají. Což platí hlavně pro ty, kteří žijí ve městech,“ říká ekolog a odborník na veřejné zdraví z londýnské Imperial College Kris Murray v článku „Pigeons on the pill: Cities tackle climate-related pest boom“ bruselského listu Politico.
Klimatické změny jsou podle něj příčinou problémů měst, která hledají rovnováhu mezi „pohodou obyvatel a pohodou zvířat, které v nich žijí“. Dosáhnout jí je ale dost obtížné. Potíž je, že přemnožená zvířata a nástup nových invazivních druhů s sebou přinášejí zdravotní rizika.
„Jako nejpravděpodobnější scénář klimatických změn v příštích letech se jeví vznik příznivých životních podmínek parazitujících druhů. Důkazy, které už teď nabízíme, varují. Objeví se nové nebo se dokonce vrátí již vymýcené choroby,“ vysvětluje Murray.
V Bruselu se přemnožili holubi
Problém má i „hlavní město“ Evropské unie Brusel. Mírné zimy zapříčinily přemnožení těchto typicky městských ptáků. Potvrzuje to i členka bruselské městské rady zodpovědná za zeleň a zvířectvo Zoubida Jellabová.
„Holubové se nejvíc rozmnožují na jaře v důsledku oteplování. Produkují mnoho exkrementů a výsledkem je, že je nutné častěji čistit veřejné prostory a budovy,“ říká.
Tvrdí, že jeden holub ročně v průměru vyprodukuje dvanáct kilogramů exkrementů. A ty nejen znečišťují město, ale obsahují zdraví nebezpečné bakterie. Problém je, že v Bruselu zakázali holuby zabíjet i chytat. A tak město v zájmu omezení jejich počtu vůči nim podniká „přátelskou strategii“. Vybudovalo krmítka, do nichž jim servíruje antikoncepci, která způsobuje dočasnou neplodnost.
„Je to humánnější metoda než holuby střílet a kastrovat, jak se to dělalo před deseti lety. Anebo je dokonce trávit a střílet, jako v případě jiných živočichů,“ vysvětluje Jellabová.
Strategie, kterou Brusel poprvé vyzkoušel v roce 2019, se ukázala jako úspěšná. Počet holubů na městských náměstích klesl až o 50 procent. I proto se tato taktika boje proti holubům rozšířila na celé území města. Nejde ale o žádnou novinku. Opatření poprvé zavedli ve Spojených státech. A antikoncepci pro holuby využívají i další evropská města, například Paříž nebo Barcelona.
Teplé zimy a oteplování prospívá i hmyzu
To, že mírnější zimy stojí i za nárůsty populací hmyzu si všímají obyvatelé měst a venkova. Jde o běžné i nové druhy a bohužel i ty, o nichž se mělo za to, že už docela vymizely. Podle Murraye vyšší teploty vyhovují hlavně invazivním komárům. Příkladem jmenuje komáry druhu Aedes aegypti, kteří přenášejí nebezpečné viry, například žluté horečky, ziky a chikungunyi. To je nemoc vyvolaná arbovirem z rodu alphavirů. Projevuje se akutní horečkou a silnou bolestí kloubů.
„Předpokládáme, že by to mohlo být koncem desetiletí v Evropě běžné onemocnění,“ přibližuje blízkou budoucnost Murray.
Invazivní komáři podle něj stojí i za výskytem onemocnění v evropských městech v první polovině 20. století. Poté v důsledku několika mrazivých zim a pozornosti, kterou jim města věnovala, komáři vymizeli. Nyní se však v důsledku oteplování opět do jižní Evropy vracejí.
„Růst teplot je pro jejich životní cyklus příznivý. Vyskytl se i asijský tygří komár, Aedes albopictus, pochází z jihovýchodní Asie. Přilétává letadly se zbožím a na lodích. Etabloval se už ve sto zemích na pěti kontinentech,“ vysvětluje Murray.
„Na rozdíl od komára obecného se krmí ve dne a nevydává charakteristický pisklavý zvuk. Má černé tělo s bílými pruhy a hrudník mu kříží příčná bílá čára. Vědci v Británii ho spojují s letošním výskytem horečky dengue ve Francii,“ popisuje Murray.
Současně upozorňuje, že nádrže na zadržování vody v suchých oblastech Evropy, hlavně ve Španělsku, Portugalsku a Řecku, vytvářejí pro tyto komáry příznivé životní podmínky.
„Města čeká tvrdý boj s komáry. Musí lépe konstruovat vodní nádrže a zřídit speciální týmy. Ty budou muset kontrolovat i truhlíky s květinami a ptačí pítka se stojatou vodou,“ tvrdí.
Podle něj jen tato a jim podobná opatření ale nepostačí. Argumentuje tím, že výskyt asijského tygřího komára přírodovědci zachytili při přezimování i v zasněžených evropských oblastech.
„Tenhle komár k nám totiž přilétá za teplého období, ale adaptoval se tak, že dokáže v pohodě přežít do příští sezony, aby opět vylétl,“ varuje Kris Murray.
Ve Francii pouští na krysy fretky, pak je tráví plynem
Města v posledních letech zažívají i dramatický nárůst krys. Vyšší teploty jim umožňují konzumovat odpadky a krysy i potkani se tak bez zábran rozmnožují po celý rok. Své o tom ví radní pro otázky zvířat ve francouzském Toulouse Francoise Ampoulange.
„Čím je mrazivé zimní období kratší a zdroje odpadků na veřejných prostorách štědřejší, tím víc stoupá počet hlodavců ve městech,“ říká.
Město tak vymýšlí různé obranné strategie. Na krysy nově nasazuje třeba fretky.
„Do jejich nor se vypustí fretky, aby krysy vypudily a ty se chytí do pastí umístěných u jejich ústí,“ vysvětluje Ampoulange.
„Do tradičních pastí se totiž chytí pouze mladé krysy. Náš nový systém je úspěšný v tom, že se do nich chytí ´alfa´ páry, rodiče kolonie hlodavců,“ dodává s tím, že pracovníci města chycené krysy netráví jedem, ale zabíjejí je plynem.
