Státní dluh loni vzrostl na 2,895 bilionu korun. Ještě v roce 2021 činil 2,466 bilionu korun. Rozdíl činí 429 miliard korun. Náklady na takzvanou obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
„Státní dluh se zvýšil na 2 895 miliard korun. Což při našem očekávání ohledně vývoje nominálního hrubého domácího produktu [HDP] značí úroveň kolem 43,5 procenta HDP,“ okomentoval aktuální zadlužení České republiky analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Termín státní dluh [někdy veřejný dluh či vládní nebo národní dluh, pozn. red.] značí souhrn závazku vlády a ústředních vládních institucí a dalších veřejných orgánů, jako jsou třeba obce či kraje vůči věřitelům.
Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 
[Zdroj: MF ČR]
Primárně státní dluh vzniká hromaděním deficitů státního rozpočtu. Přepočítáno na obyvatele Česka tak hypoteticky každý Čech loni dlužil 275 033 korun. Veřejný dluh stát financuje státními dluhopisy, pokladničními poukázkami, přímými půjčkami či půjčkami od Evropské investiční banky.
Státní dluh a jeho financování v letošním roce
Vzhledem k deficitnímu hospodaření státu a zejména nákladům na jeho financování státní dluh vzroste i v letošním roce. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2023, kterou MF ČR včera [3.1.] zveřejnilo. V ní uvádí, že jen letos musí stát zajistit na financování dluhu 649 miliard korun [9,2 % HDP]. Důvodem jsou jeho vyšší výdaje než příjmy.
Loňský deficit státního rozpočtu je třetí nejvyšší v historii
Letošní deficit státního rozpočtu je naplánován na 295 miliard korun. MF ČR musí splatit dvě emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 200,2 miliardy korun. Zaplatit musí i splátky jistin od Evropské investiční banky a očekává i další náklady. Mezi ně patří například výdaje na zastropování cen energií.
„Realizovaná výše potřeby financování bude záviset především na skutečném hospodaření státního rozpočtu a také na případných uskutečněných výměnných operacích a zpětných odkupech státních dluhopisů v tomto roce zejména za účelem řízení refinančního rizika,“ uvádí MF ČR.
Peníze si stát prostřednictvím MF ČR půjčí vydáním emise korunových střednědobých
a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu. To v celkové jmenovité hodnotě v rozsahu asi 400 až 500 miliard korun. Ministerstvo dále počítá s vydáním nejméně tří nových benchmarkových fixně úročených státních dluhopisů. Zvažuje i emisi státního eurodluhopisu.
Náklady na financování státního dluhu
Pokud loni činily náklady na financování státního dluhu [úrokové výdaje] 49,7 miliardy korun, letos podle odhadu ministerstva financí už dosáhnou 69 miliard korun. Což potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Příští tok vyjdou už na cca sto miliard korun. Ale zpátky k letošnímu roku.
Čisté úrokové výdaje a Cost-at-Risk na financování státního dluhu
[Zdroj: MF ČR]
„Modelem očekávané čisté úrokové výdaje v roce 2023 se nalézají na úrovni 68,1 miliardy korun. Čisté úrokové výdaje v riziku činí 85,5 miliardy korun. Skutečné čisté úrokové výdaje v roce 2023 tak s 99% pravděpodobností nebudou vyšší o cca 17,4 miliardy korun. Rozpočtované úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2023 činí 69,0 miliardy korun a nachází se tak o 0,9 miliardy korun nad očekávanými čistými úrokovými výdaji a o 10,8 miliardy korun,“ přibližuje úrokové výdaje na státní dluh Strategie MF ČR.
Ministerstvo dále uvádí, že z hlediska refinančního rizika zůstává v platnosti cílová hodnota průměrné doby do splatnosti státního dluhu 6,5 roku ve střednědobém horizontu. Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Ty by měly pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
–DNA–
Je to svým způsobem legrace, sledovat život ve státě s deseti milióny svých spoluobčanů. Pod článkem jak Chorvati po přijetí eura vše zdražili, začíná velká diskuze. Naštěstí se nikdo nediví, Ale zde je ticho v opuštěné jeskyni. Avšak právě tady se popisuje skutečná potíž. Máme totiž na mezihvězdné pouti díru v nádrži kosmické lodi, kterou nám uniká velmi potřebné palivo a která se navíc průběžně zvětšuje. V roce 2020 měla průměr 40,0mm, v roce 2021 měla 42,0m, v loňském roce 45,9mm a v letošním roce se očevává zvětšení otvoru na 69,0mm. A při tom každý milimetr na průměru představuje jednu miliardu „litrů“ cenného paliva do volného prostoru ročně. A nikdo z pasažérů nic nenamítá a spokojeně si užívá letu. Podivné!