Ve Vestci u Prahy ČEZ a ČEPS testují tři dobíjecí stanice pro elektromobily doplněné o střešní fotovoltaiku a hlavně pak baterii Hitachi Energy s kapacitou 274 kWh. Ta slouží i jako podpůrný zdroj energie, když fotovoltaika nejede.
Podle zástupců obou společností testy napovídají, že baterie [viz obr. vpravo] funguje tak, jak fungovat má. V řeči specialistů to znamená, že baterii mohou využít v zajišťování služeb takzvané výkonové rovnováhy. Podle vedoucího odboru projektového řízení ČEPS Mariána Belyuša jde o významné zjištění.
„S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů a snižováním výkonu klasických elektráren v soustavě, vzroste význam akumulace i služeb výkonové rovnováhy,“ říká důvody.
Při projektu chtějí podle jeho slov zjistit, zda stávající bateriové systémy v České republice dokáží rezervovat část svého výkonu. A podle potřeby ho zvyšovat nebo snižovat, čímž udrží takzvanou výkonovou rovnováhu v soustavě v každém okamžiku.
V projektu vesteckých dobíjecích stanic pro auta odborníci baterie testují hlavně z hlediska automatické regulace frekvence. Tu určuje změna výkonu elektrárenského bloku podle toho, jak se frekvence v síti vychýlí od normálu 50 Hz. Dále testují schopnost baterie snižovat odběrové špičky při nabíjení aut a fungování po omezenou dobu v ostrovním provozu.
Fotovoltaické dobíječky doplněné o baterii fungují
Podle Martina Schreiera z Útvaru komunikace společnosti ČEZ stačí i prosté denní světlo několika řadám panelů o výkonu 20 kW umístěných na střeše trojice dobíjecích stanic pro elektromobily. Panely posílají desítky kWh bezemisní energie do sklepních baterií.
„Díky kapacitě 274 kWh zvládnou při výpadku síťové energie naplnit akumulátory 7 e-aut střední třídy,“ uvádí.
I on však zdůrazňuje význam funkce doplňující baterie. Ta pružně poskytuje chybějící výkon v soustavě, reguluje frekvenci nebo přechovává přebytečnou energii. Potvrdily to i testy vestecké baterie. Při výpadku výkonu baterie zajistí na několik hodin provoz trojice DC stojanů o výkonu 50 kW.
„Vestecká baterie je schopná stabilně plnit svou hlavní činnost akumulace energie z FVE pro dobíjení elektromobilů a zároveň poskytovat podpůrné služby. Baterie reaguje na rychlé změny frekvence v síti a požadavky energetického dispečinku,“ potvrzuje manažer útvaru rozvoje bateriových projektů ČEZ Michal Křepelka.
„Při poklesu frekvence sítě pod 50 Hz umí začít v řádu milisekund dodávat energii do soustavy. A naopak při frekvenci nad 50 Hz ji ze soustavy odebírat. Agregace více baterií přinese v budoucnu zajímavý regulační a obchodní potenciál,“ dodává.
Akumulační kapacity a plány ČEZ
Podle Schreiera se ČEZ oblasti akumulace energie věnuje komplexně. Aktivní je v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily, v průmyslových podnicích, pro malé i střední firmy i v domácnostech.
„V souladu s jedním z cílů vize Čistá Energie Zítřka zprovoznit do roku 2030 nové akumulační kapacity o výkonu 300 MW rozvíjí společnost i další bateriové projekty,“ uvádí.
Top 5 největších akumulačních kapacit ČEZ v České republice
| Lokalita | Zahájení provozu systému | Úložná kapacita |
| PVE Dlouhé stráně | 1996 | 3700 MWh |
| PVE Dalešice | 1978 | 2300 MWh |
| PVE Štěchovice II | 1947, modernizace 1996 | 200 MWh |
| BAART – Tušimice | 2019 | 2,8 MWh |
| Dobíjecí hub Vestec | 2019 | 275 kWh |
[Zdroj: ČEZ]
Zdůrazňuje, že od roku 2019 je v provozu 4MW akumulační systém v areálu elektrárny Tušimice, který v první fázi poskytoval službu primární regulace frekvence v rámci BAART – společného projektu ČEPS a ČEZ. Po 1,5ročním pilotním provozu získal povolení k ostrému provozu a od loňska funguje v komerčním módu a poskytuje české energetice služby výkonové rovnováhy.
V areálech stávajících klasických elektráren, kde ČEZ mimo jiné počítá s výstavbou solárních parků, se posuzují technické ekonomické aspekty bateriových projektů. Využily by se opět hlavně pro poskytování podpůrných služeb. Vedle nových baterií půjde i o sestavy z dříve používaných akumulátorů, takzvaných second-life.
