Česká národní banka [ČNB] loni v listopadu navýšila zlaté rezervy o půl tuny na necelých 12 tun. Více zlata měla ČNB naposledy v červenci 2012, kdy ho držela 12,2 tuny. Takzvané zlaté rezervy zvyšují i další centrální banky.
V červenci 2022 oznámil tehdy nově zvolený guvernér Aleš Michl, že by v průběhu několika let chtěla ČNB navýšit zlaté rezervy až desetinásobně, konkrétně na více než 100 tun. Pokud by ČNB v tomto plánu začala podnikat kroky, disponovalo by Česko největším objemem zlata v celé své historii. Na konci roku 2021 držela ČNB 10,6 tuny zlata.
Aktuální výše zlatých rezerv odpovídá objemu zlata, které mělo Československo v období první republiky [12,1 tun]. Ke konci ledna 1922 činily zásoby zlata 19,9 tuny, v roce 1925 pak 40,8 tuny, v roce 1929 již 56,2 tuny a k 15. září 1938 šlo přibližně o 96,6 tuny. O téměř 45,5 tuny zlata centrální banka přišla v důsledku německé okupace. Po konci 2. světové války Československo získalo nárok na vrácení pouze 24,5 tuny zlata.
Zlato ČNB vyprodala v letech 1997 a 1998
V letech 1997 a 1998 ČNB prodala 56 tun zlata, 14 tun si ponechala. Zlato z devizových rezerv ČNB odprodala kvůli tomu, že při hodnocení likvidity, bezpečnosti a výnosu, zlato přestalo vyhovovat potřebám centrální banky.
„Česká koruna procházela v roce 1997 krizovým obdobím a použití devizových rezerv k devizovým intervencím se stalo realitou. Přičemž devizové rezervy nebyly v roce 1997 zdaleka tak vysoké jako dnes. Prodejem zlata ČNB získala v předmětné době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy,“ uvádí centrální banka na svých stránkách.
Vývoj ceny zlata od roku 1970 do 9.1. 2023
[Zdroj: xStation5]
Podle banky v kontextu zákonných povinností ČNB jsou právě likvidita a stabilita výnosů rozhodující faktory. A zlato rozhodně nepatřilo mezi likvidní aktivum, které by bylo možné použít k okamžitým intervencím. K intervencím centrální banka využívá zásobu intervenční měny, kterou v té době byla německá marka a americký dolar.
Zlaté rezervy v posledních letech hromadí hlavně Čína
Podle organizace World Gold Council [WGC] centrální banky v listopadu přikoupily v čistém vyjádření celkem 50 tun zlata. To je o polovinu víc než v říjnu. Největší navýšení zlatých rezerv v listopadu oznámila Čínská lidová banka, která rozšířila rezervy o 32 tun na celkových 1 980 tun zlata. Čína loni v listopadu zvýšila zlaté rezervy poprvé od září 2019.
„Důvodů, proč došlo k navýšení zlatých rezerv může být více. Za hlavní lze pokládat především diverzifikaci aktiv, jelikož dnešní svět je nejistý a trhy se vyznačují svou nestálostí. Dalším důvodem může být ochrana, posílení své vlastní měny jüanu v nejisté geopolitické době, a to především vůči USA,“ říká Jakub Petruška ze společnosti Zlaťáky.
Podle něj za hromaděním zlata stojí určitá příprava na vyhrocené situace. Právě zlato podle jeho slov představuje pevné aktivum, dojde-li k nečekaným situacím, které by postihly cenné papíry a měny. Očekává se proto, že hromadění zlata bude pokračovat i nadále.
Čína je v posledních dvaceti letech jedním z největších odběratelů zlata na světovém trhu. Čínská lidová banka jen mezi lety 2002 až 2019 rozšířila zlaté rezervy o 1 448 tun.
Zlato nakupuje i Turecko. To má vysokou inflaci
Od ledna do listopadu loňského roku centrální banky nakoupily 673 tun zlata. To je o dvě stě tun zlata víc než v roce 2021, kdy globální rezervy dosahovaly téměř 30letého maxima.
„Očekáváme, že nákupy centrálních bank ale i maloobchodní investice do zlata zůstanou silné. V některých regionech, jako je Indie a jihovýchodní Asie, bude nadále vysoká poptávka po špercích,“ uvedla koncem loňského roku analytička WGC Louise Streetová.
Druhou nejaktivnější centrální bankou byla loni v listopadu Turecká centrální banka. Rezervy rozšířila o 19 tun zlata. Od začátku roku 2022 v součtu nakoupila 123 tun zlata.
„Od ledna do listopadu tak byla v tomto ohledu nejaktivnější centrální bankou na světě. Její oficiální zlaté rezervy se díky tomu vyšplhaly na 517 tun,“ doplňuje Jakub Petruška.
Turecko se dlouhodobě potýká s vysokou mírou inflace. A to přesto, že loni v prosinci inflace v zemi klesla na 64,3 procenta. To ale z listopadové hodnoty 84,4 procenta. Největší vliv na snížení tempa růstu cen měl fakt, že v posledních měsících roku 2021 se ceny začaly rychle zvyšovat spolu s tím, jak prudce oslaboval kurz turecké liry. Měna tehdy v několika dnech přišla k dolaru asi o pětinu hodnoty, což Turecku prodražilo dovoz.
Třetí nejaktivnější v nákupech zlata byla loni v listopadu centrální banka Kyrgyzské republiky, která rezervy navýšila poprvé od začátku roku 2022. Během měsíce nakoupila tři tuny zlata a navýšila jeho rezervy na 16 tun. To je až 61% meziroční nárůst.
–DNA–
